Výsledky zpětného odběru a využití obalových odpadů za rok 2020

Celý minulý rok byl pro systém EKO‑KOM podobně složitý, jako pro všechny ostatní sektory průmyslu. Od počátku roku strmě klesaly ceny druhotných surovin a třídicí linky i odpadové společnosti se potýkaly s karanténními opatřeními.

Byla realizována řada intervencí, od kompenzace propadu cen tříděného papíru, přes nutnost kompenzovat propad ceny jindy dobře prodejného PET, až po zajištění ochranných pomůcek pro svozové firmy i třídičky. Přesto se podařilo dosáhnout dobrých celkových výsledků a splnit požadované cíle v plném rozsahu. Zásadní pro tento úspěch bylo i to, že i přes omezení v pandemii obyvatelé ČR nepřestali své domovní odpady třídit a dokonce třídili s větší intenzitou! V roce 2020 vytřídil v průměru každý obyvatel ČR 66,8 kg odpadů.

V roce 2020 bylo na tuzemský trh dodáno 1 227 tis. tun jednocestných obalů, 76 % jich bylo následně vytříděno a předáno k využití či dotřídění na dotřiďovacích linkách. Tradičně nejlépe je na tom papír, v jeho případě se vloni podařilo dosáhnout míry využití 90 %. U skla bylo dosaženo 88%, u plastových obalů 70%, u kovů 61% a u nápojových kartonů 24% míry využití.

Pozn.: Výpočet výsledků dle evidenčních a statistických pravidel platných pro rok 2020.

Většina tříděných odpadů z domácností se využije

Hmotnostně představují dvě třetiny všech vytříděných prodejních obalových odpadů odpady z kovu, papíru, skla a nápojových kartonů a míra jejich dotřídění pro mechanickou recyklaci se dlouhodobě pohybuje nad 96 %. V případě vytříděných spotřebitelských plastových obalů se celkové množství předané dále k mechanické recyklaci pohybovalo v loňském roce nad 40 % z množství předaného k dotřídění. Je to dáno tím, že obaly jsou absolutně dominantní složkou vyráběných druhotných surovin pro mechanickou recyklaci, jako jsou PET lahve, duté plasty, folie atd. Zbylá část vytříděných plastových obalů byla zpracována na certifikované alternativní palivo, využita energeticky a jinak nevyužitelné výměty jsou skládkovány. Díky obsahu obalů ve vyrobené druhotné surovině je účinnost dotřídění obalové složky odpadu na třídicích linkách vyšší (okolo 40 %) než celková účinnost dotřiďování plastů, která bohužel v loňských celoevropsky těžkých podmínkách klesla na 28 %.

Účinnost dotřídění pro materiálovou recyklaci komplikuje na dotřiďovacích linkách velká heterogenita plastových odpadů, a také výskyt neplastových příměsí v tříděném sběru. Míru dotřídění pro materiálové využití výrazně ovlivňují také vnější faktory, mezi které je možno zařadit pokles poptávky po některých frakcích dotříděných plastů v celé EU a ČR, nízké ceny primárních materiálů, negativní vývoj pandemie a omezení průmyslu. Právě díky těmto faktorům je dotřídění a následná recyklace plastových odpadů složitější než u ostatních materiálů. Zároveň je však třeba si uvědomit, že velké množství vytříděných obalových odpadů vzniká přímo v průmyslové výrobě a obchodu. Tyto odpady jsou dodávány primárně přímo ke zpracování a ztráty v procesu recyklace jsou zanedbatelné. Z oněch 76 % vytříděných obalových odpadů necelou polovinu (44 %) vytřídili občané v systémech obcí a o něco více (56 %) bylo vytříděno průmyslovými podniky a v obchodní síti.

Pro zlepšení celkové mechanické recyklace zejména plastových obalů je velmi důležité, aby bylo ekonomicky výhodnější produkovat druhotnou surovinu pro materiálovou recyklaci než produkovat náhradu fosilních paliv výrobou certifikovaných paliv z odpadu. Proto cílem aktuálních opatření ze strany EKO‑KOM, jako je přímá finanční podpora třídicích linek, či podpora recyklátorů problémově odbytovatelných druhotných surovin, je vrátit účinnost dotřídění plastových odpadů pro mechanickou recyklaci alespoň na původní úroveň z let 2015 až 2016. Tehdy se jejich účinnost pohybovala okolo 50 %, což je o necelou polovinu více než dnes. Právě díky výraznému navýšení odměn za úpravu plastových obalových odpadů pro mechanickou recyklaci, a také díky aktivní spolupráci s provozovateli dotřiďovacích linek na zajištění efektivních forem dotřídění, očekáváme od roku 2021 růst míry dotřídění pro mechanickou recyklaci. Významným příspěvkem ke zvýšení účinnosti je také naše finanční podpora recyklátorů směsných plastů a barevných folií, kteří zpracovávají tyto komodity vyrobené z odpadů sesbíraných v rámci tříděného sběru obcí. Tato opatření přispějí nejen k plnění závazných cílů pro obalový průmysl, ale výrazně napomohou plnění cílů recyklace komunálních odpadů nově platných pro obce a města ČR.

Skoro 3/4 obyvatel ČR odpady třídí

Pro většinu obyvatel ČR je třídění odpadů již naprostou samozřejmostí. Pravidelně odnáší tříděný odpad do barevných kontejnerů 73 % lidí. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina třídičů považuje třídění odpadů za důležité a vnímají jej jako minimum toho, co mohou udělat pro životní prostředí. Pozitivní skutečností je, že se postoj většiny obyvatel k třídění odpadů nezměnil ani v loňském velmi složitém roce provázeném pandemií COVID. Cílem pro další období je motivovat i příležitostné třídiče k systematické aktivní účasti na třídění.

Kvalitní sběrná síť pro třídění odpadů

Klíčovým parametrem, který ovlivňuje motivaci občanů k třídění odpadů, je zejména dostatek barevných kontejnerů a z toho plynoucí přijatelná docházková vzdálenost k nim. Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílejí naším prostřednictvím výrobci baleného zboží i samotné obce sdružené v systému EKO‑KOM již přes 20 let. Díky tomu mohou lidé třídit své odpady do více než 558 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. S tříděným odpadem to obvykle mají jen pár kroků, protože průměrná docházková vzdálenost se stále zkracuje – aktuálně je 90 metrů. Nádobový sběr je v České republice doplněn ještě dalšími způsoby sběru tříděného odpadu – někde tak mohou občané třídit odpady doma rovnou do pytlů, případně prostřednictvím sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin.

V posledních letech výrazně vzrůstá podíl nádob pro vícekomoditní nádobový sběr, ve kterém lze například do žlutého kontejneru třídit spolu s plasty i kovy v návaznosti na dotřiďovací linku, která je schopná jednotlivé frakce efektivně rozdělit pro účely recyklace. Taková žlutá nádoba je označená ještě šedou samolepou s informací o sběru kovů. Význam vícekomoditních sběrů je patrný na rozvoji sběrné sítě pro sběr kovových obalů. Ačkoliv bylo v roce 2020 instalováno pouze 11,7 tis. kontejnerů určených pro samostatný sběr kovů, ve skutečnosti bylo možno třídit kovy do více než 73 tis. kontejnerů.