Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem I.: Dalešice

Nedaleko Jablonce nad Nisou se rozkládá obec Dalešice, která byla do roku 1991 součástí obce Maršovice, ale osamostatnila se a nyní si všech 186 občanů svobodně rozhoduje o svých věcech samo.

Místo popelnic mají pytle

Krásná kopcovitá krajina podhůří Jizerských hor skýtá oku lahodící panoramata, ale přináší také problémy při řešení zejména svozu odpadu, a to především v zimních měsících.

Dalešice jsou malá vesnička, úzké silničky, do kopce, z kopce, to vše dělá z nakládání s odpadem odjakživa věc složitou a specifickou. Ve vsi historicky nebyly nikdy popelnice, pouze pytlový sběr.

Lépe řečeno, popelnic existuje pouze 10 a jsou u domů, které jsou blízko hlavní silnice procházející obcí. Místní úzké komunikace nelze a nikdy nešlo využívat pro svoz odpadu. Je to velmi obtížné v létě, v zimě absolutně nemožné.

Obec, která nemůže spolehlivě zajistit svoz odpadu, nevybírá poplatky za tuto službu. V Dalešicích tedy neexistují poplatky za odpady od občanů. Dostat popelnice plné odpadu na hlavní silnici je složitý úkon.

Odpadové hospodářství jde i bez poplatků a bez popelnic

A to je jeden z hlavních motivačních prvků pro třídění odpadu. Občané jsou zvyklí produkovat odpadu co nejméně, aby s ním nebylo tolik práce.

Průměrná rodina žijící v Dalešicích vyprodukuje za měsíc maximálně jeden pytel směsného komunálního odpadu. Pytle s tímto druhem odpadu si občané sami svážejí na sběrné místo.

Ostatní odpady občané třídí jako o život. Nejvíce je samozřejmě pytlů s vytříděným plastem, třídí se ale také samozřejmě hodně papíru, plechovky, sklo, nápojové kartony, textil a třídí se i kuchyňský olej. Ten se sváží po telefonické domluvě.

Občan má k dispozici barevné pytle. Žlutý na domácí plasty, oranžový na nápojové kartony, do šedivých pytlů sbírají domácnosti drobné kovové věci a plechovky a do bílých pytlů se ukládá textil.

Na papír, PET lahve, sklo a textil má obec pronajaté nádoby, které stojí uprostřed nevelké vsi, a tam občané tyto komodity ukládají. Ve vsi je pouze jedno sběrné místo, sběrný dvůr obec nemá.

Bioodpad po svém na svém

Každý občan je zvyklý nakládat se svým bioodpadem tak, že ho celý zpracuje a využije opětovně na svém pozemku. Domácnosti mají své malé domácí kompostárny, kde si vyrábí pro své účely kompost různé kvality.

Přesto jsou v obci 2 nádoby na bioodpad, čímž se zákonu, konkrétně vyhlášce, která platí od roku 2015, učiní za dost. Obecní bioodpad také zůstává většinou v obci, protože je mulčován a znovu využit na obecních pozemcích.

Dvakrát do roka se ve spolupráci s místními hasiči realizuje řízený oheň, který vyřeší bioodpad v domácích kompostérech nezpracovatelný. Většinou jsou to ořezané větve keřů, stromů, pařezy a podobně.

Obec smluvně spolupracuje s firmou Severočeské komunální služby Jablonec nad Nisou (dále SKS). Ta vyváží pytle a popelnice se směsným komunálním odpadem jednou za dva týdny.

V jejích povinnostech ze smlouvy vyplývajících je také svoz kontejnerů s tříděným odpadem umístěných na sběrném místě, které se vyváží jednou za dva týdny.

Vytříděný odpad v barevných pytlích je záležitostí obce. Občané sváží odpad na jedno místo a obec pytle skladuje v obecní stodole.

Dvakrát do měsíce pracovník obce naloží barevné pytle na přívěsný vozík a náklad vytříděného odpadu pak putuje na překladiště v Proseči nad Nisou, kde se nachází i třídicí linka. Po předání vytříděného odpadu obdrží doklad, který slouží jako podklad pro hlášení společnosti EKO-KOM.

Nějaké příjmy Dalešice přeci jen mají

Občané Dalešic za odpady tedy neplatí. Služba je zdarma. Nicméně pytle, které využívají pro ukládání svého směsného i vytříděného odpadu, si musí koupit.

Jeden pytel na směsný odpad přijde na 62 Kč a jeden pytel na tříděný odpad přijde na 5 Kč. Oněch 10 popelnic je rovněž uživatelům pronajato. Nádoba s obsahem 120 l stojí ročně 1 800 Kč. Jde o 26 svozů ročně.

Velkoobjemový odpad se v rámci obecního odpadového hospodářství neřeší. Občané mohou svůj starý nábytek vozit na překladiště v Proseči nad Nisou sami a sami jeho likvidaci hradí. Funguje to i bez vzniku černých skládek.

Horalé v Dalešicích si umí poradit. Ledacos z velkoobjemového odpadu se dá rozřezat na malé kousky, které pak končí v pytlích, a ty už je svozová firma schopná vyvézt.

Nebezpečné odpady sváží SKS dvakrát do roka. SKS určí den, který s dostatečným časovým předstihem oznámí vedení obce, a obec termín sdělí občanům.

V den D přijede několik vozů na různé typy nebezpečných odpadů. Občané jsou připraveni a odpady jsou během krátké chvíle naloženy a odvezeny. Stavební odpady si rovněž řeší občané sami.

Rozpočet na OH se nemusí zásadně dotovat z rozpočtu obce

Odpadové hospodářství bez peněz z poplatků od občanů lze praktikovat bez zásadního přispění obecního rozpočtu. Na straně příjmu jsou peníze za prodej pytlů, za pronájem popelnic a příspěvků od autorizované společnosti EKO-KOM.

Na straně výdajů jsou platby za svoz směsného komunálního odpadu, svoz kontejnerů a svoz malého množství bioodpadu.

Příjmy bohužel nepokryjí veškeré výdaje, ale zavést poplatky zde je velmi obtížné právě proto, že manipulace v těchto přírodních podmínkách s odpady neumožňuje provádět službu tak, aby za ni mohl být účtován poplatek.

V kostce

Nárůst celkové produkce odpadů v roce 2017 způsobila likvidace obecního popela nashromážděného za několik let.

Poplatek na skládce za tunu směsného komunálního odpadu je 500 Kč dle sdělení SKS.

Článek byl s laskavým svolením převzat z deníku Průmyslová ekologie. Studie zpracovala redakce Průmyslové ekologie. Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR. 

Foto: Průmyslová ekologie