Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XVI.: Písek

Poplatky jsou rozumné

Odpadové hospodářství Písku nebylo vždy v podobě, v jaké je dnes. Historicky zde byl systém smluvní formy úhrady (známkový). Od tohoto systému, který byl pro jižní Čechy typický, město Písek ustoupilo a zavedl se systém místního poplatku za odpad. Tato platba ve výši 490 Kč na osobu zahrnuje veškeré služby, které se odpadů týkají. Ale i v této částce je prostor pro snižování.

V Písku existuje 7 sběrných dvorů, což je pro 30 000 obyvatel celkem zajímavá skutečnost, která nakládání s odpady velmi usnadňuje. Tři sběrné dvory jsou moderní, postavené za pomocí dotací, další se staví a měl by být hotov v prosinci 2017. Tyto sběrné dvory jsou otevřeny každý den v týdnu. Zbylé čtyři sběrné dvory jsou menší, jsou v okrajových částech města a nejsou otevřeny každý den. Postupem doby se modernizace bude týkat i jich. Takové množství sběrných dvorů v příjemné dostupnosti minimalizuje vznik černých skládek.

Hustá a dostupná síť kontejnerů je základ

Písek má také zaveden pozoruhodný systém sběru separovaného odpadu. Dříve to bylo tak, že byly po městě rozmístěny velkoobjemové kontejnery a občané jich využívali na všechno možné. Dalo by se říci, že to byly lehce řízené černé skládky především pro podnikatelské subjekty. Po zkušenostech s touto praxí byl pořízen kamerový systém. I toto nepřineslo kýžený efekt.

Proto se město rozhodlo razantně rozšířit separovaný sběr. Město pořídilo kontejnery o objemu 1 100 litrů a důsledně nastudovalo plán celého města. Docházková vzdálenost musela být co nejmenší. Na sídlištích je v současnosti docházková vzdálenost maximálně 100 m. Ve stanovištích kontejnerů mohou obyvatelé třídit plasty, papír, sklo, vysloužilé elektro a také textil. Tím se začala snižovat produkce směsného komunálního odpadu.

Bioodpad se začal řešit v Písku již počátkem 90. let. Vybrané lokality byly vybaveny nádobami o objemu 240 l, ale to nebylo to pravé ořechové. Přesto se získaly nějaké skutečnosti a vědělo se, že pokud město nechce mít v směsném komunálním odpadu velké množství bioodpadu, musí ho řešit důsledně. V ostatních komoditách si totiž písečtí stojí velmi obstojně. Plastu každý vytřídí 15 kg, papíru až 36 kg a skla až 11 kg. A to v těchto číslech není započítáván odpad od živnostníků a firem. Ti si odpad řeší sami nezávisle na obecním systému nakládání s odpady.

Provedl se průzkum nádob na směsný komunální odpad v různých ročních obdobích a typech zástavby. Z tohoto průzkumu vyšlo, kolik a v které době je bioodpadu ve směsném komunálním odpadu. To číslo bylo velké – více než 40 %. Posbírat bioodpad byla jedna věc, druhou věcí ale bylo, co s ním? Město tedy zřídilo za pomoci dotace kompostárnu. Byl to krok správným směrem. Z komunálního odpadu mohou dle průzkumu zmizet až 3 tisíce tun bioodpadu. První rok po zavedení separovaného sběru bioodpadu se odklonilo z nádob na směsný komunální odpad 1 000 tun, nyní je to 2 000 tun a na třetí tisícovce se usilovně pracuje.

V kompostárně končí i zeleň obecní. Kapacita byla loni navýšena a množství bioodpadu stále stoupá. Veškerý materiál, který se v kompostárně vyrobí, jde zpět do města, které ho celé využije na rekultivace terénu, revitalizaci ploch na sídlištích a podobně. Výsledkem odpadového hospodářství města Písku je cca 135 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele. A potenciál není ještě vyčerpán.

Učit se, učit se…

Velkou oporou pro vhodné hospodaření s odpady jsou školy. Děti, které se seznámí a naučí dobře nakládat s odpady a ví, proč by se s nimi mělo nakládat vhodně, učí i své rodiče a dohlíží na to, aby v každé domácnosti bylo zavedeno zodpovědné domácí třídění. Děti mají možnost vidět, jak se dotřiďuje separovaný odpad, jak funguje skládka, jak se jímá skládkový plyn a jak se využívá, jak třídit, jak netřídit, co se děje na kompostárně a podobně. Vzdělávání má v Písku tradici a velmi dobře se ví, jak je důležité.

Písek se snaží také řešit odpad kuchyňský. Pomáhá svým školám především s bioodpadem živočišného původu, který je nutno hygienizovat, což jsou zbytky z talířů ze školních jídelen. V jídelnách se tohoto odpadu ročně vyprodukuje cca 90 tun. Město dodalo školským zařízením speciální sudy o objemu 42 litrů, ve kterých se tento odpad sváží do zařízení, kde se tento bioodpad zpracovává a hygienizuje. Výsledného materiálu není mnoho. Míchá se zeminou a na základě dohody se dodává místní Střední zemědělské škole, která s tímto materiálem experimentuje při pěstování různých plodin na svých pozemcích.

