Města a obce mají už několik let povinnost zajistit celoroční oddělené soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů, a to minimálně těch rostlinného původu. Obec může zákonné povinnosti splnit i tím, že nastaví systém komunitního kompostování.
Sdílení nákladů a kompostu
Komunitní kompostování je forma kompostování organického odpadu, na kterém se podílí skupina lidí ze stejné komunity (z obce, zahrádkářské kolonie nebo skupina sousedů, přátel). Členové komunity se společně starají o kompostovací zařízení, do kterého ukládají vlastní bioodpad a využívají hotový kompost.
Kromě ekologických přínosů, jako je snížení množství vyprodukovaného odpadu nebo produkce kvalitního kompostu, který prospívá půdě, je komunitní kompostování příznivé i ze sociálního hlediska, protože podporuje spolupráci a sdílení mezi členy komunity. Pro lidi, kteří společně kompostují, je tento způsob výhodný proto, že náklady na nákup jednotlivých částí zařízení nebo na údržbu se rozdělují mezi více lidí. Navíc to pro ně může být jediná možnost, jak mohou svůj bioodpad využívat.
Komunitní kompostování může být organizováno prostřednictvím ekologických organizací, zahrádkářských svazů, případně kompostárnu provozuje obec.
Mimo odpadový režim
Podle zákona je komunitní kompostování provozováno v rámci režimu předcházení vzniku odpadů, to znamená, že se nachází mimo režim nakládání s odpady. Komunitní kompostování charakterizuje § 65 zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. jako „systém soustřeďování rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností z území obce, jejich úprava a následné zpracování v komunitní kompostárně na kompost.“
Komunitní kompostárnu může obec sama zřídit a provozovat, případně k tomu pověří jiný subjekt. Další alternativu představuje využívání komunitní kompostárny, která je umístěna na území jiné obce. Municipality mezi sebou uzavírají veřejnoprávní smlouvu nebo se na tom dohodnou v rámci dobrovolného svazku obcí.
V každé takové kompostárně musí být určena osoba, která je odpovědná za to, že kompostování probíhá správně, včetně toho, že kompost má patřičnou surovinovou skladbu, dosahuje správně vlhkosti, teploty a struktury materiálu. Dále se stará o to, aby v kompostárně i jejím okolí byl pořádek a kompost byl správně využíván.
Ministerstvo životního prostředí v publikaci o předcházení vzniku odpadů doporučuje, aby před spuštěním komunitní kompostárny byla spočítána produkce kompostu s ohledem na to, kolik kompostu bude možné aplikovat k údržbě a obnově veřejné zeleně.
„Komunitní kompostárna s kapacitou zpracování biologicky rozložitelného materiálu do 150 t/rok vyprodukuje cca 60 – 90 t kompostu. Potřeba veřejných ploch zeleně je cca 2 – 4,5 ha ročně. Je to významný faktor k rozhodnutí provozovat tento způsob kompostování, kdy součástí zpracovaného materiálu jsou i plochy zahrad občanů a pokud by se kompost vracel na tyto plochy nebo na zemědělsky obdělávané plochy, je nutná registrace kompostu,“ uvádí publikace.
Dá to práci, ale vyplatí se to
Zákon dále obcím předepisuje, že kompost z komunitních kompostáren mohou využívat pouze k údržbě a obnově veřejné zeleně na svém území. „Jiné využití kompostu je možné pouze za splnění podmínek stanovených zákonem o hnojivech,“ doplňuje zákon o odpadech.
S provozem komunitní kompostárny se pro provozovatele váže řada povinností. Kromě toho, že provoz musí být v souladu s ministerskou vyhláškou, je povinné vést provozní deník, dále průběžnou evidenci o množství přijatého bioodpadu a každoročně poslat ministerstvu hlášení o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností v uplynulém roce a hlášení o komunitních kompostárnách provozovaných na území obce.
Komunitní kompostování je v České republice čím dál populárnější. Příkladem může být svazek obcí regionu Jilemnicka, které provozuje pět komunitních kompostáren v obcích Horní Branná, Vítkovice v Krkonoších, Roztoky u Jilemnice, Bukovina u Čisté a Rokytnice nad Jizerou. V Praze 10 funguje komunitní kompostování již od roku 2009 a další příklady bychom nalezli i v jiných městských částech Prahy.
Pro obce a města představují komunitní kompostárny ideální způsob, jak využít materiál, který by jinak zatěžoval obecní rozpočet, protože díky tomu, že se odpad zpracuje v místě vzniku, odpadá jeho svoz a manipulace s ním. Každá obec by si ale měla určit, jak konkrétně ona bude sbírat a zpracovávat bioodpady, jelikož se jedná o individuální záležitost, která musí reflektovat potřeby a možnosti konkrétní obce. Ať už si ale zvolí jakýkoliv způsob, výsledkem by mělo být to, že se co největší množství bioodpadů odkloní od skládek.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře