Povinné zálohování PET lahví a plechovek spustilo Slovensko v lednu tohoto roku. V Čechách se ohledně zálohování zejména PET lahví vedou dlouhodobé diskuse. Systém nakládání s odpady se ale v obou zemích liší. Je třeba se ptát, zda by si Česká republika povinným zálohováním neuškodila.
Dlouhodobý efektivní systém v ČR
V Čechách vznikl systém třídění a recyklace odpadů v roce 1997. Od té doby se postupně rozvíjel a propracoval a nyní se dá označit za úspěšně fungující.
Prostřednictvím neziskového systému EKO-KOM si firmy vyrábějící balené zboží plní zákonnou povinnost zajistit pro své obaly jejich vytřídění a zpracování na využitelnou druhotnou surovinu. Obce získávají ze systému finanční odměnu za vytříděné množství odpadů, které pravidelně vykazují prostřednictvím čtvrtletních hlášení.
Češi mají komfortní přístup k odpadovým nádobám
V roce 1999, kdy se začaly systematicky sledovat statistiky, třídilo pouze 28 % obyvatel České republiky. Dnes patří Češi mezi národy, které nejvíce třídí obalové odpady. 99 % obyvatel ČR má přístup k třídicím nádobám.
Dlouhodobá práce obcí s občany
Za faktem, že v současné době Češi hodně třídí, stojí také mnohaletá systematická práce odpovědných pracovníků obce s občany. Edukace, diskuse a vysvětlování, motivační systémy, kontroly, to vše probíhalo a probíhá v řadě obcí České republiky.
PET lahve jako nejcennější artikl ze žlutých kontejnerů
Odkloněním PET lahví ze tříděných plastů dojde k odstranění nejhodnotnější komodity, což může způsobit rozsáhlé problémy na současně fungujícím trhu druhotných surovin.
Menší komfort pro občany může vést k navýšení objemu směsného odpadu
Skladování PET lahví před odevzdáním má jisté nároky na chování občanů. Místa, kde by bylo možné odevzdat PET lahve, nemusí být v tak komfortní vzdálenosti jako žluté popelnice či kontejnery. Zvlášť v současnosti, kdy se na řadě míst rozvíjí systém sběru odpadu "door to door". Při tomto systému mají občané odpadní nádoby v podstatě u svých dveří. Ne každý má navíc dostatek prostoru pro skladování prázdných PET lahví, což může vést k jejich občasným (či pravidelným) odložením do směsného odpadu.
Slovenský systém je zcela jiný
Jak uvádí na svých stránkách AOS EKO-KOM, obě země mají odlišné modely fungování. V České republice musí uzavřít autorizovaná obalová společnost (AOS) smlouvy se všemi obcemi, které o to projeví zájem.
Na Slovensku financování zajišťují výrobci obalů a neobalových výrobků. Ti se zapojí do jedné z deseti OZV (organizace zodpovědnosti výrobců/ OZV – obdoba české AOS), které aktuálně působí na tamním trhu. OZV vybírá od výrobců poplatky, jejichž konkrétní výše vždy závisí na materiálu, ze kterého je obal nebo produkt vyrobený a na množství uvedeném ročně na trh. Podle počtu zapojených výrobců pak OZV uzavírá smlouvu s určitým počtem vybraných obcí a měst a pro ty pak zabezpečuje tříděný sběr.
OZV se tak samy rozhodují, se kterými obcemi, a s kolika, budou spolupracovat. Tak se může stát, že obec zůstane nezasmluvněna a musí financovat sběr obalových odpadů pouze ze svého obecního rozpočtu.
Komentáře