Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Nekonečný příběh skládkování: Čeká plastové obaly od nebezpečných látek skládka, spalovna nebo recyklace?

| autor: Pavel Mohrmann| zdroj: Komunální ekologie0

NO Obaly
zdroj: Flickr

Plastové i kovové obaly od nebezpečných látek se stále ve velkém skládkují, kapacity spaloven jsou nedostatečné a většina z nich se nyní využívá pro pálení zdravotnických odpadů. Přicházíme tím však o velkou část zajímavých materiálů pro recyklaci.

Obaly od nebezpečných látek bývají jak kovové, tak plastové, přičemž drtivá většina je z vysoce kvalitního plastu, vysoko hustotního polyethylenu (HDPE). Recyklace kovových obalů je mnohem jednodušší. U plastů je to jiné. Poté, co se nebezpečný obsah plastového obalu využije, on samotný končí většinou na skládce nebezpečných odpadů či v lepším případě ve spalovně. Velmi často se však z nákladových důvodů opomíjí možnosti dekontaminace a přípravy k materiálovému využití. Přitom tato cesta nemusí být u významné části tohoto toku nijak složitá.

Plastové obaly, které chrání nebezpečný odpad jsou především, jak bylo uvedeno výše, z materiálu HDPE, případně z polypropylenu nebo PET. Většinou se využívá k přepravě a uchovávání především ropných látek, chemikálií, hnojiv či pesticidů a v katalogu odpadů jsou definovány většinou pod číslem 15-01-10. Samotný HDPE je celkem dobře materiálově využitelný a existuje pro tento druh recyklátu trh. Možnosti využití těchto materiálů tak určuje úroveň jejich kontaminace a možnosti jejího odstranění. Nejen technické, ale především ekonomické a zde limity nekompromisně nastavuje cena skládky. Kontaminaci obalových odpadů lze odstranit od jednoduchého oplachu, až po sofistikovanější prací technologie s případným předchozím před drcením. Důležitou součástí procesu je i recyklace nebo čištění odpadních vod, což tvoří důležitou nákladovou položku.

Bohužel se tento materiál nevyužívá tak, jak bychom chtěli a mohli. Většina plastových obalů nejsou tak kontaminované či znečištěné, aby nebylo možné je materiálově využít. Bohužel nemálo společností, které nakládají s těmito obaly nemá motivaci k materiálové recyklaci. Může za to nízký poplatek za skládku nebezpečných odpadů. A tak se opět dále plní skládky využitelnými odpady.

Obaly znečištěné nebezpečnými látkami jsou uvedeny ve výčtu odpadů, které nelze podle vyhlášky č. 273/2021 (o podrobnostech) od roku 2026 ukládat na skládky. Jelikož byl tento termín již jednou prodloužen, lze očekávat velký tlak na jeho posun i v následujícím období. Hlavním argumentem je nedostatečná kapacita spaloven, přičemž na materiálovou využitelnost se zcela zapomíná. V současné době tak většina těchto obalů končí na N skládkách, jejichž kapacita se rapidně zmenšuje. Materiálově využitelný NO tedy zabírá místo opravdu nevyužitelným odpadům.

Nejde pouze o komunální odpad. Vzhledem k tomu, že je ČR průmyslovou zemí, produkce nebezpečných odpadů včetně těch obalových je významná. Bohužel infrastruktura pro nakládání s nebezpečnými odpady, a to včetně jejich recyklace chybí. Bráno ad absurdum se na našem území vyrábí automobily vyvážené do téměř do celého světa, odpady z výroby však končí zde. Máme tedy vybudovanou infrastrukturu pro průmyslovou výrobu, nemáme ale infrastrukturu pro nakládání s odpady, které náš průmysl produkuje.

Po úpravě může jít materiál k zákazníkům ve formě drtě, nebo slisovaný. Trh rozhodně existuje, byť jako na všech trzích cena materiálu kolísá. Navíc stále ještě cena zpracování a recyklace konkuruje ceně za skládku či energetické využití, což vede k tomu, že materiálově celkem dobře využitelný odpad se ve finále využívá velice málo. Přitom jeho zpracování neznamená závratnou investici.

Investovat ale v oboru, kde se opravu jen velice obtížně konkuruje alternativním druhům nakládání s tímto odpadem, je velmi rizikové a nemá úplně smysl. To bude opět znamenat posunutí platnosti zákazu skládkování tohoto materiálu, protože zpracovatelské kapacity nejsou a stakeholdeři opět budou volat po posunutí termínu s argumentem, že není kde tyto odpady zpracovávat. Jde o začarovaný kruh.

Opět tak narážíme na klíčovou otázku, zda-li je jednotný a nízký zákonný poplatek za ukládání na skládky nebezpečných odpadů ve výši 2.000 Kč za tunu nastaven správně. I u nebezpečných odpadů lze totiž vymezit odpady využitelné od těch nevyužitelných. Zvýšení poplatku za skládkování využitelných nebezpečných odpadů, jako jsou ty obalové, by mohlo významně pomoci s přípravou odvětví na budoucí podmínky již nyní.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