Téma plýtvání s potravinami se dotýká každého z nás. Jenom pro představu, každý Čech za rok vyhodí neuvěřitelných 90,7 kg potravin. Ačkoliv jídlo vyhazujeme z různých důvodů, je až překvapivě snadné vzniku potravinových odpadů předcházet.
Věděli jste, že pokud potraviny nespotřebujete a vyhodíte, zaplatili jste za ně vlastně dvakrát? Poprvé při jejich nákupu a podruhé ve chvíli, kdy jsou jako odpady odvezeny a zlikvidovány.
Navíc k plýtvání potravin nedochází jen tím, že jste hodili do koše potraviny, vniveč přišly i další zdroje, jako je např. půda, voda, energie nebo lidská práce, které bylo třeba vynaložit na produkci potravin nebo na přípravu pokrmů. Přitom k tomu nemusí vůbec docházet, a proto si ukážeme, co můžeme dělat lépe.
Levné nemusí být výhodné a ošklivé nemusí být špatné
Předcházení, případně snižování potravinových odpadů z domácností začíná již v obchodě. Jistě vás nepřekvapí důvěrně známé poučky, že nemáme chodit nakupovat hladoví nebo si připravit nákupní seznam, kterým se budeme řídit, abychom nenakupovali zbytečnosti. I tak je potřeba v obchodech s potravinami přemýšlet. Akční cena většího balení možná vypadá na první pohled výhodně, ale pokud potravinu nedokážeme spotřebovat před tím, než se zkazí, ve výsledku se nevyplatí nám ani životnímu prostředí.
Dále platí, že je lepší nakupovat regionální a sezónní potraviny, které nemusely přeletět přes půl zeměkoule, aby se k nám dostaly. Potraviny sklízené v době, kdy je jejich sezóna, jsou čerstvé, bohaté na vitamíny a bývají levnější.
Říká se, abychom nedávali na první dojem a týká se to i potravin. Malá, trochu scvrklá či jinak nevzhledná zelenina nebo ovoce může chutnat stejně dobře jako naleštěný kus v perfektní kondici. Kromě toho již většina obchodů nabízí tašky nebo bedýnky s takovými kusy za nižší cenu. A nejenom to, je možné nakoupit pečivo z předešlého dne se slevou nebo chlazené výrobky, kterým bude brzy končit datum spotřeby. Nicméně v tomto případě je ale nutné pečlivě zvážit, zda danou potravinu skutečně stihneme spotřebovat.
Skladování je základ
Po tom, co si nákup doneseme domů, je nutné ho správně uskladnit, a to podle doporučení uvedeném na obale. Praktické je, když potraviny, které jsme zrovna koupili, uložíme za ty, které už doma máme a potřebujeme je zkonzumovat dříve. Máme je pak hned po ruce a na očích.
Díky nízké teplotě pomáhá s uchováváním potravin tak, aby byly co nejdéle čerstvé a nezkazily, lednice. Správně se do ní ale nemá ukládat úplně všechno. Řada potravin do ledničky vůbec nepatří, protože tím ztrácí svoji chuť i kvalitu. Jedná se o různé druhy ovoce a zeleniny, které buď stačí uložit na tmavé a chladné místo, jako brambory, cibuli a česnek, nebo je skladujeme při pokojové teplotě, například rajčata, banány, melouny, citrusy. V chladničce zbytečně zabírají místo neotevřené konzervy, různá dochucovadla, jako je kečup a hořčice, dále například olej nebo med.
Velmi důležité je potraviny v lednici správně rozmístit, a to rovnoměrně po celé ploše, aby kolem sebe měly dost místa a mohl kolem nich proudit vzduch. Teplota v lednici není na všech místech stejná, takže by ukládání potravin nemělo být nahodilé a mělo se řídit teplotními zónami.
Do šuplíku na zeleninu patří ovoce a zelenina, které snáší chlad, rychle zkazitelné potraviny (maso, ryby) skladujeme dole, kde je nejchladněji, mléčné výrobky a sýry patří do střední části lednice, do přihrádek u dveří umisťujeme nápoje, máslo a otevřená ochucovadla. Nejedná se nicméně o univerzální rozdělení, jednotlivé typy ledniček to mohou mít odlišně.
V případě pečiva se doporučuje ho uchovávat při pokojové teplotě a mimo sluneční paprsky. Pečivo si často přineseme z obchodu v igelitovém pytlíku, ale není vůbec dobré ho v něm nechat. Mnohem lepší je pečivo zabalit do bavlněné nebo lněné utěrky a uložit do chlebníku. Další alternativou je skladování ve voskových ubrouscích, které jsou čím dál populárnější.
Data na potravinách
Často se to plete, ale datum spotřeby značí něco jiného, než minimální trvanlivost. Pokud si zapamatujeme, jaký je mezi nimi rozdíl, můžete tím zachránit spoustu potravin před vyhozením. Minimální doba trvanlivosti označuje den, do kterého si potravina uchovává svoji deklarovanou kvalitu. Tyto potraviny tedy můžeme bezpečně konzumovat i po tomto datu, stačí potravinu po otevření zkontrolovat, zda není zkažená. U data spotřeby je situace jiná, protože po tomto dni může být konzumace potraviny nebezpečná.
A co se zbytky?
I při pečlivém plánování se může stát, že nám doma zůstanou přebytky potravin. Ty je dobré včas zavařit, usušit, zamrazit nebo rozdat, pokud si s nimi vážně nevíme rady. Nadbytečné potraviny můžete darovat do potravinových bank, sbírek nebo charitám. Potraviny zachráníme a ještě tím někomu pomůžeme.
Při vaření je možné se vyhnout přebytkům tak, že se zamyslíme nad tím, kolik jídla skutečně sníme. Pakliže i tak něco zbyde a nechce se nám znovu jíst to samé jídlo, můžeme ze zbytků uvařit nový pokrm. Při návštěvách restaurací nebo jídelen nemůžeme tak snadno ovlivnit velikost porce, ale pokud jídlo nedojíme, můžeme si ho nechat zabalit a vzít sebou domů. Ušetříte tím čas i peníze na přípravu dalšího pokrmu.
Jestliže už není možné potraviny sníst nebo uvařit, přichází na řadu kompostování, díky němuž se potravinový odpad promění na živiny bohaté hnojivo. Pamatujme ale, že ale v hierarchii nakládání s odpady stojí níže, takže by pro nás mělo být prioritní snižovat množství odpadu, který produkujeme. Třeba i tím, že si pořádně prohlédnete, co a jak často vyhazujeme. Získáme přehled a do budoucna bude mnohem jednodušší takové situaci zabránit.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře