Projekt Když se s odpady nakládá dobře: Bioodpad

Dle různých studií se uvádí, že přibližně 40 až 60 % směsného komunálního odpadu tvoří bioodpad. Plýtvá se tak cennými látkami, které bioodpad obsahuje. I s ohledem na zdražování poplatků za skládkování je žádoucí odstranit bio složky ze směsného odpadu a ušetřit tak peníze z obecních rozpočtů.

Biologicky rozložitelný odpad nebo také bioodpad zahrnuje tyto složky:

zelený odpad (tráva, listí, větve),
kuchyňský odpad (slupky od brambor, zbytky jídel atp.)
odpad ze stravoven

Bioodpad a povinnost obcí

Obce mají povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady od roku 2015, od roku 2020 platí pak tato povinnost celoročně. Obec musí zajistit sběr minimálně biologické odpady rostlinného původu.

Od roku 2020 rovněž platí povinnost sběru jedlých olejů a tuků.

„Je důležité uvést, že od roku 2023 bude nutné se na úrovni obcí zaměřit rovněž na sběr živočišných biologicky rozložitelných odpadů. Tuto záležitost bude MŽP s obcemi intenzivně řešit, aby se obecní systémy dostatečně připravily,“ upozorňuje Ondřej Charvát z Ministerstva životního prostředí.

Některá města proto již odstartovala pilotní projekty sběru živočišného bioodpadu.

Příklady dobré praxe nakládání s bioodpadem:

Teplice

Teplice již mnoho let nabízí hnědé popelnice na bioodpad, což se využívá zejména u rodinných domků. Za rok 2020 Teplice předali do kompostárny celkem 3.325 tun bio odpadu. V sídlištní zástavbě byly tyto nádoby rovněž k dispozici, nikoliv však plošně. To se dle vzoru jiných měst neosvědčilo, protože anonymita, nezájem a malá informovanost občanů měly za následek nekvalitně vytříděný bioodpad, který koncové zařízení neakceptovalo. Nádoby na bioodpad se tedy pro panelovou zástavbu vydávají pouze na vyžádání těm, kdo mají o třídění tohoto odpadu zájem.

Pilotní projekt na sběr kuchyňského odpadu i živočišného původu

Pilotní projekt běží od 8. 4. 2021, bylo vytipováno 350 domácností v sedmi panelových domech z pěti různých katastrů, aby konečné zhodnocení projektu bylo co nejobjektivnější.

„Na rozdíl od tzv. biodpadu je tady sbírán i odpad živočišného původu, to znamená veškeré kuchyňské zbytky jídel – tedy i tepelně upravených pokrmů, potraviny po datu spotřeby, drobné kosti - například kuřecí či rybí. Do kuchyňského odpadu, však nepatří syrové maso nebo velké kosti,“ přibližuje projekt Robin Röhrich, mluvčí města Teplice.

Zapojení občané obdrželi speciální odvětrávané košíky a rozložitelné sáčky pro sběr kuchyňského odpadu, který je tak možno třídit přímo v domácnostech. U domu jsou přistaveny speciální hnědé uzamykatelné nádoby.

„Svoz nádob je zajištěn 1x týdně. Dosud proběhlo 19 svozů, přičemž celkové množství svezeného kuchyňského odpadu činí 7.062 kg. Průměrně je tedy cca 372 kg na 1 svoz. Množství vytříděného odpadu je kolísavé – zejména v letních měsících je odpadu méně, což lze ale přisuzovat dovoleným apod.,“ přibližuje první data Robin Röhrich a dodává: „Množství SKO pro jednotlivé zapojené objekty bohužel nemáme k dispozici a z celkového množství odpadu nelze posoudit.“

Oproti bioodpadu rostlinného původu je v případě kuchyňského odpadu, kde jsou i zbytky živočišného původu, nezbytně nutná hygienizace, která zajistí vyhubení nebezpečných zárodků a parazitů.

Pilotní projekt sběru kuchyňského odpadu bude v Teplicích probíhat do 31. 3. 2022. Prvotní hodnocení po pár měsících probíhajícího projektu však již ukazují, že kvalita vytříděného kuchyňského odpadu je velmi dobrá, což je pravděpodobně důsledek osvěty občanů. Městu se osvědčilo předávání informací a setů na třídění formou osobních jednání s občany a delegáty družstev. Detailní informace o sběru bioodpadu najdete v připravovaném samostatném článku.

Praha jako leader testování sběru bioodpadu živočišného původu

V lednu 2020 byl svoz biologicky rozložitelného odpadu zařazen do systému celoměstského odpadového hospodářství. Praha v roce 2020 odevzdala do kompostáren 5126 tun bioodpadu. Ten je zde možné svážet sezónně i jednoročně. Sezonní svozy jsou výhodnější pro zahrádkáře, celoroční častěji pro subjekty produkující bioodpad po celý rok.

V Praze probíhá projekt na testování sběru kuchyňských odpadů živočišného původu. Konkrétně se jedná o Prahu 5, 6 a 7. Podle odezvy se sběr rozšíří také do dalších městských částí. Nádoba na odpad živočišného původu je vhodná zejména do městské zástavby, kde biologicky rozložitelný odpad tvoří hlavně kuchyňské zbytky a prošlé potraviny. Případní další zájemci o testování se mohou přihlásit zde.

Šumperk

Město Šumperk například využilo možnosti místní bioplynové stanice, kde jsou bioodpady bezemisně zpracovány na elektrickou energii, teplo a biometan. Více se o zdejším systému dozvíte v článku Obce a třídění bioodpadu živočišného původu.

Brno navyšuje sběr bioodpadu rostlinného původu

Od konce dubna tohoto roku bylo svezeno 421 tun bioodpadu. Dosavadní průměrný vývoz tak tvoří 23 tun bioodpadu týdně. V prvním týdnu se do Centrální kompostárny svezlo necelých 7 tun bioodpadu, v květnu průměrně 15 tun týdně a od června množství vysoce překračuje 20 tun. Poslední týden v červenci se do kompostárny dostalo rekordních téměř 30 tun.

V průměru 5 % nádob týdně obsahuje příměsi. „Proto bych znovu apeloval a zdůraznil, že hnědé popelnice mají primárně snížit podíl bioodpadu v komunálním odpadu. Jsou určeny pro kuchyňské zbytky potravin rostlinného původu. Bioodpad sbíráme proto, aby se z něho mohl vzniknut kvalitní kompost, který využijeme například v péči o zeleň města Brna,“ zdůrazňuje Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno.

Kapacity pro zpracování BRO v České republice

„Kapacita pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů je v ČR dostatečná a počítá s nárůstem množství tohoto odpadu. Pro přípravu hodnotného kompostu je k dispozici zhruba 500 větších kompostáren s celkovou kapacitou přes 2 miliony tun ročně. Biologicky rozložitelné odpady se dají zpracovávat rovněž v bioplynových stanicích, jejichž počet je přibližně 30,“ uvádí za Ministerstvo životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Máte dotazy týkající se bioodpadu? Využijte naši Poradnu: