Obce a třídění bioodpadu živočišného původu

Sběr rostlinného biologicky rozložitelného odpadu je již v České republice rozšířen. Třídění živočišného bioodpadu je zatím spíše novinkou.

Třídění biologicky rozložitelných odpadů v ČR

„Povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady platí pro obce od roku 2015 a od roku 2020 celoročně. Obec musí zajistit sběr minimálně biologické odpady rostlinného původu. Od roku 2020 rovněž platí povinnost sběru jedlých olejů a tuků,“ upozorňuje Ondřej Charvát z Ministerstva životního prostředí.

„Je důležité uvést, že od roku 2023 bude nutné se na úrovni obcí zaměřit rovněž na sběr živočišných biologicky rozložitelných odpadů. Tuto záležitost bude MŽP s obcemi intenzivně řešit, aby se obecní systémy dostatečně připravily,“ informuje Ondřej Charvát.

Některá města proto již odstartovala pilotní projekty sběru živočišného bioodpadu. „Co se týče možností sběru živočišného biologicky rozložitelných odpadů, záleží na koncovce, kterou má obec k dispozici. Pokud má obec k dispozici bioplynovou stanici, pak může sbírat i živočišné odpady z domácností,“ doplňuje Ondřej Charvát.

Doporučujeme:

Proč třídit bioodpad a co patří do biopopelnice?

Zkušenosti měst a obcí s bioodpadem

Správné třídění odpadů: Jedlé tuky a oleje

V Šumperku získávají z živočišného bioodpadu elektrickou energii

Třetího května 2021 začal v Šumperku fungovat pilotní projekt na sběr zbytků z kuchyní domácností, tedy biologicky rozložitelného odpadu rostlinného i živočišného původu.

„Do projektu, který jsme spustili jako první město v České republice, se měli možnost přihlásit dobrovolníci z řad našich občanů – jednotlivci i celé bytové domy. Dle jejich žádostí jsme na začátku května po městě rozmístili zhruba čtyři desítky nádob. Tento počet je pro náš testovací pilotní projekt ideální,“ přibližuje detaily Jakub Jirgl, 2. místostarosta města. Občané mohou tento druh odpadu odkládat do označených tmavě hnědých nádob o objemu 120 l.

Občané mohou do popelnic třídit tepelně upravené i neupravené potraviny rostlinného i živočišného původu, prošlé potraviny i s původním obalem (mimo sklenic), syrové i tepelně zpracované maso, rybí a drůbeží kosti, mléčné výrobky včetně tekutých, zbytky ovoce a zeleniny, spadané ovoce, zbytky nedojedených jídel, pečivo, cukrovinky, sedliny kávy a čaje.

„Během prvního týdne tohoto testovacího projektu lidé vytřídili 329 kilogramů bioodpadu rostlinného i živočišného původu, o týden později se jeho objem zdvojnásobil a zatím poslední výsledek za třetí svoz je 826 kilogramů. Lidé, kteří se do projektu zapojili a objednali si nádobu, tam dávají přesně to, co mají. Prakticky vše vhazují do nádob v mikrotenových sáčcích nebo pytlech na odpad. Nikde jsme dosud nezaznamenali kolem nádob nepořádek. Jsem rád, že Šumperany pilotní projekt oslovil a patří jim dík za to, jak k němu přistupují,“ oceňuje nasazení občanů Jakub Jirgl.

Smyslem projektu je snížit množství směsného komunálního odpadu, kde kuchyňské zbytky často končí. Město využilo možnosti místní bioplynové stanice, kde jsou bioodpady bezemisně zpracovány na elektrickou energii, teplo a biometan.

„Odpadová problematika v současné době prochází velkými změnami. Od letošního ledna platí odpadový zákon, kterým jsou obce tlačeny k větší separaci. Tento nový zákon postupně snižuje množství odpadu, které může být skládkováno, zároveň porostou ceny za skládkování. Našim úkolem je proto nabídnout občanům cestu k tomu, jak efektivně nakládat s odpadem, a tím pádem méně zdražovat svoz komunálního odpadu ve městě.

A právě pilotní projekt třídění bioodpadu rostlinného i živočišného původu je pro nás jednou z možností, jak snižovat množství směsného odpadu na skládku. Podle posledních průzkumů totiž zabírá až jednu třetinu nádoby na směsný odpad,“ uzavírá Jakub Jirgl.

Teplice

Pilotní projekt sběru zbytků z kuchyní domácností, tedy biologicky rozložitelného odpadu rostlinného i živočišného původu, probíhá také v Teplicích.

Do pilotního projektu se v sedmi vytipovaných bytových domech zapojilo na začátku dubna celkem 350 domácností. Objekty byly zároveň vybrány záměrně z pěti různých katastrů tak, aby vznikl reprezentativní vzorek napříč sídlištní zástavbou celého města.

Do všech zapojených domácností byly dodány speciální odvětrávané košíky a rozložitelné sáčky pro sběr kuchyňského odpadu. Lidé tak můžou třídit přímo v domácnostech.

K zapojeným objektům byly zároveň přistaveny speciální hnědé uzamykatelné nádoby, do kterých se vytříděný kuchyňský odpad, po naplnění domácího košíku, vhazuje.

Nádoby jsou 1x týdně sváženy do kompostárny. Tam odpad nejprve projde procesem tzv. hygienizace, který je právě u kuchyňského odpadu nezbytný (oproti bioodpadu rostlinného původu), protože zahubí patogenní mikroorganismy a další choroboplodné zárodky. Následně se kuchyňský odpad, za dobu cca 6 - 8 týdnů, přemění procesy řízené kompostárny na kvalitní kompost.

Zahájení pilotního projektu předcházela fyzická analýza odpadu. Pro potřeby analýzy bylo svezeno celkem 7 kontejnerů na směsný komunální odpad od objektů, vybraných pro zapojení do sběru kuchyňského odpadu – tedy z různých lokalit města. Z 355 domácností bylo zkoumání provedeno na 355 kilogramech odpadu.

web města Teplice

Všeobecně lze z celkového vyhodnocení shrnout, že využitelného odpadu se v tomto vzorku nacházelo 79 % (tzn. složek, které je možné z odpadu vytřídit např.: sklo, papír, plasty, kovy, bio či elektroodpad, textil apod.) a pouhých 21 % odpadu zde tvořil směsný komunální odpad, který již nelze dále materiálově využít a nelze jej v současné době recyklovat.

Výsledná zpráva z fyzické analýzy SKO je k dispozici zde.

Zdroj: město Teplice

Přečtěte si také:

Jak na gastroodpady? V Praze funguje svoz z bytové zástavby již téměř rok