Propracovaný systém sběru odpadů nejen v Bohumíně zkomplikuje zálohování PET lahví

Bohumín nastavil obecní systém odpadového hospodářství tak, aby byl motivační z pohledu občanů a dlouhodobě ekonomicky udržitelný ze strany města. Funguje zde door to door systém sběru odpadů, navyšuje se vytříděnost. Město nesouhlasí s povinným zavedením zálohování PET lahví, které by celý systém narušilo.

Bohumínští loni vytřídili 420 tun plastů, odklon PET lahví vše zkomplikuje

Bohumín se dlouhodobě zaměřuje na třídění odpadu. Zavedl sběr papíru a plastů přímo od rodinných domků. Vývozy jsou pro občany zdarma, stejně jako vývozy bioodpadu.

„Neustále sledujeme změny v legislativě a reagujeme na ně. Zavedli jsme systém door-to-door, kdy lidé žijící v rodinných domech mají od radnice k dispozici popelnice na separovaný odpad. Na sídlištích odkládají lidé PET lahve a plechovky od nápojů do žlutých kontejnerů, kterých máme téměř sto padesát a které aktuálně dotřiďujeme ručně. V budoucnu

předpokládáme ještě kvalitnější dotřídění na automatické lince,“ uvádí Petr Vícha, starosta města Bohumín.

Město podporuje komunity, které se rozhodnou více třídit. Mohou požádat o snížení četnosti svozů směsného odpadu, aby méně platily. Objem separovaných plastů ve městě roste. V roce 2018 lidé vytřídili necelých 300 tun, loni to bylo 420 tun.

„Úbytkem jedné významné komodity, kterou PET lahve představují, budeme muset celý systém přenastavit a znovu hledat jeho vyváženost. Obce navíc přijdou o odměnu za provozování žlutých kontejnerů i o výnos za prodej vytříděných PET lahví,“ zdůrazňuje starosta.

Roční náklady na provoz povinného zálohovacího systému přesáhnou 1,2 mld korun

Podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) vyjde zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek na bezmála 5,2 miliardy Kč. Dalších téměř 1,3 miliardy Kč ročně bude zapotřebí k zajištění provozu.

„Analýza počítá s celkem 2,3 miliardy kusů obalů, které zákazníci během roku vrátí, což odpovídá 90procentní míře zpětného odběru. Ty se budou muset přijmout, uskladnit, případně také odvézt do centrálních skladů a dále pak ke zpracovatelům. Z dlouhodobého hlediska je třeba zohlednit také nutné reinvestice do automatů nebo pravidelnou valorizaci provozních nákladů podle aktuálního vývoje makroekonomických ukazatelů, aby bylo zajištěno efektivní fungování systému pro všechny zainteresované strany,“ přibližuje Michael Fanta, senior analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) výsledky z analýzy nákladů systému zálohování, kterou CETA pro SOCR ČR zpracovalo.

Největšími nákladovými položkami v souvislosti se zavedením systému zálohování budou stavební úpravy týkající se umístění automatů, vytvoření skladových prostor pro obaly a cena za pořízení samotných automatů.

„Podle našíanalýzy vycházející z podrobných dat od obchodníků budou investiční náklady na spuštění systému činit pět miliard korun. Roční náklady na provoz zcela určitě přesáhnou 1,2 miliardy korun, na polovičním Slovensku je to v současnosti v přepočtu kolem 850 milionů korun,“ uvedl k nákladovým položkám Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR).

Proč nestačí dobrovolné zálohování?

Situaci by přitom mohlo vyřešit dobrovolné zálohování PET lahví, které legislativa v současné době umožňuje. Jak uvedlo Ministerstvo životního prostředí, pilotní testování ve třech prodejnách Kaufland a stejném počtu obchodů Lidl, ukázalo, že lidé dobrovolně odevzdali 260 693 PET lahví a plechovek za čtvrtletí.

Mezi další náklady v souvislosti se zavedením povinného zálohování patří personální náklady, pravidelné zaškolování obsluhy, elektrická energie potřebná k nepřetržitému provozu a pravidelný servis automatů. Důležitým tématem k vyřešení je také způsob svozu sebraných obalů.

„Svoz zálohovaných PET lahví a hliníku do míst třídění bude znamenat nesporný nárůst objemu dopravy a s tím spojený nárůst emisí skleníkových plynů. Je ministerstvo schopno vyčíslit ekologickou stopu svozu zálohovaných obalů z 11 000 odběrných míst?“ ptá se Petr Vícha.