Zaváděním moderních technologií do řízení města se Plzeň také snaží zefektivnit správu věcí veřejných. Zapojila se proto do celosvětového konceptu Smart Cities, neboli chytrá města.
„Pojem „smart city“ v našich podmínkách neznamená nějaké futuristické pojetí města. Město Plzeň řeší v rámci své samostatné působnosti běžné provozní záležitosti jako je např. městská hromadná doprava, provoz budov, provoz úřadů, veřejné osvětlení, údržba komunikací apod.,“ říká Josef Holý, projektový manažer Odboru sportu, Smart Cities a podpory podnikání Magistrátu města Plzně.
Smart aktivity jsou jakousi přidanou hodnotou tj. jedná se o projekty a opatření vedoucí k udržitelnosti města do budoucnosti. V městě Plzni se na projektech „Smart City“ podílí několik pracovních skupin, zejména pro oblast ICT, doprava, životní prostředí a bezpečnost.
Jaké jsou záměry a projekty v oblasti životního prostředí?
„Je to zejména postupná eliminace autobusů s dieselovými motory v městské hromadné dopravě a jejich nahrazování tramvajemi a trolejbusy,“ uvádí Josef Holý, „u trolejbusů potom kombinace trakce a bateriového pohonu, kdy při jízdě z kopce trolejbus dobíjí baterie. Dále si město Plzeň nechává zpracovat strategii pro podporu elektromobility včetně systémového řešení budování nabíjecích stanic. Elektromobilitu ve městě vnímáme s ohledem na hlučnost, emise, vibrace a podobně jako neoddiskutovatelně přínosnou.“
V oblasti životního prostředí má město Plzeň zpracovánu Adaptační strategii na změnu klimatu. Nechává si zpracovat studii Odtokových poměrů ve městě Plzni za účelem zjištění množství dešťové vody, které spadne na území města. Studie se zabývá další cestou této dešťové vody. „Studie Odtokových poměrů řeší povrchový odtok, odtok kanalizací, zadržení s cílem budoucí minimalizace odtoku dešťové vody kanalizací. Cílem je zpřísnění odtokového koeficientu pro investory staveb, zejména velkých hal a komplexů,“ upřesňuje Josef Holý.
Město Plzeň postupně buduje různé zádržné tůně, viz Lobezský park, Lobezské louky, v lese okolo Boleveckého rybníku. „Na příští rok město Plzeň plánuje rekonstrukci střech budov 4. Základní školy na tzv. zelené střechy,“ informuje Holý, „Plocha nově vzniklých zelených střech bude činit cca 3600 m2 plochy.“
V loňském roce pořídilo město Plzeň univerzální komunální stroj Kärcher MC130 s nástavbou na nechemické hubení plevelů horkou vodou s cílem nulového použití glyfosátů na veřejných prostranstvích. O stroji a zkušenostech města si můžete více přečíst zde.
Nakládání s odpady
Město podporuje třídění odpadů. V letošním roce se dokončí nový sběrný dvůr na Slovanech v ulici Na Bořích. V plánu je také záměr modernizace a rozšíření sběrného dvora na Vejprnické ulici a v ulici Edvarda Beneše.
Na Slovanech bude místo pro 23 velkoobjemových kontejnerů pro různé druhy odpadu, umístí sem dvě mostní váhy o nosnosti 5,5 tuny a buňku pro obsluhu s hygienickým zázemím. Součástí dvora bude i EKO sklad pro shromažďování nebezpečných odpadů.
Měření koncentrace CO2 ve škole
Projekt, jenž realizuje Správa informačních technologií města Plzně, je součástí městského konceptu Smart City Plzeň, jehož cílem je zkvalitňovat život obyvatel a návštěvníků krajské metropole. Cílem bylo zlepšit prostředí ve třídách a zajistit větší koncentraci dětí. „Ve třídách 25. ZŠ byly zkušebně instalovány měřiče CO2, na základě jejich indikace se zintenzivnilo větrání v průběhu výuky,“ sdělil k projektu Josef Holý.
UrbanAdapt
„Město Plzeň je součástí projektu UrbanAdapt,“ poukazuje Josef Holý na snahu města připravit se na možné dopady změny klimatu ve městech. „Cílem projektu je reagovat na tyto změny.“
UrbanAdapt má za úkol spustit a rozvíjet proces přípravy adaptačních strategií měst, navrhnout a vyhodnotit vhodná adaptační opatření ve vybraných urbánních oblastech (Praha, Brno, Plzeň) v České republice za podpory ekosystémově založených přístupů. Dílčími cíli projektu je provést posouzení rizik a zranitelnosti spojených se změnou klimatu na lokální urbánní úrovni, ve spolupráci se zainteresovanými subjekty identifikovat relevantní adaptační opatření, kvantifikovat náklady a přínosy preferovaných adaptačních opatření, připravit a formulovat adaptační strategie měst v návaznosti na připravovanou národní adaptační strategii „Strategii přizpůsobení změně klimatu v podmínkách ČR“ a zahájit implementační proces adaptační strategie a s ní spojených opatření.
UrbanAdapt začleněňuje do adaptačních opatření také prvky „zelené a modré infrastruktury“ a ekosystémových služeb.
Zdroj: Josef Holý
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře