V pražském Kongresovém centru se minulý týden sešli světoví odborníci na ztráty vody z vodovodního potrubí. Konala se totiž konference Water Loss 2022, kterou pořádá každé dva roky expertní skupina z mezinárodní asociace pro vodu (IWA).
Zajímavosti z letošní konference nám řekla jedna z hlavních postav pořádající CZWa a místopředseda výboru CZWa, Jiří Paul.
Co za pořádáním konference stojí a proč ji hostí zrovna Česko?
Tuto konferenci jsme v Česku pořádali, a to se málo ví, jako první na světě. V roce 2001 ji uspořádal doc. Ladislav Tuhovčák z VUT Brno. Tehdy ještě nebyla takového rozsahu, měla přes sto účastníků, ale byli to účastníci z celého světa. Tím v podstatě založil tradici setkávání se téhle skupiny, skupiny expertů na ztráty vody. A to byl asi také jeden z důvodů, proč jsme pořadatelství na letošní roky vyhráli.
Kdo byli účastníci konference a jaká hlavní témata zazněla?
Konference se letos zúčastnilo 372 účastníků. To je fantastické číslo. Nejdříve jsme si přáli, abychom mohli pohostit 250 lidí. Nakonec bylo naše přání velmi výrazně překonáno. A odborníci přijeli ze 60-ti zemí světa. Trochu s nadsázkou říkáme, že ze všech kontinentů kromě Antarktidy, protože na Antarktidě asi nemají problémy se ztrátami vody. Kdyby měli, byli by zde také.
Už sám název konference napovídá, že jsou to ztráty vody, co sem odborníky přivedlo. Ale ne jen ztráty jako takové, ale obecně i hospodaření s vodou, údržba majetku aby fungoval tak, jak fungovat má, a aby ztráty byly co možná nejmenší. Samotné ztráty totiž už nejsou problémem pouze ekonomickým. V oblastech, kde se zhoršuje situace se zásobou vod, se ztráty stávají i problémem technickým. Existuje mnoho oblastí i v Česku, zejména tam, kde jsou individuální zdroje, kde jsou ztráty velkým tématem, protože není dostatek vody pro zásobování všech obyvatel dotčeného regionu.
Jak by jste ohodnotil ve ztrátách vody Česko v konkurenci s ostatním světem?
Myslím si, že jeden z hlavních důvodů, proč se nám podařilo soutěž o uspořádání konference vyhrát, je fakt, že Česko má za sebou 30 let práce na snižování ztrát v síti. V úplně první sekci konference jsme přednesli příspěvek s názvem „30 let soustavného snižování ztrát vody“. Byla to přednáška, o jejíž autorství se podělil SOVAK, Asociace pro vodu a Ministerstvo zemědělství a informovala přítomné o tom, jak obrovský kus cesty jsme ušli. Ztráty se snížily téměř na polovinu. Vzhledem ke snižování odběru to tedy znamená, že se procentuálně ztráty snížily téměř o 2/3. A to je obrovské množství vody, kterou na rozdíl od minulosti, dnes dokážeme dostat k zákazníkovi.
Další věcí, na kterou můžeme být hrdí, je náš systém nasazení vodoměrů. Troufnu si říci, že naše měření nám závidí půl světa, protože v půlce světa se voda neměří. Chlubit se můžeme také systémem sběru dat. e Tato disciplína sice není mezi námi úplně populární, protože musíme reportovat našemu regulátorovi, tedy ministerstvu zemědělství velké množství dat. Ale na nich pak můžeme stavět plány, můžeme jich využívat k predikci dalšího vývoje.
Jak vysoké máme nyní v Česku ztráty vody ze systému?
Pokud se budeme bavit přímo o ztrátách vody, což znamená, že odečteme vodu, která nedojde k zákazníkovi ještě o vodu, kterou spotřebujeme třeba na odkalování nebo na hasební zásahy, tak se pohybujeme v průměru na 15 % v ČR.
Asi by se v řadách laiků našel škarohlíd, který by 15 % považoval za hodně. Jak byste argumentoval?
Nedá se to úplně paušalizovat a vztáhnout všechna čísla na všechna území v ČR. Každý provozovatel by si na každém svém systému měl umět nastavit optimální hranici, kdy pro něj má smysl ztráty odstraňovat a kdy už ne. Pokud bychom se třeba snažili dostat někam hluboko pod 10%, tak tím budeme zatěžovat cenu vody. Ale je to možná něco, čemu se stejně nevyhneme v oblastech, kde je té vody nedostatek. Kde opravdu třeba bez snížení ztrát pod tyto hranice, které dneska nepovažujeme za ekonomicky efektivní, nebude dost vody pro všechny obyvatele.
Byl na konferenci zástupce země, která by se dala označit jako rekordman ve ztrátách vody?
Těžko se hodnotí ztráty v oblastech, kde dochází k přerušovanému zásobování vodou. V těchto regionech teče voda jen část dne, než se naplní domácí rezervoáry. Tam jsou ztráty relativně nízké, protože se omezují pouze na část dne. Ale největší ztráty vody v Evropě, co si pamatuji z podkladů pro náš příspěvek na konferenci, je Bulharsko. Tam dosahují ztráty stále ještě v průměru za celou zemi téměř 60 %.
Komentáře