Cílem projektu bylo především zmírnění povodňových průtoků a také posílení ochrany přírody a říční krajiny a zároveň plnění funkce rekreační.
Financování
Projekt „Vodní plochy Lobezská louka – I. etapa“ vznikl jako součást projektu REURIS – Revitalizace vodních toků v urbanizovaných oblastech. Byl spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu životní prostředí ČR, prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny (ERDF), oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny a prioritní osa 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny, 50. výzva OPŽP. „Město kofinancovalo projekt ve výši 4 022 081 korun,“ doplňuje Kristýna Zýková z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.
Jak probíhala stavba
„Stavební řešení projektu proběhlo v období od ledna 2015 do konce května 2015,“ říká Josef Holý, projektový manažer Odboru sportu, Smart Cities a podpory podnikání Magistrátu města Plzeň, který u realizace projektu vykonával technický dozor investora.
„Obávali jsme se intenzity podzemních vod, protože území se nachází v infiltrační oblasti řeky Úslavy a nad loukami se nachází Lobezský park, kde dochází k vsakování dešťových vod, které potom jako praménky stékají na louky,“ vzpomíná Josef Holý, „ Ale v roce 2015 bylo sucho. Kvůli absenci dešťových a sněhových srážek se hladina podzemních vod nacházela 1,5 metru pod úrovní hladiny podzemních vod, kterou jsme měli změřenou předchozími průzkumy z roku 2013.“
Oblast se nachází v záplavovém území. Jedná se o biokoridor regionálního významu a zároveň zde vedou trasy technické infrastruktury. V řešeném území se nacházejí městské i soukromé pozemky. Projekt proto řeší umístění vodních ploch výhradně na pozemky města Plzeň.
Občané jsou spokojeni a žádají další obdobné projekty
Projekt jako celek tvoří vyvážený krajinotvorný prvek, který přispívá k zlepšení estetické funkce celého území. Území říční nivy je rozčleněno na plochy čistě přírodní, přírodně – rekreační a rekreační.
„S výsledkem jsme velmi spokojeni. Vodní plochy Lobezská louka I. etapa mají u veřejnosti velmi kladné odezvy,“ říká Kristýna Zýková, „Občané se ptají, zda by obdobné projekty mohly být realizovány i jinde na území města, případně zda a kdy budeme pokračovat s dalšími etapami projektu.“
To se ostatně dozvíte i z recenzí na internetu. „My jsme zde strávili celé odpoledne. U vodního hřiště děti pumpovaly vodu, tvořily přehrady a točily vodním šnekem, což je zabavilo nejméně na hodinu. Jedno z jezírek v parku je koupací, a je možné u něj posedět na molech,“ píše uživatelka Jana, „Na kopci za majákem, který slouží jako prolézačka, se nachází ještě velké dětské hřiště, cvičební prvky pro dospělé, toalety a stánek s občerstvením.“
Další projekty
„Mezi realizované projekty patří například Lochotínský park, Mlýnská strouha, Božkovský ostrov či Odpočinkové místo Radčice,“ informuje Kristýna Zýková. Lochotínský park je registrován jako významný krajinný prvek a jako součást památkové zóny Horní Lochotín.
Město se věnuje hospodaření s vodou v obecné, územněplánovací i projekční rovině. „V současné době je zpracováván dokument Koncepce hospodaření s dešťovou vodou města Plzně,“ uvádí Kristýna Zýková, „U navrhovaných projektů prosazujeme využití prvků modrozelené infrastruktury. Jedná se o využití prvků zeleně i vody tak, aby společně dotvářely kvalitní prostor pro život obyvatel města Plzně včetně zmírnění vlivu klimatických změn. Konkrétním projektem, který je nyní připravován jsou například Malostranská jezírka v Plzni Doudlevcích.“
Zdroj: Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
Foto: Josef Holý
Komentáře