S nástupem nového roku se v České republice spustil sběr plechovek a obecně kovových obalů do žlutých odpadových nádob. Druhý systém se připravuje a nyní je v legislativním procesu a je jím zálohování. Oba mají veřejností vnímané výhody a nevýhody, ale ne vždy je toto obecné vnímání správné.
Vygenerovali jsme několik obecně zažitých názorů - výhod a nevýhod obou systémů a nechali jsme tyto body okomentovat ředitele České asociace odpadového hospodářství, Petra Havelku.
Zálohování plechových obalů
Výhody:
- Vyšší míra recyklace: Zálohování motivuje spotřebitele k vracení plechovek, což vede k vyšší míře recyklace.
Reakce: Když už, tak správnější by bylo napsat větší míra sběru, nikoli recyklace. Již nyní se ze všech sebraných kovových obalů recykluje podle dat MŽP a AOS 99%, takže jestli může něco růst, tak míra sběru. Míra recyklace je už nyní vysoká.
- Snížení odpadu v přírodě: Finanční motivace snižuje množství odhozených plechovek v přírodě a na veřejných prostranstvích.
Reakce: Ano, to může být, ale na druhou stranu, pokud někdo odhodí plechovku, tak ta v přírodě nezůstane nezmáčknutá, takže už ani nepůjde vrátit do automatu.
- Podpora cirkulární ekonomiky: Zálohování podporuje opakovanou recyklaci materiálů, což přispívá k udržitelnosti.
Reakce: Zálohování je jen forma sběru. Není spojené s recyklací. Zálohování může někde přinést maximálně větší míru sběru. Na druhou stranu společnost Reloop (2024) zveřejnila analýzu, podle které plných 28 států ze 47, kde se zálohuje, nedosáhlo ani míry 80 % sběru. Naopak v ČR již nyní dokážeme sesbírat 8 PET lahví z 10 uvedených na trh.
- Čistší materiál: Zálohované plechovky jsou méně kontaminované, což usnadňuje jejich recyklaci.
Reakce: Nedá se to takto paušalizovat. Kvalita materiálu může být a je velmi dobrá i z třídících linek. Odběratel může motivovat třídičky k co největší kvalitě cenovými bonusy, což se také děje. Má to pak velký vliv na kvalitu dodávaného materiálu do hutí. Kvalitnější materiál se vykupuje za lepší cenu, což motivuje třídičky.
Nevýhody:
- Náklady na zavedení systému: Zavedení zálohového systému vyžaduje investice do infrastruktury, jako jsou zálohomaty a logistika.
Reakce: Zálohování je skutečně velmi nákladné. A náklady ve finále vždy zaplatí občan. Dle oficiálních dat slovenského operátora byly čisté náklady na zajištění cca 3300 sběrných míst, celkem cca 60 milionů Euro, tedy 1,5 miliardy Kč. A to na vysbírání pouhé cca jedné miliardy obalů. V ČR by zálohování při podobných nákladech znamenalo každoroční provozní náklady kolem 4 miliard Kč, jelikož v ČR má být cca sebráno 2,6 miliardy kusů obalů a má být zřízeno 11 000 sběrných míst v obchodech. To jsou velké náklady. Dalším důkazem o vysoké ceně zálohového systému je fakt, že nikdo ani nepřemýšlí nad samostatným zavedením zálohování jen pro plechovky. Cena za takový systém by byla astronomická. Proto se hovoří jen o společném systému s PET lahvemi, a to i přes to, že dle dat prezentovaných již dříve ze strany MŽP, ČR již v roce 2019 sbírala přes 81 % PET lahví, a to bez toho, aby se na to kdokoli specifiky zaměřoval.
- Komplikace pro malé prodejce: Malé prodejny mohou mít problémy s implementací a provozem zálohového systému.
