Kuchyňské odpady z domácností rozdělujeme na dvě části. Ta první je rostlinná složka, neboli kompostovatelná, a živočišná složka, neboli nekompostovatelná. Jak název napovídá, tak v případě rostlinné složky, tedy kompostovatelné, můžeme ji zpracovat na domácím kompostéru, tedy předcházíme odpadu, nebo na klasické kompostování. V případě té nekompostovatelné neboli živočišné složky, tam to zpracování je poměrně složitější.
Vzhledem České legislativě musíme veškerý živočišní odpad hygienizovat a to už v zařízení bioplynová stanice, nebo CFC kontejnery, nebo nějaké kompoboxy. V případě kompoboxů a v případě těch CFC kontejnerů můžeme následně ten odpad dát na klasickou zakládku kompostování.
Proč ten živočišní odpad, nebo ten kuchyňský odpad z živočišného původu se musí hygienizovat? Proč tomu tak je a jak je to v jiných zemích? Je to právě kvůli likvidaci nebezpečných vírů nebo bakterií, které by následně mohly zkazit celou zakládku klasického bioodpadu, ne té živočišné složky. Nicméně bych řekla, že Česká legislativa v tomhle je trošku unikátní, protože například v Rakousku nebo na Slovensku je možné kompostovat i živočišnou složku.
My jsme na několika exkursích byli a v rámci té jedné přišel provozovatel, vzal teploměr. Ten teploměr píchnul vlastně do těla zakládky a viděli jsme, že vnitř těch 70 stupňů, což je teplot a hygienizaci, se skutečně nachází. Takže pokud ten kompostovací proces je dělan správně, tak 70 stupňů potřebné hygienizaci se nachází i na kompostávně.
To naši úředníci neví. Takže my se tímto celkem zdražujeme a zobtížňujeme nakládání se živočišnou složkou u těch kuchyňských odpadů.
Částečně. Bioplynová stanice je z mého pohledu skvělý zařízení. Ten vedlejší produkt je samozřejmě biometan, který je použitelný, což je za mě určitě skvělý.
Zároveň si to ano, stěžujeme, protože v případě kraje, které například tu bioplanovou stanici nemá v DOSDV vzdálenosti, tak vlastně netřídí kuchyňský odpad vůbec. Nebo pokud to samozřejmě není kompostárna s hygienickým zařízením, celkově myslím hygienizace, tak ho netřídí vůbec, končí to k komunálu a následně na skládce. Asi všichni víme, že bioodpad je to, co dělá největší problém na skládce odpadu.
Takže to je přesně to, proč to tam nechceme. Který kraj vlastně nemá bioplynovou stanici? Takhle, řekněme si nejdřív rozdíl mezi bioplanovou stanicí zemědělskou a bioplynovou stanicí odpadovou, jestli byste mohli. Bioplanová stanice zemědělská právě nemá hygienizační zařízení.
Je to proto, protože v zemědělských bioplynových stanicích likvidují primárně nějaké zbytky spolí nebo zvířecí staly a tak dále. Zatímco bioplanová stanice odpadová, je schopná zpracovat a zhygienizovat tu živočičnou složku. Zároveň v dnešní době už jsou technologie, které jsou schopné zpracovat i obaly od těch potravin.
Například bioplynová stanice u Boleslavi. Ty mají technologii, kdy prošlé zkažené potraviny mohou být v těch plastových obalech a jsou schopní je ostranit, vyseparovat a následně v tom výstupu vlastně mikroplasty se tam něco nenachází. Dobrá.
Takže máme vlastně dluh jak v bioplinkách, tak i v těch kompostárenách s hygienizačním zařízením. V bioplinkách těch odpadových, těch zemědelských je poměrně dost. V tom případě co poradit starostům v krajích, kde by rádi separovali kuchyňské odpady, ale nemají ty koncovky? Vzhledem k tomu, že postavení nové bioplinové stanice nebo nové kompostárny, kvalitní kompostárny, je v současné době poměrně velká investice.
A vzhledem k tomu, že bioplinové stanice zemědelské stojí, téměř v každém kraji je několik, tak asi jako první bych oslovila právě provozovatele té bioplinové stanice. Zdoby neměl zájem ji předělat na odpadovou a že my jako bychom nebyli schopni jim dodávat materiál na uvozovkách krmení té bioplinové stanice. Takže to bych asi udělala jako první.
