Třídíš? Ušetříš.
Ve Chvalšinách funguje úhradový systém. V obci jsou bytové i rodinné domy a všichni občané na základě uzavřené smlouvy platí každý rok úhradu za odpady ve výši 150 Kč za osobu.
Tato úhrada je paušální a platí ji každý krom obyvatel, kteří mají od úhrady úlevu, což jsou lidé do 6 let a od 70 let včetně. Zajímavostí je, že svou popelnici má nejen každý dům, ale i byt.
Signálem pro vývoz popelnice je štítek. Pokud popelnice nemá štítek, nebude vyvezena. Štítky mohou občané nakupovat na obecním úřadu za 60 Kč jeden. Co štítek to jeden svoz jedné 120litrové popelnice. Nádoby o jiném objemu stojí jiné peníze.
Občané mohou také ukládat svůj odpad do pytlů, které ovšem musí rovněž opatřit štítkem, pokud se ho chtějí zbavit. Částka za štítky je tedy variabilní složkou, na které se dá ušetřit, pokud se třídí.
Podle starosty je nastavený systém velmi motivační. Ačkoliv jsou Chvalšiny obcí na venkově, lidí topících uhlím je čím dál méně, tudíž je i méně popela. Člověk, který třídí odpad a vytápí plynem nebo tepelným čerpadlem, dokáže na odpadech hodně ušetřit.
Třídění bioodpadu přineslo obtíže
Současný systém je nejen motivační, ale i ekonomický, protože z plateb od občanů obec doposud pokryla náklady na celé své odpadové hospodářství. Ovšem v roce 2015 vstoupila v účinnost vyhláška o povinném třídění bioodpadu a situace se změnila.
Chvalšiny nejsou místem sídlištního typu, lidé žijí v domcích a jsou historicky zvyklí se svým bioodpadem nakládat na „svém“. Téměř každý má vlastní kompostové hospodářství.
Změna zákona věc zkomplikovala v tom, že obec má povinnost od občanů svážet bioodpad, s kterým do té doby nakládali sami. Svoz bioodpadu se neplatí, je zajišťován příjmy z paušální úhrady. Vše, co se dá zkompostovat, končí v současné době v komunitní kompostárně.
Úhradový systém v obci funguje od roku 2005, do té doby byl ve Chvalšinách klasický poplatek. Chvályhodné je, že se zavedením systému v obci nezaznamenali žádný nárůst počtu nových černých skládek.
Ze začátku měli v obci velký problém současný systém prosadit, ale dnes už je systém zaběhnutý. Lidé třídí a směsného komunálního odpadu je málo. Někteří mají jen dvě popelnice za rok.
Problémy ale jsou. Nic nejde hladce. Některým občanům třídění odpadu nic neříká a svůj směsný komunální odpad vyhazují do veřejných odpadkových košů. Naštěstí se jedná jen o jeden dům s šesti rodinami.
Pytle se kontrolují
Každou středu sváží zaměstnanci obce tříděný odpad. Občané musí mít do půl sedmé před domem připravený pytel. Ty jsou barevné a určené pro jednotlivé komodity: průhledný pytel je na PET lahve, které musí být sešlápnuté (zaměstnanci mají pokyny, že jej jinak nesmí odvézt), červený pytel pro tetrapaky a žlutý na ostatní plasty.
Zaměstnanci udělají vizuální kontrolu, v pytlích nesmí být smíchaný odpad a nesmějí být poloprázdné. Nesmí být také neoznačené. Identifikace pytlů slouží k tomu, aby se vědělo, kam vrátit prázdný pytel.
Vytříděný odpad se soustřeďuje ve sběrném dvoře, který je otevřen v létě každou středu od 16 do 17 hod. a po celý rok v sobotu od 9 do 10 hod.
Na dvoře lze odevzdat i ostatní odpady. Směsný komunální odpad sváží každou středu firma FCC s.r.o. na skládku do Lišova nebo do Borovan. Na papír a sklo jsou v obci kontejnery ve sběrných místech.
S objemnějším papírem (např. kartony) se v obci snaží občany směřovat do sběrného dvora. Zde je umístěn lis, kterým se pytle s PET lahvemi lisují na velké balíky. Sběrný dvůr je dobře vybavený, protože na jeho rekonstrukci dostala obec dotaci.
Další dotaci dostaly Chvalšiny na nákup malého nákladního vozu a také na deset velkoobjemových kontejnerů určených pro bioodpad. Ty byly rozmístěny na pět hnízd vždy po dvou.
Do jednoho se ukládá kompostovatelná biomasa, druhý slouží k uložení štěpkovatelného a spalitelného materiálu, tedy ořezu ze stromů a keřů.
Pro velkoobjemový odpad mají ve sběrném dvoře dva speciální kontejnery. Odevzdávají se zde i pneumatiky. Ovšem u stavebního odpadu je obec obezřetná. Ve sběrném dvoře drží pravidlo, že musí být pouze z provozu domácností.
Právnické osoby či živnostníci jej musí řešit v rámci svého odpadového hospodářství. Ten, kdo něco staví či předělává, by měl odpady řešit v projektu, protože odpad ze staveb je věcí stavebníka. Ve zpětném odběru elektroodpadu spolupracuje obec s kolektivními systémy Asekol, Ekolamp, Elektrowin a Ecobat.
S vytříděnými komoditami obec obchoduje. U PET ale není na trhu příznivá situace. Dále obec prodává železo a papír. Příjmovou část tak pro obecní rozpočet na nakládání s odpady tvoří úhrady od občanů, odměna od společnosti EKO-KOM a výtěžek z obchodu s komoditami.
Na straně výdajové jsou peníze za směsného svoz komunálního odpadu a uložení směsného komunálního odpadu na skládku pro odpadářskou společnost FCC, a.s. a svoz bioodpadu.
V kostce
Produkce odpadů v kg na 1 obyvatele
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek byl s laskavým svolením převzat z deníku Průmyslová ekologie. Studie zpracovala redakce Průmyslové ekologie. Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR.
Foto: Průmyslová ekologie
Máte dotazy či připomínky?
Napištenám,
vaše názory nás zajímají.
Tento portál tvoříme společně.
Komentáře