Téměř třetina veškerého jídla, které se na světě vyprodukuje, se následně vyhodí. Právě bioodpad dokáže zaplnit až 40 % naší popelnice. Jedná se nejenom o potravinové zbytky, slupky z ovoce a zeleniny nebo kávovou sedlinu, ale i o rostlinný odpad ze zahrad, jako je tráva nebo větve. Přitom mu je velmi snadné předejít, případně ho využívat.
V rámci hierarchie nakládání s odpady se na první místo řadí předcházení vzniku odpadů. Existuje několik možností, jak takového stavu docílit a produkovat méně odpadu. V případě biologicky rozložitelných odpadů, neboli bioodpadů, mezi něž se řadí jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu, můžeme velkému množství těchto odpadu předcházet nebo je využívat tak, aby se s nimi nenakládalo jako s odpady.
Stačí trochu přemýšlet
Každý rok se na světě vyhodí až 1,3 miliardy tun vyprodukovaných potravin a za více než polovinu jsou zodpovědné domácnosti. Potravin máme dostatek, oproti jiným oblastem naší planety můžeme dokonce mluvit spíše o nadbytku, a tak nás mnohdy jejich plýtvání příliš netrápí.
V některých případech vyhazujeme potraviny zcela zbytečně kvůli vlastní neznalosti. Typicky se jedná o rozdíl mezi pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“, u kterých lidé často chybují. Konkrétní tipy, jak omezit plýtvaní jídlem, přineseme v následujícím článku, který bude zaměřený právě na potraviny. Základem ovšem je chovat se v obchodech s potravinami uvážlivě, informovaně a kupovat jenom tolik jídla, kolik ho skutečně potřebujeme.
V případě bioodpadů rostlinného původu, čili zeleného odpadu, jako je tráva, listí nebo větve, je možné předcházet značnému množství odpadů tím, že se při úpravě prostranství nebudeme za každou cenu snažit o krátce a čistě zastřižený anglický trávník. Posekané kousky trávy často končí v popelnicích zcela zbytečně. Je možné redukovat četnost sečení nebo sekat trávu nepravidelně, ponechat část trávníku volně rostoucího, případně jej nesekat příliš nakrátko.
Další možností je mulčování, která spočívá v tom, že se posečené kusy trávy na trávníku ponechají. Kromě toho, že se tím výrazně snižuje množství odpadu, v trávníku se zadržuje vlhkost, dále tato technika zabraňuje růstu plevele, vrací se díky ní do půdy cenné živiny a snižuje se spotřeba hnojiv. Se zajímavým projektem začala jedna z městských částí Prahy, která městské plochy osévá jinými druhy bylin, než jsou běžné traviny, kterou jsou méně náročné na zálivku i sečení.
Kompostovat může každý
Ne vždy je možné se vzniku odpadů zcela vyhnout, nicméně za předcházení jejich vzniku můžeme považovat i situaci, kdy odpad nevzniká, protože je využíván a nemusím se ho tudíž zbavovat. V případě bioodpadů je tím myšleno domácí nebo komunitní kompostování.
Kompostovat můžeme zelené zbytky ze zahrady i kuchyňské odpady. Patří do něj: zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina a filtry nebo čajové sáčky, pokud nejsou textilní, zbytky pečiva, skořápky od vajec a z ořechů, karton, znečištěný papír, papírové kapesníky, ubrousky, hnůj a kejda od býložravých zvířat, posečená tráva a spadané listí, vlasy, vousy, chlupy nebo peří atd.
Na zahradě je možné kompostovat volně na hromadě nebo do speciálních nádob, které se vyrábí z různých materiálů. Na trhu jsou k dostání desítky typů kompostérů, proto je třeba vybrat ten, který je pro nás nejvhodnější. To znamená, že by měl být ve velikosti, která bude odpovídat naší produkci, dále by neměl mít příliš tenké stěny (alespoň 0,6 – 0,7 cm) a měl by být dostatečně těžký a z odolného materiálu, aby se hned neponičil.
Kompostování se nemusíme vzdát ani v okamžiku, kdy bydlíme v bytě. V takovém případě můžeme kompost umístit na terasu nebo balkón, případně do sklepa, nicméně kompostovat se dá i v interiéru, například pomocí vermikompostéru, který nezapáchá. Pakliže nic z toho pro nás není vhodnou variantou, existuje ještě možnost komunitního kompostování, kdy se na kompostování podílí celá komunita, například sousedů, známých, přátel atd.
Kompost z bioodpadů je cennou surovinou, která když se vrací do půdy, zlepšuje její vlastnosti, zadržuje v ní vodu a navyšuje organickou hmotu. Navíc se jedná o lokální materiál. Bioodpady je možné využívat i v bioplynových stanicích, a to zejména ty druhy, které není možné využívat jiným způsobem (kupříkladu gastroodpady). V těchto zařízeních se přetváří na elektrickou energii, teplo a biometan.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře