Lesy na Vysočině se od roku 2015 potýkají s gradující kůrovcovou kalamitou způsobenou hmyzími škůdci, zejména lýkožroutem smrkovým, lesklým a severským. Postupně byla zasažena většina starších smrkových lesů prakticky na celém území kraje. Vzestup kalamity a tedy i objemu vytěženého kůrovcového dřeva rostl do roku 2019, od následujícího roku měl vývoj sestupnou tendenci. Loňský rok lze přirovnat k počátkům kalamity v letech 2016 a 2017 a stále patří mezi kalamitní.
„Nasazení lesníků během kůrovcové kalamity bylo enormní. V běžném roce se na Vysočině těží přibližně 1 500 tisíc m3, v průběhu kalamity to bylo v roce 2019 asi 7 800 tisíc m3. Někteří majitelé byli v nejsložitějším roce nuceni vytěžit i desetinásobek běžného množství dřeva,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast lesnictví a zemědělství Pavel Hájek. Podle něj všem lesníkům patří velké poděkování za zvládnutí kůrovcové kalamity, odstranění jejich následků a vynaložené úsilí při obnově lesů. „Výsadbou sazenic péče o les nekončí, ale naopak začíná,“ doplnil.
I v letošním roce se musí mít vlastníci a správci lesů na pozoru a riziko spojené s kůrovci by neměli podceňovat. Předpověď počasí pro lesy není nikterak příznivá, především kvůli vysokým teplotám. „První polovina roku 2024 byla v porovnání s dlouhodobým průměrem srážkově normální, ale teplotně výrazně nadnormální, o 2,6°C vyšší než dlouhodobý průměr. Naštěstí nejvyšší denní teploty nad 20 °C, které jsou nezbytné pro zahájení vývoje kůrovců, přišly až začátkem dubna,“ komentoval situaci Pavel Hájek s tím, že nebezpečí vzestupu kůrovce nelze podceňovat.
„I když se v Kraji Vysočina nevyskytují žádné rozsáhlé čerstvě napadené porosty, na srážky nedostatečné a teplotně nadprůměrné měsíce mohou situaci výrazně zkomplikovat a kůrovec může napadnout nejzranitelnější části lesa. Vlastníci lesů by tedy měli být i nadále bdělí, aktivně vyhledávat kůrovcem napadené stromy a řádně a včas provádět jejich zpracování,“ vyzval radní.
Různorodost možného vývoje znázorňuje níže uvedený graf zpracovaný pro Českou republiku. Záleží na vývoji základních proměnných, které jsou pro pokles či vzestup kůrovce rozhodující.
V souvislosti s výkyvy počasí od normálu je možné připomenout v roce 2022 Ministerstvem zemědělství zveřejněnou výzvu k podávání ohlášení a žádostí o finanční příspěvek na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu vlastníkům nestátních lesů za období 2022 až 2026. Diskusi o velmi nejasném osudu této dlouho očekávané finanční podpory ukončila informace zveřejněná na internetových stránkách Ministerstva zemědělství. Podle ní z důvodu nedostatku finančních prostředků ve státním rozpočtu se výzva k podávání ohlášení a žádostí o finanční příspěvek na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu za období 2022 až 2026 ruší bez náhrady (bez provedení příjmu žádostí o poskytnutí finančního příspěvku za období počínaje 3. 2. 2022).
„Nadále pokračuje příjem žádostí a vyplácení příspěvků na obnovu lesů, následnou péči o založené porosty a další činnosti,“ dodal radní Pavel Hájek a upřesnil: „Každoročně krajský odbor životního prostředí rozhoduje o čtyř až pěti tisících žádostí o příspěvky do lesního hospodářství v ročním objemu převyšujícím 800 milionů korun. Děláme vše pro to, aby finanční příspěvky byly ze strany ministerstva zemědělství vyplaceny žadatelům co nejdříve, nejlépe do šesti měsíců.“
Komentáře