Vlastníci lesů na Vysočině mají plné ruce práce. Kůrovcovou kalamitu vystřídala zalesňovací povinnost, která dále extrémně zatěžuje lidské i finanční kapacity. Lesní personál značně vytížený zajišťováním logistiky těžby dřeva zároveň ve velkém organizuje zalesňování pasek a v neposlední řadě také pečuje o lesní kultury na obnovovaných plochách. Zpeněžení dřeva na vrcholu kalamity bylo hluboce pod běžnou cenovou hladinou a ani kompenzace ze strany státu nevytvořily pro vlastníky postižené kůrovcovou kalamitou podmínky k tomu, aby mohli bez finančního omezení provádět zamýšlenou obnovu.
Oproti dřívějším zvyklostem musejí majitelé mnohem častěji spoléhat na přirozenou obnovu dřevin, které byly dříve považovány za okrajové. Vedle břízy a osiky tak v hospodářských záměrech pracují například s jeřábem ptačím, který nelze považovat za hospodářskou dřevinu v pravém slova smyslu.
„Podle Českého statistického úřadu byl roční rozsah zalesnění v desetiletém období před kalamitou na Vysočině poměrně rozkolísaný, nicméně průměrně bylo ročně zalesňováno přibližně 1 400 hektarů. V roce 2021 dosáhla zalesňovaná plocha vrcholu, kdy bylo zalesněno neuvěřitelných 9 310 hektarů, z čehož více než polovinu tvořily listnaté dřeviny. O dva roky později bylo zalesněno 8 044 hektarů, z toho 4 686 hektarů jehličnatými dřevinami a zbytek listnatými. Z nich majitelé nejčastěji volili dub na 1 066 hektarech a o něco méně buk,“ popsal vývoj zalesňování na Vysočině Pavel Řehoř, radní Kraje Vysočina pro oblast zemědělství a životního prostředí.
S množstvím zalesňovaných ploch souvisel nárůst poptávky po sazenicích. I přes aktuální dostatek sadebního materiálu se i nadále vyplatí provést objednávku včas. U většiny školkařů je pro jarní zalesňování hlavním termínem objednávek začátek roku. Kromě dřeviny a počtu sazenic, je třeba specifikovat výškovou třídu a lesní vegetační stupeň, kde bude sadební materiál použit. Někteří vlastníci upřednostňují prostokořennou sadbu, jiní obalovanou. Každá z nich má svoje výhody i nevýhody. Samotným zalesněním ale péče o obnovenou plochu nekončí.
Většina stanovišť vyžaduje často v jednom roce opakovanou ochranu proti buřeni, a to po dobu čtyř, pěti, někdy i více let. Jehličnaté sazenice je třeba ošetřovat proti klikorohovi, také ochrana proti zvěři je nezbytností. I v případě normovaných počtů spárkaté zvěře je třeba sazenice oplotit, nebo provést nátěr repelenty. Ani po pěti letech takové péče nemusí být sadba proti škodám zvěří odolná.
„Vnímám velmi intenzivní požadavek vlastníků lesa podpořit hospodaření v lesích poskytováním finančních příspěvků. Za rok 2024 podle NV 30/2014 přijal krajský úřad celkem 6419 žádostí za 667,8 milionů korun, které administruje a následně budou propláceny. V rámci Kraje Vysočina byly vždy do lesního hospodaření poskytovány nemalé finanční prostředky a naším cílem je, aby tato pomoc z ministerstva zemědělství trvala i nadále,“ doplnil Pavel Řehoř.
Komentáře