Vprvním díle této polemiky respondenti odpovídali na tři konkrétní otázky. V tomto druhém díle se na celou problematiku zálohování podíváme prostřednictvím odpovědí zainteresovaných odborníků z více úhlů.
Ministerstvo neustále vyvíjí obrovský tlak na poslance ve snaze zvrátit stále sílící odpor proti zavedení záloh. Našimi dnešními respondenti jsou ti z druhé strany. Z praxe. Ti, kteří celou dobu namítají, že zálohy nejsou špatným nástrojem pro země s nižšími čísly sběru, s ne tak rozvinutou a dobře fungující sběrnou sítí.
Dnešní polemiku nad problematikou zálohování zahájí svým příspěvkem Sdružení místních samospráv ČR, svým názorem přichází také Richard Blahut, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb a náhled na celou věc velmi sofistikovaným pohledem přidá Aleš Boháč, náměstek primátora Statutárního města Ostrava.
Sdružení místních samospráv ČR:
Obce jsou ze zákona o odpadech původci odpadů s tím, že za své občany řeší nakládání s nimi. Jsou to také obce, které přes 20 let (ve spolupráci s dalšími subjekty) vytváří systém odpadového hospodářství České republiky. V tomto směru jsou motivováni mimo jiné snahou vytvářet čisté prostředí pro život svých občanů. Zároveň mají povinnosti plnit od roku 2025 a dále separační cíle a to znamená, že musí nastavit pokud možno co nejvíce efektivní a funkční obecní systémy, příznivé a pohodlné pro občany.
Obce z logiky věci nemohou na žádné aktivitě profitovat v obchodním slova smyslu. Každý zisk, který daná aktivita přináší je příjmem obecního rozpočtu, takže je použit jen a pouze k rozvoji či správě obce. Veškeré finanční prostředky z prodeje druhotných surovin jsou pak využity buď ke snížení nákladů na financování nakládání s odpady a tím pádem ke snížení poplatku pro občany, nebo k financování investic do odpadového hospodářství, které občané využívají. Nezapomínejme také na skutečnost, že obce jsou povinny ze zákona postupovat s péčí řádného hospodářství a to vždy a při každém konání.
Richard Blahut, Spolek veřejně prospěšných služeb:
Spolek veřejně prospěšných služeb se aktivně účastní jednání na MŽP a je ve shodě s dalšími profesními svazy. Dlouhodobě jsme PROTI zavedení záloh na PET a plechovky, protože jednoznačně dojde k nabourání a znehodnocení zavedených funkčních systémů na oddělený sběr plastů a plechovek, který jsme léta společně s obcemi budovali a dále jej rozvíjíme.
Konkrétní příklad: Ve Frýdku-Místku a 30 okolních obcích sbíráme společně s plasty nápojové plechovky více než 6 let a s dotříděním na ruční dotřiďovací lince s tím nemáme nejmenší problém, výstup viz. foto v úvodu článku.
Od ledna roku 2024 jsme zavedli sběr plastů door-too-door systém u RD domů ve FM v počtu 4500 ks. nádob o objemu 240 l se svozem 1x za 14 dní a tento systém provozujeme v dalších 3 obcích a řada našich obcí o tomto systému uvažuje. Za ½ roku 2024 se ve městě FM zvýšilo množství vytříděných plastů meziročně o 25%. Nárůsty množství vytříděných plastů napříč republikou budou tedy při intenzifikaci systému separovaného sběru narůstat a to jak u komodity PET tak u plechovek.
Aleš Boháč, náměstek primátora Statutárního města Ostrava:
Zamysleme se nad zálohováním, aniž bychom tuto problematiku převedli pouze do řeči čísel o zisku a ztrátách, z pohledu obce, jaký přínos pro obec bude zálohování mít, či naopak bude tratit. Proč vzniká ve veřejnosti názor, že obce jsou mimo odpadářů jedním z největších odpůrců zálohování?
V médiích převládá názor zastánců zálohování, podporovaný zájmem vlády a výrobci obalů o jeho zavedení, zdůrazňujícím splnění evropské legislativy, aniž by se poskytl odpovídající prostor k vysvětlení názoru druhé straně. Dost často zaznívá názor, že obce jsou proti zálohování, neboť mají ze současného stavu ekonomický profit z prodeje PET lahví a ještě více se na jejich úkor obohacují odpadáři. I Ostrava má k prezentovaným výhodám zálohování nedůvěru, stejně tak i k deklarovanému finančnímu prospěchu.
Obce i města za posledních 30 let masivně investovala do rozvoje třídění odpadů a v souladu s bývalou i současnou legislativou rozvíjela své systémy nakládání s komunálním odpadem. Ve svém zájmu a ve spolupráci s odpadáři budovala třídicí linky a další zařízení k úpravě zejména využitelných odpadů. A právě jejich prodejem hradí část nákladů na odpadový systém obce. Nejedná se tedy ze strany obcí o vytváření zisku, ale o snižování nákladů, v opačném případě by veškeré náklady nesli občané. To samé platí i v případě třídicích linek, kde prodej tohoto materiálu snižuje provozní náklady a znamená také tvorbu části jejich zisku, který by v opačném případě hradily obce, tedy opět občané. A to právě v případě vyvedení zálohovaných obalů z tříděného sběru vzbuzuje oprávněné obavy obcí, že tímto dojde k navýšení nákladů na odpadové hospodářství a v mnoha případech také ke zmaření vynaložených investičních prostředků. že k navýšení nákladů na svoz a třídění odpadu ze žlutých nádob na třídicí lince dojde, ukazují propočty nákladů i v našem městě.
Zastánci zálohování argumentují, že Česká republika sice poměrně dobře třídí, ale zaostává v recyklaci. Je snad úkolem obce zajistit recyklaci? Obce svůj úkol zajistit třídění odpadů plní, a k tomu hojně využívají nabízené dotační tituly. Kde však zaspal stát, je podpora průmyslu v budování recyklačních kapacit, což se teď snaží napravit zavedením povinného zálohování a připravovaným povinným přenesením odpovědnosti za nakládání s odpadem na jeho výrobce a prodejce.
Paradoxem je, že stát sice podporuje třídění a výstavbu třídicích linek, schopných třídit i směsný komunální odpad, ale zároveň neumožňuje započítat takto vytříděné využitelné odpady do třídicích a recyklačních cílů. Argumentem je, že vytříděné odpady na třídicí lince nepochází od občana, ale vytřídí je někdo jiný a někde jinde, přitom se jedná stále o odpad vzniklý ve stejné domácnosti. Je to tak dobře? V Ostravě kombinujeme několik způsobů třídění odpadů od občanů – do speciálních nádob na jednotlivé druhy odpadů, v pilotním projektu single streamu v rodinné zástavbě (odkládání papíru, plastů, nápojových kartonů a kovových obalů do jedné nádoby s jejich následným roztříděním na třídicí lince) a dotřiďování směsného komunálního odpadu na moderní optické lince.
Dle stávajících výsledků se ukazuje, že využitím všech těchto způsobů lze dosáhnout požadovaných cílů i bez nutnosti zavést zálohový sběr. K námitkám, že tímto způsobem nelze zajistit požadovanou čistotu a nezávadnost PET lahví a nápojových plechovek k jejich dalšímu využití v potravinářství uvádíme, že v Ostravě sesbírané a vytříděné obaly ze všech našich systémů jsou na trhu obchodovatelné a není s jejich čistotou a nezávadností žádný a odebírají je i recyklační průmysl.
Budou v případě vyvedení zálohovaných obalů z obecního systému obce motivované k rozvoji svých obecních systémů?
Velká nedůvěra ze stran obcí panuje i k propagované zálohové kalkulačce ministerstva ŽP. Aniž budeme používat konkrétní čísla, i když v našem případě tak úplně neodpovídají skutečnosti, podívejme se trochu blíže na použitý vzorec výpočtu.
- Příspěvek EKO-KOM zůstává na přibližně stejné, ne-li vyšší hodnotě, i když výrobci obalů přestanou do systému přispívat – je záruka, že tento výpadek příspěvku nahradí výrobci ostatních obalů? Proč by to dělali?
- Obce obdrží podíl z nevyplacených záloh ve výši 15 %, ale pouze v prvních 4 letech, kdy bude postupně klesat, až zanikne úplně. Podle návrhu novely zákona bude výše zálohy stanovena vyhláškou. Zároveň se uvádí, že následně výši zálohy stanoví operátor zálohového systému a bude ji moci změnit 1x ročně. Mají obce jistotu, že pak nebude výše zálohy operátorem stanovena v co nejnižší možné výši, čímž mohou obce přijít o nemalou částku?
- Součástí kompenzace příjmu obcí má být i příspěvek obecnímu systému za nakládání s odloženými letáky do modrých nádob a EKO-KOM na tuto činnost nepřispívá vzhledem k tomu, že se nejedná o obaly. Obce nemají dostatek informací, že byla provedena relevantní analýza nakládání s tímto odpadem a informace o předpokládaném vývoji na jejich trhu. Neví, z jakých dat se vycházelo, a zda je ve výpočtu zohledněn pravděpodobný pokles distribuce letákových tiskovin. Ze zkušeností v našem městě víme, víme že se již delší dobu projevuje pokles množství letáků vkládaných do dopisních schránek a že obchodníci ve stále větší míře přecházejí na digitální formu letáků. A to ještě povinnost hradit příspěvek za nakládání s tímto odpadem nemají.
Navíc se jedná opět pouze o jednu část letáků – obchodní sdělení – ostatní formy letákových tiskoviny jsou z poplatku vyjmuty a na nakládání s nimi obce příspěvek nezískají.
Ve zveřejněné kalkulačce je tedy několik neznámých veličin, které si obce nemohou ověřit, jsou k ní tedy nedůvěřivé.
To vše z pohledu obce vzbuzuje dojem, že je pro veřejnost zdůrazňována neochota obcí k podpoře připravovaného zálohování s tím, že budou připraveny o část zisků z prodeje obalových materiálů. Zároveň je jim podsouváno, že zálohování odmítají, protože z toho profitují. Je snižování nákladů na odpadové hospodářství prodejem obalových materiálů profitem? Pak ANO, profitují z toho. Je tento profit pozitivní? Znamená-li to možnost využít tento příjem k uhrazení části nákladů, které nemusí hradit občané a tím ušetří část svého rodinného rozpočtu, pak je to profit pozitivní.
Pokud však dojde zavedením záloh k propadu ekonomiky odpadového hospodářství a projeví se to negativně v obecním rozpočtu, pak NE a bude to špatná zpráva pro peněženky občanů.
I když jsme v Ostravě přesvědčeni, že v rámci námi rozvíjeného systému odpadového hospodářství jsme schopni naplnit veškeré cíle odpadové legislativy které můžeme ovlivnit, víme, mnoho obcí v republice není ve stejné pozici.
Republika jako celek mnoho let promarnila nekončícími diskusemi o dalším směřování odpadového hospodářství. Nezbývá již mnoho času k nápravě, bude tedy pravděpodobně nutné přistoupit k jisté formě povinného zálohování, abychom jako stát naplnily cíle třídění a recyklace podle evropské legislativy.
Komentáře