Důvodů pro klesající cenu papíru je několik: především nízký odbyt papíru na čínském trhu, málo zpracovatelských kapacit v Evropě, levné dřevo na trhu zejména kvůli kůrovcové kalamitě, což způsobuje, že se papír vyplácí vyrábět rovnou z primárních surovin.
Krizový scénář MŽP je spuštěn. Jaká je realita? Jak zafungovaly finanční intervence EKO-KOMu? Přidalo se třídírnám odpadů. Starostové obdrželi dopis, kde se píše, že by nyní měly třídící linky odebírat papírový odpad přinejmenším bezplatně. Skvělá zpráva! Ale ouha, realita je jiná.
Dobrovolný svazek obcí TS Malá Haná v prosinci platil za odebrání papíru 600 Kč/ t a v lednu již 1100 Kč/ t. Na dotaz, zda míní Remat zohlednit finanční intervenci pro obce a snížit platbu, zněla odpověď, že nikoliv. Starostové tak argumentují, že raději mělo být přidáno obcím, kterým nezaviněná situace prodražuje odpadové hospodářství.
„Vedení třídírny zase vysvětluje starostům, že EKO-KOM sice zvyšuje částku za tunu převzatého a upraveného papíru předaného k recyklaci na 420 Kč/ t. Ale jen na podíl obalové složky z celkové produkce tříděného papíru, což činí v jejich případě 46 %. Tedy jednorázové navýšení není ze 100 na 420 Kč/ t , ale ze 46 na 193 Kč/ t. A to nepokrývá ani současné každoměsíční snižování cen papíru, které činí opakovaně okolo 250 Kč/ t,“ upozorňuje Olga Dočkalová, starostka malé moravské obce Sudice.
EKO-KOM totiž platí pouze za obalovou složku. „A u papíru všichni víme, že převládají hlavně letáky a noviny. A s tím nemá EKO-KOM nic společného. Takže cena 420 Kč za tunu je poněkud zavádějící,“ uvádí dále k problematice starostka, „Možná by měly řetězce, které produkují obrovské množství nevyžádaných letáků, odvádět část finančních prostředků do nějakých fondů, tak jako výrobci obalové techniky.“
Dobrovolný svazek obcí TS Malá Haná široko daleko nikoho jiného, kdo by od nich vytříděný papír odebral, nemá a tak jim nezbývá než se vyrovnat s argumentací třídírny. Je to paradox, obce se sdružily do svazku, aby se dostaly z jednoho područí nadnárodní společnosti a do druhého vzápětí spadnou. A to ne svojí vinou. Dohání je tam špatně nastavený systém v oblasti materiálového využití odpadů a nefunkční stav cirkulární ekonomiky.
Jak z toho ven? Zvýšit poplatky občanům není možné. Bylo by to pro ně demotivující a přestali by třídit úplně. A tak se doplácí z obecní pokladny. A rostou obavy z toho, aby obce nepřišly časem i o odměny EKO-KOMu, které přináší do jejich účtů zatím kladná čísla.
Na obecním dvorku zůstávají plasty i papír, protože je nikdo nechce. Obce musí platit vysokou cenu za to, aby tyto suroviny vůbec někdo odebral. Za plasty dnes platí na Malé Hané 1500 Kč/ t a za papír 1100 Kč/ t. Skládkování přitom vychází na 1000 Kč/ t a spalovna na 1150 Kč/ t i s dopravou.
Zatím chrání obce od toho, aby se dostaly do mínusu, platby od EKO-KOMu. Kde a jak ale končí finance, které byly uvolněny z rezervního fondu a měly sloužit ke kompenzaci klesající ceny vytříděného papíru na trhu?
A jak to bude s vytříděnými surovinami dále? „Pokud zatím platí EKO-KOM, tak nejsme v mínusu za vytříděné komodity, ale zdraží se nám svozy za tříděný odpad od domů obyvatel. Až tyto platby od EKO-KOMu nebudou nebo budou nižší, tak se vyplatí spalovna bez jakéhokoliv třídění. Bohužel, ekologie, neekologie,“ upozorňuje Olga Dočkalová, „Dle zákona máme nakládat s odpady s péčí řádného hospodáře. A v tuto chvíli se nám odpadové hospodářství díky třídění prodražuje. Jsme v pasti.“
„Zatínáme zuby a mlžíme občanům, kteří třídí s nadšením. Jen nevíme, jak dlouho si s tím vystačíme,“ pokračuje dále Dočkalová, „Čekáme, že stát a úřady vyhodnotí situaci jako krizovou, protože za těchto podmínek nebude Česká republika schopna dosáhnout třídících cílů, kterým se zavázala EU a nejspíš se nevyhne sankcím. Co takhle raději místo sankcí teď zafinancovat technologie na recyklaci? Zaměřit se na výrobky z recyklátů, tak jako na biopotraviny? Třeba i daňově zvýhodnit recyklační průmysl a hlavně povinně využívat výrobky z recyklátů ve všech odvětvích našeho hospodářství, kde to jen trochu půjde. Jedině tak se podpoří odbyt a roztočí se kolo cirkulace.“
Nástrojů je celá řada. Je to již více než dva roky, kdy Čína přestala odebírat exportovaný odpad. Kam jsme za tu dobu dospěli? Kudy povede cesta obcí k dosahování cílů pro třídění? A bude se prolínat s cestou vyrovnaného rozpočtu obcí za odpadové hospodářství?
Foto: ilustrační/ redakce archiv
Komentáře