Rostlinný, nebo také zelený, odpad vzniká většinou v sezóně. Na podzim se jedná o listí spadané ze stromů, přes léto zase o posečenou trávu. Se značnou částí těchto odpadů si dokáží poradit sami občané, když už se ale dostanou do obecního systému nakládání s odpady, měly by být využity pro výrobu kompostu a nekončit na skládce.
Biologicky rozložitelné odpady (BRKO) obsahují rostlinnou a živočišnou složku. Do rostlinné složky se zahrnuje veškerý zelený odpad, jako je tráva, listí nebo větve. To znamená odpady ze zahrad a parků, lesů nebo luk, a to včetně hřbitovního odpadu. Dále se jedná i o biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven, které jsou rostlinného původu, například slupky od brambor nebo zbytky ovoce a zeleniny.
Municipality musí celoročně zajišťovat třídění bioodpadů prostřednictvím sběrných dvorů nebo sběrných nádob (hnědých popelnic na bioodpad), případně přistavováním velkoobjemových kontejnerů pro bioodpad či odevzdáním v kompostárně. V současné době české domácnosti separují především bioodpady rostlinného původu, nicméně i přes veškerou osvětovou činnost stále značná část bioodpadů končí v černých popelnicích, čili v nádobách na směsný odpad.
To je špatné z několika důvodů. Směsný komunální odpad končí často na skládkách, kde bioodpad během svého rozkladu produkuje skleníkové plyny. Ve spalovnách mohou bioodpady kvůli své vlhkosti zkomplikovat nakládání s odpady a zvyšovat náklady. Navíc v současné době nedisponují volnými kapacitami. Pakliže města a obce snižují množství směsných odpadů, a odklonem bioodpadů je možné snížit značné množství, snižují tím i náklady na likvidaci odpadů (poplatky za skládkování). V neposlední řadě plýtváme využitelnou surovinou, která obsahuje cenné látky.
Opomíjené odpady
Kapitolou sama pro sebe jsou odpady ze hřbitovů, kterým zatím nebylo věnováno příliš mnoho pozornosti a kde vedle umělých květin, plastových květináčů nebo obalů od vyhořelých svíček vzniká značné množství rostlinného odpadu. Odpady na hřbitovech se většinou netřídí, pouze se zde přistavují velkoobjemové kontejnery, do kterých je odhazován veškerý odpad.
Nicméně náklady na hřbitovní odpady nejsou zanedbatelnou položkou v rozpočtech obcí, proto se začínají objevovat první příklady jejich třídění. Například město Kopřivnice spustilo novou kampaň na třídění hřbitovního odpadu, právě kvůli tlaku na třídění odpadů. Cílem je snížit množství odpadů, které jsou ukládány na skládky.
Třídit ano, ale před tím předcházet
Prevence vzniku odpadů hraje významnou roli v nakládání s rostlinnými odpady. Je totiž velmi výhodné, pokud jsou bioodpady využívány v místě, kde vznikají a vůbec se z nich nestane komunální odpad, se kterým je potřeba dále nakládat. Z těchto důvodů některé obce pořizují kompostéry, které občanům zapůjčují nebo zdarma rozdávají.
Systém nakládání s odpady by tak sice měl motivovat k tomu, aby občané (zejména v bytových domech) snižovali množství směsných komunálních odpadů tím, že z něho vytřídí biologicky rozložitelné složky, zároveň by ale měl podněcovat k využívání bioodpadů pro vlastní účely.
Právě rostlinné odpady je možné snadno kompostovat doma v zahradním kompostéru, případně prostřednictvím komunitního kompostování, a vzniklý kompost následně zapracovávat přímo do půdy. Nedochází tak ke zbytečnému hromadění nadměrného množství bioodpadů.
Upravovat a správně ukládat
Do kontejneru na zelený odpad můžeme ukládat posekanou trávu, malé větvičky, listí a jehličí, plevel nebo zbytky rostlin a květin, nať ze zeleniny a zbytky ovoce, slupky, dále piliny a dřevní štěpka. Nepatří sem zbytky vařených jídel, mléko a mléčné produkty, zbytky masa a kosti i uhynulá zvířata nebo kmeny stromů či velké větve.
Kvůli velkým rozměrům je nutné některé typy zeleného odpadu před jejich odvozem upravit (posekáním nebo polámáním), tak aby se jejich objem zmenšil a nedocházelo k příliš rychlému zaplňování sběrných nádob. K těmto účelům se využívají přenosné štěpkovače nebo drtiče. Jablonec nad Nisou před několika lety prostřednictvím dotačního projektu pořídil štěpkovač větví, díky kterému si občané mohou zdarma nechat naštěpkovat větve přímo na své zahradě.
Zelené odpady se ukládají do sběrných nádob, které jsou přizpůsobeny povaze těchto odpadů. Musí uvnitř nich cirkulovat vzduch, měly by být těsně uzavíratelné, aby se zabránilo úniku nepříjemného zápachu a nedocházelo k rozmnožování hmyzu, dále by měly zajistit vyšší odpařování vlhkosti a redukci hmotnosti odpadu. Správný způsob skladování bioodpadů ve výsledku umožňuje, aby k jejich svoz nemuselo docházet příliš často.
Využívání zelených odpadů
Spadané listí nebo posečenou trávu můžeme použít k mulčování (pokrývání povrchu půdy organickým materiálem). Mulčování pomáhá s vysycháním půdy, brání růstu plevele a obohacuje půdu. Případně je možné zelený odpad ukládat na kompost a tím si vyrábět kvalitní hnojivo do zahrady.
Bioodpady, které byly vyseparovány do hnědých nádob, se zpracovávají buď v kompostárnách nebo v bioplynových stanicích, přičemž pro kompostování je vhodná rostlinná složka a pro výrobu bioplynu živočišná složka bioodpadu.
Kompost je organické hnojivo, přírodní způsob hnojení. Právě organická hmota provzdušňuje těžkou půdu a zvyšuje pórovitost, vzdušnost, zlepšovat vodopropustnost. Lehkou půdu zase naopak zhutňuje, takže se snižuje její vodopropustnost a vysychavost půdy. Kompost podporuje rostliny v jejich růst a zároveň jim pomáhá, aby odolaly chorobám a škůdcům.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře