Vodíková mobilita je považována za jednu z technologií pro dekarbonizaci dopravy, mimo jiné je také zakotvena v Národním akčním plánu čisté mobility. Web cistadoprava.cz analyzoval aktuální stav vodíkové mobility v zemích Evropské unie na základě dostupných dat o plnicích stanicích (H2) a vozidlech FCEV, která vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva.
Celkem je v zemích Evropské unie evidováno 269 veřejných vodíkových plnicích stanic, přičemž největší pokrytí vykazuje Německo (113 stanic), následované Francií (62 stanic) a Nizozemskem (49 stanic). Jen v těchto třech zemích je tak k dispozici 83,3 % všech vodíkových plnících stanic v Evropské unii. V 16 zemích nejsou stanice k dispozici vůbec. Většina stanic nabízí vysokotlaké plnění (700 bar), které je standardem pro osobní automobily, ale některé stanice poskytují i nízkotlaké plnění (350 bar), vhodné pro některé typy užitkových vozidel.
V České republice jsou k dispozici čtyři stanice – všechny umí plnit na tlak 700 bar. Podrobné a aktuální informace o české vodíkové infrastruktuře poskytuje Vodíková mapa ČR. „Webovou aplikaci jsme vyvinuli za účelem systematického monitoringu, analýzy aktuálního stavu a dynamiky rozvoje vodíkové infrastruktury v kontextu dopravního sektoru. Aplikace poskytuje komplexní přehled projektů výstavby plnicích stanic a zařízení pro produkci vodíku, včetně jejich zařazení do jednotlivých fází realizace,“ vysvětluje Bronislav Vahalík, vedoucí Oblasti vodíkových technologií Centra dopravního výzkumu.
V zemích EU je provozováno celkem 5 636 vozidel s vodíkovým palivovým článkem (FCEV), z nichž 4 987 jsou osobní automobily a lehká užitková vozidla (M1+N1), 479 autobusů (M2+M3) a 170 nákladních vozidel (N2+N3). Nejvíce vozidel je registrováno v Německu (2 590), Francii (1 301) a Nizozemsku (778). V uvedených třech zemích je tak provozováno 82,8 % všech FCEV v Evropské unii.
„V České republice je aktuálně provozováno 29 osobních vozidel s vodíkovým palivovým článkem (FCEV), přičemž nejvíce je zastoupena Toyota Mirai (23 vozidel), následuje Hyundai Nexo (6 vozidel). Z hlediska regionálního rozložení registrací převažuje hlavní město Praha s 21 vozidly, následováno Moravskoslezským krajem se 4 vozidly. Ve Středočeském kraji jsou registrována 2 vozidla, zatímco Karlovarský a Ústecký kraj evidují po jednom vozidle. V roce 2024 nebyla v České republice registrována žádná nová vozidla FCEV, pouze jedno ojeté,“ komentuje aktuální situaci v oblasti vodíkové mobility v České republice Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
Relativizované informace poskytuje ukazatel poměru počtu vozidel FCEV na jednu plnicí stanici (FCEV/H2). V průměru na jednu stanici připadá v Evropě 21 vozidel FCEV. Nejvyšší poměr vykazuje Polsko (67), naopak nejnižší Dánsko (6) a Česká republika (7). Z analýzy je patrné, že vodíková mobilita se v zemích EU stále se nachází v rané fázi rozvoje. Naprosto zásadní roli v oblasti adopce vodíkové mobility hrají v podstatě jen tři země – Německo, Francie a Nizozemsko.
Otázkou zůstává, jak velký potenciál – stát se významnou součástí udržitelné dopravy – má vodíková mobilita například ve srovnání s bateriovou elektromobilitou. V zemích EU je aktuálně provozováno více než 6,5 milionu bateriových elektrických vozidel. Tato vozidla mají podle posledních dostupných dat k dispozici více než 880 tisíc veřejných dobíjecích bodů, z toho v České republice téměř 6 400.
Komentáře