Hnědé kontejnery a popelnice primárně slouží na bioodpad z domácností. Kořeny, velké větve nebo velké množství trávy je potřeba odvézt například na kompostárnu v Henčově.
Zkusili jste někdy třeba jen týden poctivě třídit veškerý odpad, který vám doma vznikne? Možná byste byli překvapeni, jak malá hromádka by za sedm dní skončila v komunálu. Zjistíte totiž, že většinu odpadu tvoří papíry, plasty, kovy, sklo nebo bioodpad. „Jako město máme zákonnou povinnost vytřídit až 60 procent odpadu. Děláme proto vše, abychom k třídění obyvatele motivovali a zároveň jim ho usnadnili,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Katarína Ruschková.
Přestože třídit odpad a odkládat ho tam, kam patří, je zákonnou povinností, stejně jako třeba jezdit v obci 50 km/hod, nechce jít město cestou represe, tedy pokut za to, že se v popelnicích najde to, co tam nepatří. „Snažíme se raději o pozitivní motivaci a vytvoření systému tak, aby pro nás byl ekonomicky udržitelný, ale současně pohodlný pro lidi. Vytváříme kontejnerová stání v docházkových vzdálenostech, frekvence svozu nastavujeme tak, aby byl efektivní, nabízíme možnost odevzdat odpad na třech sběrných dvorech. No a pro ty, kdo se chtějí chovat zodpovědně, nabízíme možnost ušetřit část poplatku prostřednictvím zapojení do Programu zodpovědného nakládání s odpady. Za nejdůležitější ale považujeme osvětu, protože právě u odpadů záleží na chování každého z nás. Proto máme všechny informace pohromadě na stránkách jihlava.cz/odpady a pokud zde nenajdete odpověď, můžete zavolat nebo za námi přijít,“ upozornila Katarína Ruschková.
Jedním z cílů Jihlavy je z komunálu vytřídit co nejvíce biologicky rozložitelného odpadu, který sváží pracovníci Služeb města Jihlavy na kompostárnu do Henčova. „Mezi takový odpad patří především rostlinné zbytky zeleniny a ovoce, ohryzky, skořápky od oříšků, v menší míře i skořápky z vajec nebo například logr či použité papírové ubrousky,“ vyjmenovala Katarína Ruschková.
Je potřeba si ale uvědomit, že ne všechen bioodpad můžeme do hnědého kontejneru nebo popelnice vyhodit. „Například kořeny, velké větve nebo velké množství trávy je potřeba odvézt přímo na kompostárnu nebo si nechat přistavit velkoobjemový kontejner, který vám pracovníci Služeb města Jihlavy přivezou i odvezou a město ukládku uhradí. Předejdete tím například poškození kontejnerů nebo popelnic,“ doplnila.
Hnědé kontejnery a popelnice primárně slouží na bioodpad, který pochází z domácností. Mezi něj ovšem nepatří již tepelně zpracované potraviny. „Zpracování takzvaného gastroodpadu totiž prochází mnohem složitějším procesem. Když někdo do hnědé popelnice vyhodí například vařené těstoviny, pečivo nebo zbytky večeře, znehodnotí nám to celý obsah nádoby a místo v kompostárně pak jinak kvalitní bioodpad skončí na skládce,“ vysvětlila Katarína Ruschková.
Pozor také na igelitové obaly. Bohužel se stává, že lidé často nashromážděný bioodpad nosí do hnědých kontejnerů v igelitových pytlích. Bioodpad z kontejnerů se již nedotřiďuje a vozí se přímo na kompostárnu. „Přitom ho stačí vysypat a pytel vyhodit do vedlejší žluté popelnice. Dobré nejsou ani sáčky, na kterých je napsané, že se rozkládají. Jejich rozklad totiž není tak rychlý, jak by bylo potřeba. Na shromažďování bioodpadu je vhodné si pořídit nějakou nádobu s víkem, např. plastový kyblík, který lze používat opakovaně,“ uvedla.
Do bioodpadu nepatří ani věci živočišného původu, ať už se jedná o kosti nebo například psí exkrementy. „Pejskaři proto musí využívat odpadkové koše nebo je házet do komunálního odpadu,“ dodala Katarína Ruschková.
Náklady na odpadové hospodářství se v loňském roce vyšplhaly v Jihlavě na 55 milionů korun. „Jihlava se systému odpadového hospodářství dlouhodobě věnuje. V roce 2024 jsme byli prvním městem v České republice nad 50 000 obyvatel, kterému se podařilo snížit produkci směsného komunálního odpadu pod 150 kg na obyvatele za rok. Máme vytvořen velmi dobrý systém sběru odpadu, nabízíme spoustu možností, kam jej odevzdat. Nicméně pořád platí, že nejlepší a nejlacinější je ten odpad, který vůbec nevznikne,“ uvedl náměstek primátora Richard Šedivý.
Komentáře