Ve městě je v současné době v provozu 14 stanovišť podzemních kontejnerů v místech, kde se nehodí, aby bylo stanoviště na povrchu. Jedná se především o historické jádro města. Jsou zejména na tříděný odpad, popř. na směsný odpad. V současné době je na stole projekt, který by počet podzemních stanovišť navýšil na 30. Písek má cca 600 kontejnerů na tříděný odpad o objemu 1 100 l, přes 2 000 nádob na bioodpad o objemu 240 litrů plus kontejnery na bioodpad o objemu 1 100 l.

Kam s tím vším?

Ostatní odpady, jako jsou velkoobjemový, nebezpečný a další odpady, mohou občané předat na sběrné dvory. Např. nábytek se ze sběrného dvora sveze na kompostárnu, kde se po vyjmutí kovových částí drtí a vyrábí se z toho palivo do teplárny. Ročně se v Písku vyprodukuje téměř 900 tun tohoto odpadu. Sutě, stavební a demoliční odpady může občan na sběrný dvůr předat do výše cca 50 kg denně.

V okolí existuje několik firem zabývajících se recyklací stavebních odpadů, které tento odpad převezmou a zpracují jej na jednotlivé frakce, které pak ony samy uplatňují na trhu. Veškeré sklo, které převezmou sběrné dvory, včetně skla svezeného ze stanovišť sběrných nádob se soustřeďuje na střepišti v areálu sběrného dvora u kompostárny. Když je střepiště plné, odváží se skleněný odpad k výkupu. Plasty a papír se upravují na dotřiďovací lince, kde se i váží.

Tuny si město nárokuje prostřednictvím hlášení u společnosti EKO-KOM. Nebezpečný odpad končí v rukou odpadářské společnosti Rumpold, se kterou má Písek smlouvu. Další smlouvy jsou podepsány s jinými kolektivními systémy, jako například Asekol, Elektrowin, Ekolamp a Ecobat.

Provozovatel dotřiďovací linky je i provozovatelem skládky odpadu a je to organizace, kterou z poloviny vlastní město Písek a druhou polovinu vlastní město Strakonice. Tato linka dotřídí pro obě města suroviny a je stále ekonomicky prosperující. I v době, kdy ceny recyklovatelných surovin klesly. Na prodeji surovin vydělává. Výhodou pak je, že skládka ve vlastnictví města vydělává také na skládkování odpadu jiných obcí, takže ekonomika skládky je rovněž v plusu. Navíc se snižují náklady na provoz tím, že jímaný skládkový plyn se využívá k výrobě energie a tepla.

Odpadové hospodářství může žít v plusu

Suma sumárum je to tak, že příjmů do odpadového hospodářství je hned několik položek. Místní poplatek za odpad od občanů v celkové hodnotě přes 13 milionů korun, roční příspěvek od společnosti EKO-KOM, který je v současné době přes 4,3 miliony korun, dalším příjmem je prodej komodit s kladnou ekonomickou hodnotou ze sběrných dvorů a příjem poplatků za uložení odpadu na vlastní skládku.

Náklady města jsou především na provoz sběrných dvorů, likvidace případných černých skládek, poplatky za likvidaci nebezpečných odpadů a provozní poplatky jako jsou svoz. Pokud náklady a příjmy postavíme proti sobě, uvidíme, že město Písek je v černých číslech, a fakt, že jeden obyvatel Písku vyprodukuje pouze 135 kg směsného komunálního odpadu, je obdivuhodný.

V kostce

Přestože celková produkce odpadů narůstá, důležitější je fakt, že roste produkce využitelných odpadů, především bioodpad. Tento druh odpadu byl dříve kompostován individuálně nebo se nezákonně spaloval či jinak likvidoval (vývoz do lesů), ale dnes „končí“ na moderní kompostárně ve vlastnictví města.

Jednotlivé komodity lehce narůstají, což je pozitivní, došlo však z dlouhodobého hlediska i k poklesu směsného komunálního odpadu, který se drží od roku 2012 přibližně na stejné úrovni. Při celkovém počtu obyvatel okolo 30 tisíc to představuje cca 135 kg/obyv.

*počet poplatníků za odpad v roce 2016 byl 33 601 občanů (včetně poplatníků, kteří uplatnili nárok na osvobození od poplatkové povinnosti)

*skutečné příjmy od občanů (daňové nedoplatky za rok 2016 činily cca 2,2 mil. Kč)

Článek byl s laskavým svolením převzat z deníku Průmyslová ekologie. Studie zpracovala redakce Průmyslové ekologie. Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR. 

Foto: archiv redakce

Máte dotazy či připomínky?

Napištenám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.