Myslím si, že vzhledem k tomu, že jich je tolik, tak je asi zbytečné stavět další, zároveň je to podstatně nákladnější, než předělat právě současnou, která již stojí. Ještě jsem se chtěl zeptat, dá se nějaké takové zařízení udělat třeba v komunitní kompostárně? Ta zařízení jsou, ale tady pak je druhá strana a to je ta ekonomika. Jak to bude vycházet ekonomicky? Zároveň na množství toho vstupního materiálu.
S kolika měst nebo s kolika obcí tam ten odpad budu dodávat? Co budu dělat s tím výstupem? Na těch proměrích je tady spousta, takže ty řešení jsou, ale určitě je potřeba se tomu věnovat a zjistit si všechno pro a proti. Jasně, takže vlastně nejlepším doporučením je, když ta dosta neví, zvednout telefon a zavolat. Michal rozkočil.
Máme nějakou zemi v Evropě, která by se dala označit, že tam to dělají dobře? Těch zemí bude určitě spousta. Já osobní zkušenost mám z Itálie, konkrétně teda ze severu Itálie. Je to oblast, kde působí svozová společnost Kontarina SPA, kde jsou na asi 89% míře přídění a v podstatě ten svoz zakládají na kuchyňském odpadu právě.
U nich ten systém funguje naprosto odlišně. Oni mají door-to-door, zavedený pošmě všude, nicméně nejsou to 120-240 litrové nádoby, jako jsme zvyklí my tady, ale jsou to menší uvozovkáky blíky, je to 45-45 litrový kyblík. Zároveň svozové auto vypadá úplně jinak, není to klasická kukačka s vyklapěčem, ale je to taková menší multikára v uvozovkách, kam se vysypávají právě tady ty 45 litrové kyblíky a následně na nějakém odstaveném ploše stojí velký, oni to my říkají mamatrek, do kterého právě vysypávají tyhle menší.
Jedním z důvodů je, že v těch italských městech jsou velmi úzké uličky, takže velký klasický auto by tam ani neprojelo, to je první důvod. A druhý důvod je, že se jim to ekonomicky vyplatí. Co se týče kuchyňského odpadu, tak ten třídí stejným způsobem jako my, v podstatě jsme to odpoukali od nich, jsou to 7 litrové perforované kyblíky, právě ty klyky ze kukuřičná šprobu, které se rozloží a jsou bez jakéhokoliv příměstí plastu a ten svoz probíhá každé tři dny opět s tím menším autem, což v prdstvě vypadá tak, že každý obyvatel každé tři dny vystaví košík před svůj vchod a svoz vás v společnostnou hosledze.
Zároveň všechny nádoby, všechny tyhle stejny, i 45 litrové, i ty kyblíky na kuchyňský odpad mají označení, tudíž veškeré třídění a veškerý svoz odpadu je adresný. Zároveň mají zavedený poplaty paid, pay as usual, za pak kolik vyhodíš, což pro ty obyvatele je motivační, proto aby to dělali a ten systém funguje. Ale jak oni sami říkali, tak jsou desítky let před námi v tom vývoji.
No dobře, když se vlastně vrátíme zpátky do České republiky, tak máme oblasti, kde i kdyby se roztrhali, tak se jenom mají koncovku. A pak jsou takové oblasti, kde už koncovka třeba je, ale ještě to nedělají. No a pak jsou ty oblasti, kde to dělají.
Tam, kde se to dělat nedá, na tom se teda bavit nebudeme, tam, kde se to dá dělat a ještě to nedělají, tam bychom mohli poradit nějakým příkladem dobrý praxe od nás. Vy se určitě máte nějaké projekty za sebou. Můžete nám říct třeba, kde jste vlastně nějakým způsobem zaváděli tenhle zběr kuchyňského odpadu a jaké to byly dopady na celkově na to odpadové hospodářství celé té obce? Těch měst a těch obcí v rámci České republiky už je relativně dost.
Já budu mluvit primárně o těch, které jsem měla já, protože s tím mám nejlepší zkušenost. Jsou to například teplice, které jako koncovku mají právě kompostávnu s kompomoxy, které patří sluzové společnosti, které je sváží. Takže jsou to například teplice, které to dělají přesně tady s tím způsobem.
Jsou to 7-litrové kyblíky, které jsou perforované a v rámci té distribuce se rozdávají i speciální sáčky, které jsou půžitelné, rozložitelné a degradovatelné, takže ničemu nevadí. Další město jako příklad dobré praxe bych určitě zmínila, to až teda snad ohří, kde z Chodu okolností za chvilku budeme mít čtvrtý, myslím třetí pilotní projekt o rozširování toho projektu a dalších tisíc domácností. On koordinačně je, ta distribuce poměrně složitá, proto jdeme jednotlivě po určitém počtu obyvatel.
Nicméně další příklad dobré praxe je například Kodov u Karlových varů, kde mají zhruba 14 000 obyvatel, jestli se nepletu. A tam pan starosta se rozhodl, že tento systém zavede plošně. Takže se během 14 týdnů před asi dvěma lety se plošně rozdistribuvaly košíky a sáčky do všech domácností v rámci celého města a ty výsledky byly skvělý.
Myslím si, že jsme snížili, to zase jsou z hlavy, asi nepamatuju přesně čísla, ale myslím si, že jsme snížili směstní komunální odpad asi od 40 kg na obyvatele na rok. Nebylo to čistě jen s tím projektem, šlo to roku v ruce s další, samozřejmě s komunikací, osvěta a tak dále. Nicméně určitě tomu pomohlo.
Ještě bych se pozastavil u té osvěty, u té komunikace. Máte zkušenosti, jaká je nejefektivnější komunikace se středně velkou obcí, třeba do 6 000, do 5 000 obyvatel? Jak nejlepší je komunikovat, aby to ti lidé pochopili a co v nejkratší době to bylo zavedené, implikované? Za mě nejdůležitější je ta komunikace, aby byla pravidelná. Hlavně pravidelně.
V případě, že dám jeden článek za rok, tak si ho někdo přečtal a absolutně na to zapomene. Takže za mě určitě ta pravidelnost a pak samozřejmě kvalitní obsah napsaný tak, aby byl pochopitelný. V tom taky dost často města a obce chybují.
Ty komunikační kanály jsou klasicky asi jako u všeho. Nějaký zpravodaj, webové stránky, v dnešní době samozřejmě sociální sítě. A další, co si myslím, že u tohohle konkrétně je hodně důležité, jak je s těmi občany mluvit.
Když mi někdo napíše nějaký komentář, chce se mě na něco zeptat, musím mu odpovědět, aby měli tu zpětnou vazbu. Co pak dobře funguje, tak jsou nějaké marketingové propagační materiály, které se můžou někdo přečíst, stáhnout, vidět někde vyvěšený, billboardy. Asi tak jako každá reklama na cokoliv.
Důležité je, aby to téma odpravové hospodařství jako takové rezonovalo všemi těmi obyvateli. Aby věděli, proč to mají dělat, jak to mají dělat a co z toho budou mít. Nebo případně, co jim to přinese.
Ještě bych se zastavil nad tím, že ty obce, třeba konkrétně Teplice, tak tam máme lázeňskou část, máme tam část, kde jsou normálně domy. Tam jsou rodinné domky, tam se dokážeme představit, jak se to dělá. A jak se to zavádí třeba v bytových domech, v panelácích? Tento systém je právě určený pro bytové domy, pro paneláky.
V praxu to vypadá tak, že dole na sběrném hnistě mám 240l, 120l návdobu, právě na kuchyňský odpad. A do domácnosti distribujeme vybavení na tří dny kuchyňského odpadu. Je to proto, aby to pro obyvatele bylo co nejpříjemnější a proto, aby to bylo efektivní.
Ecocom udává docházkovou vzdálenost, která by měla být maximálně do 100 metrů a tam je rozapojení pak 90%. Nicméně ten vliv docházkové vzdálenosti je hodně klíčový, takže ideálně by ty nádoby měly být co nejbliž těm vchodům a pak ten systém může fungovat. Já vám děkuji za nádherné povídání si nad kuchyňským odpadem.
Komentáře