Reakce: Ano, nákup drahého automatu s pořizovací hodnotou od 0,6 do 2,5 milionu korun, který mají obchodníci hradit ze svého, je pro ně velmi zatěžující. Náklady mají být umořovány příspěvkem od operátora zálohovacího systému ve výši cca 1 Kč za obal. To znamená, že automat malé prodejny nezaplatí ani za 15 let. Tedy ani daleko po jeho životnosti. Je to další rána pro malé prodejny. Ruční sběr odmítají, na to samozřejmě nemají personální kapacitu. Prodejny pak raději nebudou odebírat zálohované obaly, tak jako je to v řadě dalších států, avšak lidé potom budou o to více jezdit do velkých prodejen a ty malé postupně zaniknou. Nedivím se, že jsou proti zavedení zálohování.
- Omezený rozsah: Zálohování se obvykle vztahuje pouze na nápojové plechovky, což neřeší ostatní kovové obaly.
Reakce: To je důvod, proč řada států nesouhlasí se zavedením povinného zálohování (např. Francie, Itálie, Belgie). Chtějí rozvíjet systémy pro oběhové hospodářství pro všechny obaly. Ne jen pro dva. To by bylo velmi málo, na co takový systém? Moderní oběhové hospodářství využívá třídících technologií a umí poskytovat synergické řešení, které je výrazně nákladově efektivnější a řeší všechny odpadové toky komunálních odpadů. Takový systém se v ČR buduje už 25 let a velmi úspěšně. Za tu dobu doposud vždy splnil všechny legislativní cíle pro obalové odpady.
- Výrazné omezení tržního prostředí.
Reakce: Podle návrhu novely MŽP mají být doposud volně tržně obchodované komodity PET lahví a nápojových plechovek nově ze zákona předány soukromému monopolnímu subjektu vlastněnému nápojářským průmyslem. To je jako v RVHP za komunismu. Kritizuje to i antimonopolní úřad. Tohle konkurenceschopnosti Evropy opravdu nepřidá. Myslím, že to je jasné každému.
- Násobné navýšení logistiky a dopadů dopravy.
Reakce: Doposud se plechovky sváží společně s dalšími odpady v rámci synergického systému z obcí. Nově by se svážely separátními vozy z jednotlivých obchodů. Doposud se plechovky třídí na vysokých desítkách regionálních třídících linek, odkud jdou rovnou do recyklačních provozů. Nově by byly sváženy z celé republiky do cca dvou centrálních třídících uzlů. To znamená jasně navýšené náklady na dopravu a zásadně navýšené emise a uhlíková stopa. Kde je v tom ekologie, kde je v tom efektivita?
Sběr a třídění kovových obalů do žlutých odpadových nádob
Výhody:
- Jednoduchost pro spotřebitele: Spotřebitelé mohou třídit kovové obaly do stejných nádob jako plasty, což zjednodušuje proces třídění.
Reakce: Lidé potřebují mít třídění co nejjednodušší, pak systém přináší velmi dobré výsledky. Je společenským zájmem, aby lidé měli co největší komfort v rámci třídění, protože obce mají zákonem stanovené vysoké cíle třídění pro všechny druhy komunálních odpadů. Systém musí vyřešit splnění cílů pro všech skoro 6 milionů tun komunálních odpadů. Již v současné době je barevných sběrných nádob přes 1 milion. Nádob, do kterých jde odkládat PET lahve a kovy, je nově cca 500 000. Jsou tedy na každém rohu. Zálohový systém má mít pouze 11000 sběrných míst. Je zřejmé, že ve stávajícím systému budou mít lidé možnost odložení jejich obalů více než 45 blíže, než v zálohovém systému. Měli bychom dělat řešení pro lidi, ne proti lidem.
- Nižší náklady na infrastrukturu:
Reakce: Není potřeba investovat do zálohomatů a speciální logistiky. Již stávající síť má 500 000 nádob na PETky i plechovky. A to bez další dodatečných nákladů. Naopak zřízení sítě pro zálohování znamená jen v investičních nákladech potřebu cca 6-7 miliard korun. Další vysoké náklady pak stojí samotný provoz zálohového systému. Sebrání jednoho obalu v ČR je 4-7 krát levnější, než v zálohovém systému na Slovensku. Náklady platí ve finále lidé.
- Vyšší míra třídění: Rozšíření možností třídění kovových obalů do žlutých nádob může zvýšit celkovou míru třídění.
Reakce: Nedostižná výhoda stávajícího systému je v jeho univerzálnosti. Je zaměřen na všechny typy obalů. A již nyní ročně sbírá přes 1,3 milionu tun využitelných obalů. A přes milion jich zároveň směřuje do recyklace. Obce musí dle zákona dosahovat k roku 2035 třídění nejméně 70 % všech komunálních odpadů. Proto probíhá a musí tak, či tak proběhnout intenzifikace třídění v obcích. Zatím se to velice dobře daří. V tomto zálohový systém žádným způsobem nepomůže. Ale rozvoj stávajícího systému tříděného sběru může zcela reálně splnit i cíle pro PET lahve a plechovky. Opačně to však s jistotou neplatí.
- Systém třídění kovů má již nyní velmi dobré výsledky
Reakce: Podle nedávno zveřejněných oficiálních dat MŽP za rok 2023 se v ČR recyklovalo celkem 71,4 % všech kovových obalů. Míra recyklace u ocelových obalů dosáhla dokonce hodnoty 91,9 %. A ze všech vytříděných kovových obalů, jich podle dat MŽP skončilo v recyklaci plných 99 %. Tak dobré výsledky nemá většina států, které zálohují nápojové plechovky. Klíčové je, že takto dobré oběhové hospodářství máme pro celou skupinu kovových obalů.
- Největší výhodou stávajícího systému
Reakce: Největší výhodou je fakt, že lidé třídí dobrovolně, z přesvědčení a zcela zdarma. A mají vynikající výsledky. Za 25 let jsme s naším systémem v ČR vždy splnili všechny cíle k obalům a je zcela reálné, že splníme i ty další.
Nevýhody:
- Kvalita třídění: Kombinovaný sběr kovů a plastů může vést k nižší kvalitě vytříděných materiálů, což může ovlivnit recyklaci.
Reakce: Zatím se to nepotvrdilo. V regionech, kde již několik let testovali společné třídění kovů s plasty, poskytoval systém velmi dobrou kvalitu výstupů. A kovy vždy končily v recyklaci. Ekonomická motivace funguje velmi dobře a třídícím linkám se vyplatí třídění s dobrou kvalitou výstupu. Zároveň v těchto regionech výrazným způsobem narostlo množství vysbíraných kovů, protože lidé mají možnost třídění kovů prakticky na každém rohu. A pokud to mají lidé jednoduché, pak třídí vynikajícím způsobem.
- Kontaminace: Kovové obaly mohou kontaminovat plasty, což může ztížit jejich recyklaci.
Reakce: Toto je technologicky již dávno vyřešené. Oddělit kovy od plastů je jednoduché, a to jak při manuálním třídění, tak při automatizovaném. Tam, kde se to třídícím linkám vzhledem k objemu sebraných kovů již vyplácí, postupně pořizují separátory kovů. Není to nákladná investice, ale uděláte to až ve chvíli, kdy je to ekonomicky racionální. Cestou pořízení separátorů půjde stále větší počet třídících linek a to v návaznosti na rostoucí podíl kovů ve společném sběru. To je logický vývoj a je to dobře.
- 3. Závislost na spolupráci: Úspěch systému závisí na spolupráci mezi obcemi, svozovými firmami a třídicími linkami.
Reakce: Ano, samozřejmě. Bez takovéto spolupráce by nebyly obce schopny splnit ani cíle ke všem komunálním odpadům. A to je skutečně nemalý cíl. Spolupráce se rozvíjí již 25 let a je stále efektivnější. Společný sběr kovů s plasty je navíc výhodný jak obce, tak pro linky. Obcím společný sběr přináší viditelné zvýšení výkonu v zákonem předepsaném třídění, kovy jsou těžší než plasty. Linkám přináší vyšší efektivitu třídícího výkonu a tedy také vyšší ekonomickou efektivitu.
Komentáře