S ohledem na informace, že většina čistíren nestihla vybudovat potřebné technologie, nebo nalézt jiný způsob nakládání s kaly než jejich používání na zemědělské půdě, byla připravena vyhláška, která ještě před koncem tohoto roku, prodlouží přechodné období do prosince roku 2022.
Vzhledem k tomu, že se jedná o prodloužené přechodné období, je otázka budoucího nakládání s kaly stále velmi komplikovaná. Zajímalo nás, jak se k problematice staví Ministerstvo zemědělství ČR, VODÁRNA PLZEŇ a.s., Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. a VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.
Zeptali jsme se: Jaké je Vaše stanovisko k nakládání s kalyv roce 2020 a po uplynutí přechodného období?
Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstvo zemědělství:
MZe podniká již řadu let kroky k tomu, aby mohly být kaly z ČOV uplatněny na zemědělské půdě. Opakovaně jedná s MŽP, problematikou se zabýval Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny ČR i Výbor pro životní prostředí Senátu ČR. V rámci výzkumu jsou navrhovány projekty, které řeší otázky spojené s bezpečným užíváním kalů, a to nejen mikrobiální kontaminaci, ale také kontaminaci mikropolutanty (zbytky léčiv, hormonů, pesticidů apod.).
MZe se snaží vytvořit takový systém pro nakládání s kaly a sedimenty, který jednak umožní jejich smysluplné a bezpečné využití na zemědělské půdě, zajistí jejich producentům realistické a ekonomicky únosné nakládání a přispěje k zachování úrodnosti půd zvýšením obsahu organické hmoty.
Jako smysluplné řešení se jeví posunutí účinnosti vyhlášky 437/2016 Sb. v oblasti mikrobiologických ukazatelů do doby realizace hygienizačních koncovek na ČOV. Je třeba paralelně zvážit výsledky v současné době probíhajících výzkumných projektů, na jejichž základě by mohla být racionálně zhodnocena potenciální rizika spojená s dlouhodobým využíváním kalů z ČOV v zemědělství. Nicméně se zjednodušením systému nakládání s kaly z ČOV se v budoucnu nepočítá, neboť se jedná o nakládání s odpadem. Domníváme se, že k řadě ústupků došlo právě při koncipování vyhlášky č. 437/2016 Sb., na základě které bylo umožněno použít kaly k širší škále plodin, a také jejich dočasné skládkování na ZPF.
Dana Veselá,tisková mluvčí VODÁRNA PLZEŇ, a.s.:
Na základě rozhodnutí představenstva společnosti má VODÁRNA PLZEŇ a.s. zpracovaný projekt pro územní rozhodnutí na akci „Plzeň – Fluidní sušárna odvodněných kalů z ČOV“ z roku 2017. Rovněž existuje i pravomocné územní rozhodnutí na tuto stavbu.
Záměr je postavit před areálem společnosti Plzeňská teplárenská a.s. (teplárnou) fluidní sušárnu kalů, kam by se přivážely odvodněné kaly z ČOV Plzeň. Topným médiem pro fluidní sušárnu kalů by byla pára přivedená z teplárny (Plzeňská teplárenská a.s.). Projekt uvažoval s následným spalováním usušeného kalu (granulátu – má výhřevnost hnědého uhlí), jako takzvaný TAP (tuhé alternativní palivo) na kotli K6 v teplárně. Po vypracování projektové dokumentace jsme obdrželi od Plzeňské teplárenské a.s. dopis, ve kterém jsme byli informováni, že z legislativních důvodů původní záměr spalování usušeného kalu v kotli K6 teplárny není v této podobě možný.
Na základě společných jednání bylo představenstvem společnosti rozhodnuto dále pokračovat v tomto záměru a prověřit možnost výroby peletek, které by se následně spoluspalovaly na teplárně. VODÁRNA PLZEŇ a.s. si nechala udělat od Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha, s.p. certifikaci na produkt „Směsné palivo – agrární peletky se sušeným kalem“, kdy se odvodněný kal z ČOV Plzeň odvezl na sušárnu kalů v Karlových Varech a následně došlo v peletkárně společnosti ACZ Tymákov k výrobě peletek vytvořených v poměru 75% agrární biomasy a 25% sušeného kalu z ČOV (3 : 1).
V současné době je zpracovávaná aktualizace původní studie na fluidní sušárnu doplněné o potenciální technologii peletkování usušeného kalu s přídavkem biomasy. Záměrem představenstva společnosti je rovněž využití aktuálně vypsaného dotačního titulu na stavbu fluidní sušárny a dosáhnout na dotaci, která může být až do výše 25% z uznatelných nákladů (z Operačního programu Životního prostředí k vyhlášené 126. Výzvě Ministerstva životního prostředí ČR). VODÁRNA PLZEŇ a.s. by mj. mohla realizovat fluidní sušárnu kalů dle podmínek FIDIC (žlutá kniha).
Na ČOV Plzeň v říjnu proběhlo měření Státního zdravotního ústavu (SZÚ), které podle § 10 vyhlášky č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě ověřovalo účinnost technologie úpravy kalů. Technologie úpravy kalu na ČOV Plzeň, tedy termofilní stabilizace kalu, ověřením prošla a máme tedy stále možnost používat kaly na zemědělské půdě. Toto ověření mělo být provedeno do konce roku 2019, teď se o 3 roky povinnost posune – do konce roku 2022. Za předpokladu, že nedojde k legislativní změně, je tedy ČOV Plzeň připravena používat kaly zatím i nadále na zemědělské půdě.
Marek Síbrt, mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a.s.:
Do konce přechodného období budeme k nakládání s kaly přistupovat stejně jako doposud. Tedy předávat je externímu partnerovi k dalšímu využití především na rekultivaci území historicky ovlivněným hlubinným dobýváním černého uhlí.
Situaci, která nastane po roce 2022, v současnosti intenzivně analyzujeme.
Iva Librová,VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.:
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., vyprodukuje ročně více než 35 tis. tun čistírenských kalů, tj. 7 809 tun přepočteno na 100 % sušinu. Kaly jsou předávány našim smluvním odběratelům, kteří s kaly dále nakládají. 67 % naší kalové produkce je předáváno ke kompostování a 33 % je předáno k aplikaci na zemědělské pozemky.
Aktuálně projednáváme s našimi odběrateli čistírenských kalů prodloužení smluv, případně uzavření smluv nových, které zajistí likvidaci kalů po roce 2019.
Foto: Hana Tomášková/ ČOV II Plzeň
Komentáře