Živočišný odpad můžou být zbytky třeba z provozu masokombinátů, můžou to být zbytky jídel, můžou to být uhynulá zvířata. Je to celá škála, která byla původně definovaná nějakým zákonem 1774 jako vedlejší živočišné produkty.
Nicméně, abychom si to ještě upřesnili, tak v dnešní době tohle to celé bylo nahrazeno novým zákonem o odpadech, kam se vlastně promítly všechny tyto definice a v současnosti tohoto celou problematiku řídí tento zákon o odpadech, který je v platnosti veřejnosti v posledních rocech. Já bych se ještě, co se týká obcí, tak asi nejúžitější pro ně je to, co se nazývá takzvaný biologicky rozložitelý odpad z kuchyní a stravování. To je asi to, co je v rámci těch obcí a to, co dneska je předpisem, že by se i od občanů mělo rozdělovat a separovat v rámci diversifikace popelnice.
Jako máme na sklo, jako máme na plasty, jako máme na papír, tak jsou tam popelnice na ten odpad. Můžeme postále o tom živočíšném odpadu. Pání Vese o tom živočíšném odpadu, který je jeden z částí toho živočíšního odpadu, je samozřejmě to, co se lidově nazývá gastroodpad.
Samozřejmě v rámci toho živočíšnémho odpadu, když budou mít pracovatelské popelnice v jatkách, tak jsou to zbytky vnitnosti té další živočíšního odpadu. Ten živočíšní odpad, jak jsem řekl, je rozdělený do třech kategorií. Ta jedna první kategorie, která se pak řeší veterinárním zákonem, která se nedá zpracovovat, to jsou třeba uhynulá zvířata, u kterých není jistý původ a tak dále.
Ty lidi se musí odvízt do kafelérní stanici a tam zpracovat v kafelérní stanici. S tím se není možné. To samé třeba gastroodpad z maků, z letadel, kde je nějakej mezinárodní, kdy přijíhajou se zahraničí, nejsme schopni zanifiovat původ toho gastroodpadu.
Další jsou tam rozdělené dvě skupiny, které se definují, veterinár je definuje na základě pastějířníků jako krev, střeva a podobně. Tomu se říká kategorie dvě a kategorie tři. Oba tyto kategorie pro své zpracování a pro jakékoliv další využití potřebují, aby prošly takzvanou hygienizací.
Hygienizace spočívá v tom, že tento subtrát musí být nejdřív mechanicky degradován na velikost částic nevětší než 12 mm a poté musí projít termickou sterilizací nebo pasterizací při teplotě 70 stupňů po dobu 60 minut. Takto zpracovaný odpad se může využívat jako subtrát pro bioplynové stanice a může být energeticky využitý. Podle rozboru, tyto odpady mají relativně velkou výtěžnost v rámci tvorby jako bioplynů a jsou výtání pod ten provostím bioplynových stanic.
To je pro zajímavost když to porovnáme třeba s energetickou hodnotou třeba se směstným komodálním odpadem, tak jak to asi stojí když se to bude transformovat na bioplynu? Směstný komodální odpad? Já bych to spíš porovnal například s hověřím hnojem nebo s kukuřicí. Můžeme říct, že ten gastroodpad má dvou až trojnásobnou vyšší hodnotu tvorby bioplynů. V záležnosti jaký je obsah.
Čímž jsou tam nějaké složky, které obsahují cetyku a podobné věci, tak ta výtěžnost je vyšší. Jak se vůbec ten životičný odpad dá spracovat? To je jeden z prvků, který je v novalizaci současného zákona. Je tam ještě dvě odpadové číslo.
Já bych ještě se vrátil k tomu. Problematika, která dnes nějakým svůj způsobem řídí na tu problematiku odpadů, tak je zaprvé zákon o odpadech 541 z roku 2020 a pak je provádějící hvěhlářka 273, 21 a hvěhlářka 8, 2021. Ta hvěhlářka 8 to je list, to je kategorizace odpadů, kde jsou přidělny odpadů čísla.
Takže dneska to, co se definuje jako biologicky rozhořitý odpas z kuchyní a stavování, má svoje číslo a je ještě rozdělen na dvě kategorie. Směstný, kde je všechno a pak je jenom rostliného původu. Víme, že občany dneska vybudovali něco, člověk a kompostárny, takže pak, když chceme zpracovávat tento gastro-odpad v rámci kompostárem, tak poté, co prošel tou hygienizací a tím zetřením, tak ovšem do té kompostárny můžu dát pouze odpad, který je rostliného původu.
Nemohu tam dát odpad, který je původu živočišného, nebo jsou tam chleje. Což už samozřejmě osobě je nějaký problém, protože ještě přimět ty lidi, aby separovali ten gastro-odpad, už sám osobě bude relativně počin. A pak ještě přimět na to, abych to rozdělal z jenom rostliného, což je živočišného původu, například, když budu mít salát a šlupky od brambůr a od mrkve, tak to bude na rostliní půchodem.
Cokoliv, co je na taníři, může tam být zbytky masa, zbytky olejů, tak už je ten směstnej, který by do toho kompostu jít neměl, nebo nebýt neměl, nesmí jít do toho kompostu. Na rozdíl od té bioplynové stanice, kam může jít relativně, tam má mnohem větší záběr a může zpracovávat i ten gastro-odpad toho původu živočišného. Takže problémy s tou separací v tomhle případě by mohly nastat, že jo? Nebudu rozdělovat ku starých ředám tam, ku starých ředám tam, že jo? Začíná to v domácnostech, gastro-provozech a tak dále, tak dále.
Takže... Takhle dřív byla... Samozřejmě je to v rámci nějakého dřív bylo zcela normální, že se ty ty gastro-odpady na venku vydávaly třeba na dokromování zvířatům a to už ve světě dneska nejde. Jo? Prostě už to nejde. Už by se to nemělo dít.
Jasně. Což je teda v rámci cirkulárního hospodárství docela nešťastná záležitost, ale dobře hygiena a nemoci, kterých teďkonc jsou, takže... Takhle je krásné vyjádření v rámci tej dohody, že vlastně tento... Tato metodika by měla řešit využití, energetické využití těhoto druhu odpadů s přihlédnutím ochrany zdraví občanů. To je taková pěkná jakoby definice této problématiky.
Rozumím. Víme teďkonc tak nějak, jak to vlastně v současné době s tím zpracováním živočištého odpadu v České republice je? Tak to je veselostně velmi zajímavá otázka. Tak samozřejmě já se zpětně vrátím do té problématiky, co jsme zase tam byli předtím, kdy jsme se bavili o tom pokročilém biometanu.
Ten gastroodpad splňuje vlastně v té kategorizaci podmínky toho, že vyrobený bioplyn z gastroodpadů splňuje podmínky, aby mohl být provlášený za pokročilý biometan, který se vytvoří z toho bioplynu. Udělá to sluchačům taky přiblížit, co to ten pokročilý biometan je? Pokročilý biometan je ve svým podstatě biometan, který vznikne úpravu bioplynu a tento bioplyn byl vyprodukován z jasně definovaných substrátů, které splňujou podmínky toho, aby tento bioplyn mohl být vyrobený biometan mohl být provlášený za pokročilý biometan. Jedná se, jak jsme řekli, o ty zbytky těch vedlejších životních produktů, může se jednat, jedná se o ve svým podstatě odpadové zbytky z zemitelské výroby, to znamená hnoje, kejdy, zbytky krmení, které bylo nějakým způsobem pošpiněno od těch zvířat.
Čili toto všechno, co je odpadová ve svým podstatě produkce ze zemitelství, z mlekárenského průmyslu, z přespracování jatka, odřezky, toto všechno splňuje kategorie. Hevěné popelnice například v obcích, to je ten ze zveřejných ploch a tohleto, všechny tyto substráty splňují podmínku, aby z těchto substrátů byl vyrobený biopliv, následně abbrevijovaný do upravení na biometan, splňil podmínky pokročilého biometanu. Toto celé souvisí s následující problém lakitkou, která vstupuje, a to jsou emisní povolitky a kategorizace a hodnocení hodnoty vlastně té úspory, kdy se dá předpokládat, že hodnota, nebo emisní hodnota na pozitivní biometanu bude dvojnásobná než normálního.
Pokročilého biometanu bude dvojnásobná než normálního. Ale vrátím se k tomu, jak je to teď. Jestli víme, jak se s tím nakládá? Je to v podstatě nová registrativa v tom rozdělení pro ty občany.
Co se týká restaurací a oleju, tak jsou firmy, které se zabývají s vozem, relativně se zabývají recyklací toho oleje, ta cena tam vstoupla a v současnosti se to snažili, to je právě ta problematika, dávat i do těch kompostáren. To byla jedna z těch průvodních. Nicméně vlivou teď této novelizace a toho vstupu těch novéch zákonů a toho rozdělení na ten rozstřílej a životčištý původ, tak teď nastává nějaká určitá rekatorizace, kdy bude nutný doplnit tam ty hygienizace za prvně v tom případě a hypotetické rozděly, což za mne si nemůžu představit, jak by se mohl tento odpad rozdělovat na životčištý a rozstřílej původ, pro mě je to relativně nereální.
Kdybyste se chtěli, tak to zaprvé zdraží všechno. Takže vlastně můžeme z toho výslovit, že jediná šance, jak ten směstnej gastronóm odpad pracovat je v tý bioprivodní stanici. Kompostání je to dneska už legislativně hypoteticky nemožné.
Zpátku jestli něco? Samozřejmě, může se to odvěřit do spalovny. To je něco úplně jiného, to jako je v rámci směstního kompletně odpadu, tak to tam dám a odvěřím to do spalovny. To je další věc.
Ještě bych chtěl říct jednu věc, že vlastně to, co projde, jak tou bioprivodní stanicí, ten výstup, teda ten digestát, nebo i to, co projde po tom kompostování, tak splňuje podmínky, kdy to můžeme použít buď jako hnojivo a nebo jako půdní substrát. Což je, myslím, velmi úležitý, čili tady může nastat i pro ty obce určitej koloběh ve svým podstatě cirkulace toho odpadu, kdy nejednostavě se zpracují svůj odpad a na druhou stranu se vytvoří nějaké své půdní substráty nebo biohnojiva, které můžou použít zase na udržbu těch svých zelených ploch. Výborně.
Když se ještě vrátím k těm různým kruhům nakladání, tak byla tady zmiňována spalovna, tak to je to nějaké energetické využití takové jednodušší. Pak samozřejmě byly plinové stanice, ještě něco, kompostárny ne. Takhle, ty kompostárny v dnešní době, ty kompostárny prostě takto fungují, nicméně z pohledu té změny dělestativní by takto do budoucna fungovat neměly.
Jasně. No a jaký potenciál, který živočištní odpad vlastně má, bude mít nějakou, nebo takhle, jakou roli může mít energetická hodnota živočištného odpadu v budoucnu? Nevím, třeba v Evropě, nebo ve světě úplně. Já se říkám, ta problématika upřímně je velmi přeceňovaná.
A jako z praktického hlediska, ten objem toho gastro odpadu zase není tak velký, aby způsobil nějakou, není ten objem tak obrovský. Takže jako laik nemůžeme všichni jezdit na bioplýny nebo na biometán, protože prostě toho tolik není. Ne, máme, to se, takhle, bavíme se, pak když se budeme bavit o tom gastro odpadu, tak ten není zase tak objemný.
Pak když se budeme bavit o těch ostratých prstřích, který můžeme použít na vyrubu žvětonu, což jsou ty hnoje, kejny, ty zbytky z těch provozů, tak tam ten objem je celkem velkej. Tam jenom pro lidi můžeme si říct, že, když to řeknu 100x, je schopný dát energii dvou autobusům městské dopravy, které budou jezdit na 2. CEG. Aha, 100x, no.
To je jako, to je hrozně jednoduchý výpočet, jo. A ve svým podstatě, abychom se dostali 50 tisíc kuřat, je schopný vyprodukovat 400 litrů nafty. V přepočtu, aliquotu, jo.
Jako prostě, abych hodnotu, 400 litrů nafty denně. To jsou velmi zajímavá čísla a pro nás, pro lidi, když si to můžeme s větším porovnat, tak je to... Protože snažím to vyjářit v tady těch jednotkách, které jsou asi pro, lépe uchopitelný, než nějaké hodnoty. To znamená, ten potenciál toho zemědělského sektu, to je takhle, tady bych ještě nazval, zase se vrátíme úplně do jiné kategorie.
Je tady nějaký vládní, nebo vyhláškový trend, který byl výroba biometanů a vtláčení tohoto biometanu do distribuční sítě. Proto když se kouknete, třeba dneska vidíte tady, nechci ji jmenovat, ale výdejní stojany i nejmenových firm, tady prodáváme biometanu. Ale vidíte tam trubku, která vede z normálního středu připojení do stojanu na plyn a na stojanu je napsáno Prodáváme biometanu.
Když se kouknete na nějakou propagandu, která s tím souvisí, tak tam máte napsáno Prodáváme virtuální biometanu. Jasně. Protože někdo někde koupil nějakou povolenku, tu dal do té trubky a tu teďka prodává na tom stojanu.
Tady je to stejně jako s tou energetikou. Někde jsem vyrobil elektrickou, někde jsem vyrobil na soláru nějakou elektrickou, tu dám do nějaké sítě a někdo si to pak koupí s tou povolenkou. Ten sektor zemědělský, který je, co jsme si tady řekli, když se ještě dostaneme k tým drůbeži nebo k těm kravičkám, tak si řekněme, že dneska my máme v Čechách 20 milionů ve svým drůbeže a krach z kotlů bude mít nějakých 500-600 tisíc.
A to je ten potenciál, který jsme schopni vytvořit a vzít z pohledu toho výroby, toho biometanu. To se může stát i zdrojem příjmu pro ty zemědělce, jako sekundárním příjmem, protože zase je tady druhej směr, který je, všem vidíte ty hromady, které se vyváží na topole, prší, kejda, je emise toho metanu. To, co se dá zpracovat na výrobu toho metanu, je to, co dneska běžně uniká do ovzduší, když ta kejda tam volně fermentuje a vypouští tyhle emise.
To znamená, že můžeme říct, že když se toto bude energeticky zpracovávat, tak za prvé se omezí nějaká tvorba emisí do ovzduší a za to, když se vytvoří nějaký produkt, který můžeme nazvat tím biometanem nebo tím bio-CNG, pak na tu. Bylo by ještě lepší to směřovat do dopravy.
Dá se vyrobit biometan tak, aby byl ekonomicky konkurenceschopný těm alternativním palivům, když budeme v té dopravě. Já vám řeknu hrozně dobrou odpověď.
Komentáře