Zero waste je moderní trend ve světě a Tábor chce být moderní. Ideální stav nakládání s odpady vystihuje tzv. "pyramida odpadů", která odráží základní poučku zero waste:
Když už nějaký vznikne, pak má být maximálně využit - recyklován, upcyklován. Až poté je odpovědné ho energeticky využít a až nakonec, a pouze v nezbytném množství, skládkovat.
„Jak moc se k ideálu přiblížíme, hodně závisí na lidech. Proto nedílnou součástí zero waste jsou právě oni a my se v rámci Zdravého města snažíme o maximální osvětu,“ uvádí Václav Klecanda, místostarosta města Tábor, „Pořádáme Den Země, kde se tématu odpadů věnujeme. V rámci projektů podpořených dotacemi probíhají přednášky mimo jiné i na téma zero waste.“
Problematiku zero waste řeší v Táboře zejména Komise Zdravého města a MA21. Ale do snižování produkce odpadu se zapojuje celý městský úřad a apeluje na veřejnost i podnikatele, aby se vydaly stejným směrem.
Minimalizace odpadů na úřadě i ve městě
„Na úřadě se snažíme minimalizovat produkci odpadů v souvislosti s jednáními například používáním umývatelných kelímků, cukřenky místo sáčkových cukrů a podobně. Veřejnost pak motivujeme zacílením dotačních programů, mimo jiné i na téma zero waste,“ informuje Václav Klecanda, „Máme za sebou pilotní projekt použití vratných kelímků na našem největším festivalu Táborská setkání. Vyhodnotili jsme ho jako kladný a hodláme ho dále rozšiřovat, třeba na odbourání jednorázového nádobí. Na úřadě používáme kelímky s grafikou Zdravého města Tábora.“
Ve městě působí jeden obchod, který zajišťuje bezobalový prodej, a druhý se chystá. V rámci dotačního programu na podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty mohou subjekty žádat o finanční podporu, pakliže splní kritéria stanovená programem, zejména projekt a jeho výstup musí mít edukativní charakter, uplatňuje principy udržitelného rozvoje, motivuje k zodpovědnému zacházení s přírodou a přírodními zdroji a motivuje k odpovědnému spotřebitelskému chování
„Někteří podnikatelé, např. Kafe a knihy Jednota, jsou tahouny myšlenky zero waste a zahrnuli ji do svého fungování. Jiní mají zájem o vratné kelímky během festivalu,“ komentuje situaci ve městě Václav Klecanda.
Kafe a knihy Jednota, podnik ve stylu zero waste
„Je to dlouhodobě moje téma. Ekologické chování, zodpovědnost a to nejen osobní spotřeby, ale kdekoli, kde to mohu ovlivnit. Tedy i v našem podniku. Studovala jsem environmentální studia, nyní se chystáme rozjet bezobalový obchod. Je přirozené, že se o co nejeekologičtější provoz snažíme i v kavárně,“ říká Lenka Greň, jedna z majitelek Kafe a knihy Jednota, o tom, co ji vedlo k myšlence prosazovat styl zero waste ve svém podniku.
Obaly na mléko a kávová sedlina, nejčastější kavárenský odpad
„Upřímně. Zdaleka ještě nejsme zero waste. A těžko říct, zda to někdy dokážeme. Jsme stále hlavně třídiči, ač důrazní,“ konstatuje Lenka Greň. V kavárnách patří k nejproblematičtější komoditě z hlediska odpadů zejména mléko. Nejjednodušší cesta, jak dopravit mléko do kavárny, je využít krabicového obalu, což však není v souladu s myšlenkou zero waste.
„Velké vítězství je právě zmiňované mléko. I když jsme byli schopni minimalizovat smíšený odpad od začátku na minimum, skóre nám kazily právě obaly od mléka,“ říká Lenka, „Pak jsme objevili firmu Bemagro, biodynamický statek na Šumavě, který vozí mléko ve vratných lahvích. A to je velká paráda. Navíc je mnohem kvalitnější a výživnější.“
A jak je to se zbytky kávy? „Kávová sedlina je to nejmenší. Ze začátku jsme dávali výzvu, kdo si pro ni chce přijít pro svůj kompost. To fungovalo nepravidelně. Nyní máme pravidelného odběratele z řad našich sousedů,“ objasňuje Lenka Greň.
Boj s nadbytečnými odpady
„Nemáme ale stále řešení pro spoustu odpadu, který sice lze vytřídit, ale nejde se dostat na ZERO,“ upozorňuje Lenka, „Krabice, ve kterých nám přichází knihy, popřípadě jiné zboží. Některé knihy jsou ještě navíc zabalené každá v igelitu. To také z pozice malého knihkupce neovlivníme. A pak další drobné potraviny jako ovesné mléko, kakao, a podobně. Část se snad brzy vyřeší nakupováním v bezobalovém obchodě.
Co nejvíc věcí se snažíme brát lokálních. Například Med ze Mlejna z nedaleké Oltyně, ten je i ve vratných nádobách. Tím ještě minimalizujeme i znečištění dopravou. Část uklízecích prostředků kupujeme v místní ekodrogerii do vlastních nádob.“
Lenka Greň má ve svém konceptu jasno. Snaží se minimalizovat produkci odpadu nejen ve své kavárně, ale i na městských akcích. „Já bych klidně byla ještě radikálnější v našich obalových versus bezobalových nákupech,“ přibližuje svou koncepci Lenka, „A také bych u nás okamžitě zrušila i nevratné kelímky, ač je máme kompostovatelné. Ruku na srdce, kdo je ale skutečně hodí do kompostu? Na tom se ale u nás v kavárně zatím neshodneme. Takže máme jak zálohovatelné, tak stále i jednorázové kelímky. Ale daří se alespoň čím dál víc lidi přesvědčit ke koupi zálohovaného vratného kelímku. A například na festivalu Tabook, kde jsme měli na starost kávové občerstvení, jsme se bez jednorázových kelímků v podstatě obešli.“
Kafe a knihy Jednota jsou táborským lídrem na poli zero waste a poskytují inspiraci dalším podnikatelům i veřejnosti. „No shrnuto podtrženo. Bezobaloví a zero waste nejsme ani náhodou. Ale smíšeného odpadu máme tak maximálně igelitku týdně. Ještě tedy záleží na pečlivosti našich brigádníků,“ komentuje to Lenka Greň.
Osvěta a bazary
V Táboře fungují osvětové besedy a bazary. „Bazary jsou oblíbené. Jednota je zaštiťuje, ale reálně se o ně staráme jako neformální spolek Zora. Několik žen ze sousedství. Každý bazar je na podporu některé z táborských neziskových organizací. A zároveň tím samozřejmě prodloužíme životnost oblečení, kterému najdeme dalšího majitele,“ přibližuje Lenka své další aktivity.
Lenka Greň ví, že je třeba zaměřit se na také výchovu dětí, které navíc mají často vliv i na své rodiče a dokáží přimět celou rodinu změnit své návyky. „Besedy se také perfektně daří. Tento rok ještě o to lépe, že máme skvělou koordinátorku Zitu Čechovou a každá beseda zároveň díky ní probíhá na některé z táborských škol,“ uvádí Lenka konkrétní příklady spolupráce, „Vůbec nejlepší je spolupráce s Gymnáziem Pierra de Coubertina a tamní pedagožkou Eliškou Tureckou. Z toho jsem hodně nadšená. Tento rok jsme každý měsíc uspořádali alespoň jednu besedu na témata jako fast fashion, voda v krajině, digitální znečištění, minimalismus nebo právě zero waste.“
Největší překážky na cestě k zero waste pro podnikatele a pro město
Mohlo by se zdát, že život podnikatelů v oblasti zero waste je zalit sluncem. Zájem o bezodpadový styl sice roste, ale podnikatelské subjekty na růžích ustláno nemají. Co je největší překážkou na cestě k zero waste pro podnikatelské subjekty?
„Nedostatek podpory ze shora. Tím myslím legislativní. My těžko jako malý knihkupec donutíme distributora knih, aby nebalil knihy do nekonečného množství igelitu nebo aby si zpětně svážel kartonové bedny. Ale když to bude zakotvené v legislativě, nebudeme je muset vyhazovat, ale znovu se použijí,“ uvádí Lenka Greň.
„To samé u dodavatelů, kteří sice mají například své nápoje ve skle, ale ne vratném. Ač sklo se dá alespoň dobře recyklovat,“ stěžuje si Lenka, „Jsme příliš malý odběratel, abychom je dotlačili, aby se jen netřídilo, ale opravdu znovu používalo. Ten tlak je potřeba větší. Jako např. při zákazu igelitek zdarma. V mnohých zemích jsou dávno vratné pet lahve nebo i plechovky. Často v tomhle pomůže ten finanční aspekt – zálohovatelnost. Nedělám si iluze. Třídění prostě už dávno nestačí. Pro velkou část odpadu není už odbyt. Potřebujeme, aby se věci znovu používaly. Jinak se v tom svém nepořádku utopíme.“
A co je překážkou na cestě k zero waste pro města a obce? „Je to nutnost přemýšlet o svých návycích a neochota lidí některé přehodnotit. Je třeba se o tom neustále bavit, dělat osvětu. A o to se snažíme," konstatuje Václav Klecanda.
Národní síť Zdravých měst ČR je mezinárodně certifikovanou asociací měst, obcí a regionů. Ve Zdravých městech, obcích a regionech lze najít dobrý příklad toho, co v praxi znamená kvalitní veřejná správa, strategické plánování a řízení s aktivním zapojením veřejnosti a s ohledem na udržitelný rozvoj, zdraví a kvalitu života.
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře