Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem IX.: Kyjov

Odpadové hospodářství realizuje svazek obcí

O odpady se v Kyjově stará EKOR s.r.o., což je společnost vlastněná 43 městy a obcemi v regionu Kyjovska. 

Svozová společnost je plně řízena i kontrolována Dobrovolným svazkem obcí Severovýchod (dále DSO), který je jejím zřizovatelem. 

Svazek původně vznikl jen za účelem spolupráce na odpadovém hospodářství, ovšem poté se rozšířil i na další meziobecní aktivity.

Svoz směsného komunálního odpadu se ve městě realizuje v čtrnáctidenním intervalu a odpad je poté ukládán na skládce, kterou vlastní svozová firma. 

Obce, které jsou ve svazku, jsou k sobě navzájem solidární, a proto si stanovily, že ačkoliv se skládka nachází na jednom konci svozové oblasti, cena za svoz je pro všechny členy stejná. 

Každá obec si za uložení odpadů zaplatí podle vlastní skutečně vyprodukované hmotnosti a za svoz podle počtu obyvatel.

Cena za odpad je únosná a rozumná a výnosy od obcí a firem stačí na obnovu techniky, nákup aut a další nezbytné investice. Obce tak vkládají peníze zpátky do své společnosti, takže o ně nepřicházejí. 

Společnost EKOR se snaží o to, aby odpadové hospodářství mělo co nejmenší dopad na obecní rozpočty. K tomu často využívá i dotačních příležitostí.

Směsný komunální odpad se střídá s bioodpadem

Bioodpad se v Kyjově začal třídit dva roky před zákazem skládkování této komodity. Nejedná se přitom pouze o obecní zeleň. Každá domácnost obdržela zdarma popelnici na biologický odpad. 

Od roku 2013 také funguje 14denní svoz, ve kterém se v týdenním intervalu střídá vývoz směsného s bioodpadem. 

Podle svozu občan přistaví buď popelnici na směsný komunální odpad, nebo na bioodpad. Před zavedením odděleného svozu bioodpadu byl ve městě týdenní svoz směsného komunálního odpadu.

Bioodpad končí na kompostárně ve vlastnictví DSO. Pro zpracování bioodpadu je na kompostárně veškerá potřebná technika. Vyrobený kompost má certifikát a je zaregistrován jako organické hnojivo. 

Vzhledem k tomu, že kompostárna vznikla za přispění dotací, nemohou zatím s kompostem obchodovat. Ten se proto vrací zpátky obcím, resp. je nabízen jejich občanům.

Separovaný odpad, tedy papír, plasty, sklo a tetrapaky, je odvážen na dotřiďovací linku, kde se dotřiďuje na veškeré využitelné složky. Ačkoliv v současné době jde cena tříděných odpadů dolů, snaží se je prodat za nejlepší možnou cenu. 

Ze sběrných míst, kterých je v Kyjově 93, se vozí papír, plasty a sklo. Kovy občané odevzdávají na sběrném dvoře. V některých sběrných místech lze odevzdat i textil či drobné elektrozařízení. 

Letos v září do větších sběrných hnízd Kyjov přidal nádoby na kuchyňské oleje, které si obyvatelé vyžádali. 

Město má smlouvu se společnostmi Ecobat, Ekolamp, Asekol a Elektrowin, tedy kolektivními systémy zabezpečujícími zpětný odběr elektroodpadu a baterií.

Velkoobjemový odpad končí na skládce. Je možné jej uložit i na sběrném dvoře, kde jsou pro tyto účely připravené kontejnery. 

Pro obyvatele Kyjova je odevzdání odpadu na sběrném dvoře zdarma. Nicméně může přijít s odpadem i občan odjinud. Nic platit nebude – EKOR jeho odpad vyfakturuje obci, ve které má odevzdávající osoba trvalé bydliště. 

Ve sběrném dvoře se z velkoobjemového odpadu vytřiďuje dřevo k opětovnému využití. Odevzdává se zde i nebezpečný odpad, kromě azbestu. Ten končí přímo na skládce.

Motivace, motivace, motivace

Povinnost platit místní poplatek v Kyjově vzniká na základě přihlášení k trvalému pobytu. Poplatek je ve výši 250 Kč ročně za osobu a platí se v jedné splátce. 

Jedná se o jeden z nejnižších poplatků v rámci obcí s rozšířenou působností v celé zemi. Pro občany je to silná finanční motivace. 

Správnému a efektivnímu třídění se v Kyjově učí už děti na školách. Město do základních, ale i mateřských škol umístilo kartonové krabice na separovaný odpad. V jedné ze zdejších základních škol se dokonce jako jedni z mála zaměřují na ekologickou výchovu.

V tak velkém množství odpadů se jen obtížně zjišťuje, zda jednotlivec třídí či nikoliv. Pokud ovšem pracovník svozové firmy otevře popelnici a zjistí, že v černé popelnici je bioodpad, napíše majiteli vzkaz s upozorněním a při opakovaném prohřešku mu popelnici nevyveze. I takto jsou občané vychováváni k důslednějšímu třídění.

Také v Kyjově se objevují černé skládky, ovšem není jich moc a jejich počet navíc meziročně klesá. Drobné problémy s odpadem se objevily na jednom z hřbitovů, kde si občané vyžádali popelnici na plasty, ale vkládali do ní i to, co tam nepatří.

V kostce

Produkce směsného komunálního odpadu a tříděného odpadu dle komodit

(údaje převzaty z ISPOP, měrná jednotka – tuny/rok)

*údaje z rozpočtu města na ORJ 14 dle plnění ke 31. 12. příslušného roku

*údaje z rozpočtu města dle plnění ke 31. 12. příslušného roku

*údaje z hlášení zpracovaných za příslušné roky firmou EKO-KOM

Článek byl s laskavým svolením převzat z deníku Průmyslová ekologie. Studie zpracovala redakce Průmyslové ekologie. Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR. 

Foto: archiv redakce

Máte dotazy či připomínky?

Napištenám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.