Kolektivní systémy přispívají k efektivnímu nakládání s odpady a snižují zátěž pro obce i zpracovatele. Například systém pro zpětný odběr pneumatik od společnosti ELTMA zajišťuje 4000 sběrných míst po celé republice, občanům nabízí bezplatný odběr starých pneumatik a obcím úsporu několik milionů korun ročně.
Stejně důležitý je i sběr dalších surovin, například kuchyňských olejů. Ty často končí v kanalizaci, což vede k jejímu ucpávání a náklady na opravu se projeví v cenách vodného a stočného. Právě kolektivní systémy pomáhají těmto situacím předcházet a šetří tak náklady na řešení škod a současně sbírají odpad, který se může stát zdrojem. Díky organizacím kolektivního sběru, jako je ELTMA, se každoročně daří ušetřit značné částky a efektivněji nakládat s odpady.
Model kolektivního systému pomáhá zajistit efektivní nakládání s odpady a snižuje zátěž na rozpočty obcí. Kolektivní systémy, jako je ten pro zpětný odběr pneumatik od neziskové organizace ELTMA, přispívají k efektivnímu nakládání s odpady, i když stoprocentní využití všech sesbíraných surovin zatím není vždy dosaženo. ELTMA, která byla hlavním partnerem nedávno pořádané konference Výhody kolektivních systémů: když to posbíráme my, příroda může dýchat, vytváří důležitý rámec pro lepší sběr a zpracování surovin, který může sloužit jako inspirace i pro další oblasti odpadového hospodářství.
Fungující systémy pro sběr výrobků s ukončenou životností, jako jsou obaly, elektrozařízení, baterie, cigaretové výrobky s filtrem nebo právě pneumatiky, hrají zásadní roli při zajištění odpovědného nakládání s odpady a snižování zátěže na rozpočty obcí. Jsou nezbytné pro plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobců a přispívají ke zvýšení efektivity recyklačních procesů. Stát zároveň plánuje rozšíření stávajících schémat i do dalších oblastí. To pomůže Česku efektivně naplnit cíle pro sběr a recyklaci odpadů.
Na nedávné konferenci Výhody kolektivních systémů zdůraznil význam kolektivních systémů i ministr životního prostředí Petr Hladík:„Téma kolektivních systémů a efektivní správy surovin je pro nás zásadní, protože právě tyto systémy nám umožňují chránit naši přírodu, šetřit zdroje a přinášet benefity pro celou společnost. Kolektivní systémy jsou důležité i pro další cíle, jako jsou strategie udržitelného rozvoje a naplňování cílů SDGs.“
Efektivní sběr odpadu a navracení materiálů do oběhu v duchu cirkulární ekonomiky je zároveň přirozenou součástí koncepce ESG. „Pokud firmy řeší ESG strategii či reporting, musí efektivnímu sběru a nakládání s odpady věnovat velkou pozornost. Právě k tomu přispívají kolektivní systémy,“ vysvětluje Kateřina Novotná, šéfredaktorka portálu CSRD.cz. Klíčová je podle ní pro efektivní využívání kolektivních systémů informovanost občanů i firem: „Odpad může být cenným zdrojem, ale pouze pokud se dostane tam, kam patří,“ dodává Novotná.
Přes 4 000 sběrných míst a miliony korun v úsporách: ELTMA usnadňuje recyklaci pneumatik
Roční náklady na zpětný odběr a recyklaci pneumatik, které se v Česku vysbírají se odhadují na 400 milionů korun, jsou plně hrazeny výrobci pneumatik prostřednictvím systému rozšířené odpovědnosti. Tento náklad je zahrnut v ceně pneumatiky, což umožňuje neziskové organizaci ELTMA provozovat více než 4 000 sběrných míst po celé zemi, aniž by tím zatěžovala obce či občany. Díky této husté síti odběrových míst, označených logem ELTMA, mohou občané jednoduše bezplatně odevzdat opotřebované pneumatiky tam, kde se s nimi nejčastěji manipuluje – v autoservisech. Řidiči by se tak neměli dostávat do situace, kdy po nich za likvidaci starých pneumatik vyžaduje servis peníze.
„Kolektivní systémy tvoří základní pilíř pro zajištění povinností, které vyplývají z rozšířené odpovědnosti výrobců za jejich výrobky uvedené na trh. Všem výrobcům a dovozcům pneumatik nabízíme inovativní platformu, která jim umožňuje plnit jejich zákonné povinnosti,“ vysvětluje Radim Filák, jednatel společnosti ELTMA. „Díky naší důvěryhodnosti, hospodárnému fungování a důrazu na udržitelnost podporujeme spolupráci mezi výrobci, obcemi, zpracovateli, prodejci a dalšími subjekty, které jsou zapojené do nakládání s odpadními pneumatikami,“ dodává Filák.Cílem ELTMA je nastavit rovné podmínky v oblasti zpětného odběru pneumatik a vytvářet hodnoty odpovídající společenské odpovědnosti výrobců a dovozců pneumatik.
Recyklace olejů a jejich dopady na infrastrukturu
Stejně jako u pneumatik je role systémů pro sběr a možnou recyklaci klíčová i u dalších výrobků a materiálů, například kuchyňských olejů. Přestože v obcích již existují kontejnery na sběr odpadních olejů, lidé je stále často vylévají do odpadů, kde mohou způsobit velké škody. „Pokud oleje končí v kanalizaci, vytvářejí se pevné bloky, které mohou vést až k ucpání průtoků a výraznému poškození infrastruktury. Takové škody vyžadují rozsáhlé stavební práce, což následně zvyšuje náklady na údržbu vodovodních a kanalizačních systémů,“ vysvětluje Michaela Vojtěchovská Šrámková, odborná asistentka Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.
Příkladem může být Londýnský „tukovec“ o váze sto třiceti tun, který v roce 2017 ucpal kanalizaci. Odstranění obří masy ztuhlého tuku a dalšího odpadu trvalo několik týdnů. „Pokud se situaci nebudeme věnovat, hrozí podobné problémy i u nás. To následně povede ke zdražení vodného a stočného, protože tyto náklady platíme všichni. Je nezbytné zavést pravidelné čištění kanalizací a dbát na to, aby oleje byly sbírány efektivně,“ dodává Vojtěchovská Šrámková.
Biotechnologie mění budoucnost
Pokud jsou naopak odpadní materiály správně sesbírány, otevírá se cesta k jejich recyklaci. Podle odbornice na biotechnologie Lenky Mynářové lze fritovací oleje využívat při výrobě biologicky rozložitelných polymerů. Ty mají široké využití v kosmetice nebo biomedicíně, kde mohou dokonce nahradit plasty. „Biotechnologie je nástrojem dekarbonizace. Z jednoho litru oleje se vyrobí 0,7 kg přírodního polymeru, který je plně biologicky rozložitelný,“ popisuje Mynářová. Biotechnologie jsou nově i součástí evropské legislativy v rámci nového zákona o čistých technologiích, jak v rámci konference Výhody kolektivních systémů připomněla Mynářová.
Nový plán odpadového hospodářství: rozšíření kolektivních systémů a větší důraz na odpovědnost výrobce
Efektivní fungování kolektivních systémů se neobejde bez legislativy, jak upozorňuje Jan Maršák, ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí ČR: „Bez správně nastavené legislativy nelze očekávat, že výrobci převezmou odpovědnost za své výrobky po ukončení jejich spotřeby. Rozšířená odpovědnost výrobců je klíčovým prvkem nového plánu odpadového hospodářství ČR, který počítá s rozvojem rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) na další výrobky. Díky těmto systémům můžeme zajistit, že výrobky budou recyklovány a zpracovány odpovídajícím způsobem.” V rámci nových strategických směrů, které ministerstvo připravuje, bude zásadní změnou rozvoj systému EPR na další komodity. Mezi nové komodity, které budou navrženy vládě v podzimních měsících roku 2024, patří například sportovní potřeby, hračky, ploché sklo, nábytek a potřeby pro domácnost.
Od roku 2025 budou mít obce nově povinnost sbírat kromě klasických komodit z barevných kontejnerů také textil. Ministerstvo aktivně pracuje na přípravě nového plánu odpadového hospodářství pro období 2025–2035, který bude klást důraz na rozšířenou odpovědnost výrobců a naplnění legislativních cílů pro zlepšení nakládání s odpady.
Komentáře