Z pohledu udržitelnosti v oblasti kalového hospodářství je vhodné představit postupy doporučené mimo jiné organizací WaterEurope (WE). Ty by měly umožnit recyklaci živin, tj. končit aplikací na zemědělské půdě, a zároveň i minimalizovat uhlíkovou stopu.
Spalování kalů
Jeden ze směrů, který se prosazuje v ČR, je spalování kalů. Je to směr, který se prosazuje u velkých čistíren i v řadě dalších zemích. Na rozdíl od těchto zemí tak otevřeně neříkáme, že je to jen jedna z možných variant použitelná většinou s výhodami tam, kde si to vynucují logistické poměry, a tam kde nás k tomu nutí (ne)kvalita kalu.
V řadě zemí, a to i těch, které spalování části kalů většinou ve velkých městech berou v úvahu, počítají i s dalšími možnostmi zhodnocení kalů a nechávají si otevřené možnosti k tomu, aby z kalu především získali další cenné suroviny.
V České republice kampaň na podporu spalování často vystrašila zbytečně zemědělce, a to i tam, kde rizika použití upravených kalů v zemědělství jsou minimální a dopady na životní prostředí (hodnoceno z hlediska udržitelnosti) zjevně menší než při spalování.
Green Deal a maximální recyklace živin
Když se na problematiku podíváme z nadhledu, tak cíl Green Dealu by měla být prioritně maximální recyklace živin s minimálními dopady na životní prostředí – viz např. poziční dokument WaterEurope(WE) vydaný v loňském roce https://www.iawd.at//files/File/library/vod/WE-Position-Paper-Sewage-Sludge-Directive.pdf . Ideální by byl z pohledu požadavků na recirkularitu a uhlíkovou stopu stav, kdy by se voda z kalu vrátila na čistírnu, z kalu se vytěžily cenné suroviny a energie a kal pak aplikoval na pole.
Obr1. Pohled na kal z pozice Green Deal
Kompromis kvůli těžkým kovům
V současné praxi je ale často vyhodnoceno jako nejlepší, i když kompromisní (realistické) řešení, vycházející z kvality kalu (obsah těžkých kovů) jeho spalování, a tedy energetické využití. Podstatným pro rozhodování o způsobu řešení kalové otázky je také logistika.
Kratší cesta k udržitelnosti
Pokud ale hodnotíme varianty (za předpokladu, že je zajištěn kvalitní kal) jen z hlediska udržitelnosti, pak skončíme u základních principů udržitelnosti – čím kratší je cesta od zdroje na pole, tím menší jsou dopady na životní prostředí. Stejně tak je to i s potravinami – čím kratší cesta z pole na stůl (fork to fork) tím lépe.
Zkrácením cyklu roste i stabilita a odolnost procesu – rizika obecně rostou s růstem komplexnosti, a tedy možností vzniků jevů nazývaných černé labutě (přírodní katastrofy, black down, šíření nemocí, kybernetické útoky).
Spalováním kalů ztrácíme dusík
Asi nejpodstatnější z hlediska taxonometrie a problematiky kalu je skutečnost, že spálením kalů odstraníme z koloběhu živin dusík. Ten pak nákladným způsobem musíme do půdy dodat v umělých hnojivech vyráběných s velkou uhlíkovou stopu. Navíc s tím, že je to ve formách, díky nímž se zhorší schopnost půd vázat uhlík, a také s tím, že pak uniká do podzemních vod ročně obvykle až několik desítek kilogramů dusíku na hektar, což zase vytváří další následné náklady při úpravě vody a uhlíkovou stopu.
Obr2. C do půdy nebo CO2 do vzduchu?
Hygienizované kaly lze využít v zemědělství
Pro menší sídla, kde je většinou kvalita kalu vyhovující, je tedy obvykle nejudržitelnější způsob uplatnění kalu v zemědělství, a to přes hygienizaci, kterou vyžaduje legislativa.
Hygienizovat se kal dá více způsoby: Termicky, kompostací, strojním zpracováním s dalšími odpady přímo na čistírně, hygienizací s využitím kyslíku přímo na čistírně, vápněním nebo i extenzivně dlouhodobým skladováním.
Takže možností je celá řada a ideální je si návrhy na řešení srovnat z hlediska investičních a provozních nákladů a také uhlíkové stopy a stability (odolnosti řešení) do budoucna.
Myslím, že by nebylo od věci ještě jednou srovnat přínosy hygienizace a ztráty živin a její vliv na uhlíkovou stopu, a to zejména u malých zdrojů kalů, např. u malých sídel.
ASIO TECH obcím s kaly pomůže ekologicky
ASIO TECH, spol. s.r.o. je jedna z firem, které se angažují v těch udržitelnějších způsobech – společném zpracování s biologicky rozložitelnými odpady (tam, kde má pro to obec podmínky), hygienizací kyslíkem (tam, kde jsou vhodné technologické předpoklady) a zahuštěním kalu před jeho odvozem na další zpracování.
Koncem ledna proběhl v Brně v hotelu Voroněž seminář Ekologie a její budoucnost pořádaný agenturou Magnus Regio, který byl věnovaný odpadům, a tedy mimo jiné i kalům z ČOV. Seminář pojatý jako kulatý stůl byl navštíven zejména zastupiteli menších měst a obcí, z přednášejících určitě mimo jiné zaujali pan Hladík (za Brno) a pan Waldman (za SFŽP).
Příspěvek přednesený k této problematice společností ASIO TECH, spol. s r.o. můžete najít na Youtube, na stránkách firmy ASIO a je i jedním z příspěvků na jarních seminářích firmy ASIO.
Komentáře