Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany zasažených obcí byly na programu setkání ministrů práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy. Pozvání přijala třicítka starostů a starostek z Moravskoslezského kraje, zástupci vedení kraje, podnikatelů i Asociace obnova 2024.
Moravskoslezský kraj je jednou z nejvíce postižených oblastí – povodeň tam zasáhla 277 obcí a 7 měst (Opava a Ostrava – některé městské obvody/části, část Bohumína, Český Těšín, Krnov, Město Albrechtice a Vrbno pod Pradědem), z toho 35 obcí je poničených fatálně. V Krnově zaplavila voda 80 % procent území města a škody pravděpodobně dosáhnou několik miliard korun.
„Přes extrémní vytížení naší samosprávy v posledních týdnech je pro nás ctí hostit v Krnově setkání ministrů Vlády ČR se starosty měst a obcí Moravskoslezského kraje zasažených povodněmi. Jako místo jednání jsme symbolicky zvolili sídlo Střediska volného času, jehož první patro bylo také zatopeno a zničeno. Podpora státu je pro naši obnovu zásadní, věřím, že nezůstane jen u slov,” řekl na úvod jednání starosta Krnova Tomáš Hradil.
„Vláda na řešení povodňových škod vyčlenila dohromady 40 miliard korun, a to jak v rozpočtu na tento rok, tak v návrhu rozpočtu na rok 2025. Představili jsme dnes starostkám a starostům zasažených obcí programy, které již běží anebo se v těchto dnech a hodinách rozbíhají. S ostatními ministerstvy se snažíme najít cestu, aby byly žádosti o dotace co nejméně zatíženy byrokracií a prostředky na pomoc tak mohly být uvolněny co nejrychleji. Slyšeli jsme dnes od samospráv velmi cennou zpětnou vazbu a určitě zde nejsme naposledy, protože klíčový dokument, který budeme chystat nejen na centrální úrovni, ale i ve spolupráci s kraji a obcemi, je Strategie obnovy území. V první fázi jde samozřejmě o odstranění škod, sanaci a finanční pomoc, druhá fáze je ale mnohem systémovější a dlouhodobější, tedy jak v budoucnu obnovovat a rozvíjet tuto oblast. Tomu musí předcházet diskuse jak občanů, tak institucí, podnikatelů, samospráv a centrální vlády. Jsme na tuto debatu připraveni,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Z dnešního setkání vyplynula řada podnětů, na čem pracovat do budoucna. Velká diskuse byla kolem komunikace a rychlosti pomoci poničeným obcím. To je pro nás všechny velký úkol do dalších dní, týdnů a měsíců. Jsem také rád, že jsme mohli se starostkami a starosty probrat i zpětnou vazbu na naše připravované programy na obnovu po povodních. Nový program Ministerstva pro místní rozvoj Živel 4 ponesu ve středu na vládu. Reaguje přímo na požadavky z povodní zasažených regionů. Zhruba jednu miliardu nabídneme na zajištění náhradního ubytování nebo dočasných prostor na výuku a spustit ho chceme 1. listopadu. V tuto chvíli víme, že zajistit přechodné ubytování bude potřebovat 39 lidí, kteří kvůli povodni přišli o své domovy,” řekl po jednání ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek a dodal: „S přípravou a podáním žádostí o dotaci budou v postiženým samosprávám a jejich příspěvkovým organizacím pomáhat pracovníci Centrály pro regionální rozvoj, aby byl proces co nejrychlejší a vedení měst a obcí jsme nezatěžovali další byrokracií.”
Po zpracování strategie obnovy a finálním vyčíslení celkového rozsahu škod otevře Ministerstvo pro místní rozvoj programy Živel 1 a 3, které budou cílit jak na obnovu obecního, tak soukromého majetku v nejvíce zasažených krajích.
Na pomoc obcím a místním obyvatelům míří také programy Ministerstva životního prostředí, které na to vyčlenilo 3 miliardy korun. Pomoc mohou dostat jak obce, tak jednotlivé domácnosti, z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z obce Frýdlant na Liberecku. Na bezprostřední pomoc s vyplavenými domy a byty míří rodinám miliarda korun z programu Pomoc domácnostem po povodni 2024. Obce mohou získat paušálně 40 tisíc korun na každou domácnost zasaženou povodní, výši podpory určí samy podle míry škod.
Další pomoc obcím nabízí výzva Obnova infrastruktury po povodni 2024, ze které mohou čerpat dvě miliardy korun na opravy veřejné vodohospodářské infrastruktury – tedy na obnovu povodněmi poničených vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Finanční prostředky pomohou při zprovoznění základní vodohospodářské infrastruktury určené pro veřejnou potřebu. Pomoc distribuuje Státní fond životního prostředí ČR a žádosti je možné podávat od 9. října. „Domácnosti zasažené povodněmi potřebují naši pomoc co možná nejdříve. Máme k dispozici jednu miliardu korun na pomoc poškozeným domácnostem s pokrytím škod, plateb za energie nebo nákup základního vybavení.
Obce, kterými se povodeň prohnala, mohou paušálně žádat o 40 tisíc na každou domácnost, jež má škody. Do pátku 18. října požádalo o finanční podporu 22 obcí pro 3 310 domácností v celkové hodnotě 162 milionů korun. Schváleno a vyplaceno již bylo 19 žádostí pro 2 500 domácností v celkové výši 133 milionů korun. Další dvě miliardy máme připraveny pro obce na obnovu poškozených vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Z uvolněných peněz mohou například opravit zaplavené a poničené zdroje pitné vody, čistírny odpadních vod, vyčistit a zprovoznit vodovodní sítě, kanalizační stoky ale i domovní přípojky. Je možné zafinancovat i dočasná řešení na zajištění pitné vody a odvod odpadních vod.
K minulému pátku bylo podáno 10 žádostí s požadovanou podporou ve výši 1 096 milionů korun. Již schváleno bylo pět žádostí v celkové výši 16 mil. Kč, zbylé větší a finančně náročnější žádostí prochází schvalovacím procesem,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že částky bude samozřejmě možné navýšit dle potřeby. Dalších 2,5 miliardy vláda uvolnila z rozpočtové rezervy pro MPSV na posílení dávky pomoci v hmotné nouzi. Důvodem je velké množství žádostí o výplatu až 72 000 korun na jednu domácnost v souvislosti s povodněmi.
Ministerstvo zemědělství eviduje v regionu 550 povodní zasažených hospodářství s celkovými škodami za 1,8 miliardy korun. „Už během dopoledne jsem se setkal se zemědělci z celého regionu, kterým jejich hospodářství poškodily povodně. Na škody, u kterých je to možné, budeme chtít získat pomoc od Evropské komise z krizové zemědělské rezervy EU. Podařilo se mi také dohodnout to, aby zemědělští podnikatelé mohli čerpat z připravovaných programů popovodňové pomoci z Ministerstva průmyslu a obchodu a Národní rozvojové banky. Pracovníci Povodí také postupně opravují poškozená protipovodňová opatření, aby byla opět plně funkční. Brzy chceme spustit dotační program na odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku, jehož cílem je právě náprava škod na korytech vodních toků, včetně souvisejících objektů a vodních dílech ve vlastnictví státu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Práce pokračují na obnově silniční i železniční infrastruktury. „Obnova plnohodnotného dopravního spojení v regionu musí být i nadále naší prioritou. Na Krnovsku i nadále probíhají práce na obnově silnice I/45 v úseku Nové Heřminovy – Brantice tak, abychom nejpozději začátkem listopadu měli hotovo. Na železnici bychom chtěli mít tratě v okolí Krnova sjízdné nejpozději v prosinci, a ještě v tomto týdnu chceme jednat o zajištění obnovení provozu i na trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem. Do oblasti posíláme také svá mostní provizoria, již slouží v Hošťálkovech, Nových Heřminovech, Městě Albrechticích i Holčovicích a chystají se také na další místa,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Kompletní seznam dotačních programů a podpory ze strany státu najdete například na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj v záložce Povodně 2024.
Komentáře