Botanická zahrada přírodovědecké fakulty, kterou najdete v areálu v ulici Kotlářská, se přihlásila do soutěže E.ON Energy Globe s projektem Ekologická opatření v botanické zahradě, který zahrnuje pět různých opatření. Jedním z nich je zvýšená péče o dřeviny.
V letním seriálu Magazínu M postupně představujeme všechna opatření a zároveň vyzýváme k hlasování pro projekt. Jen tak – ziskem nejvyššího počtu hlasů z šestice finalistů v soutěži – totiž může univerzita půl milionu korun získat.
Péče o dřeviny
V dnešní době velkých klimatických změn a extrémních výkyvů počasí je důležité udržet ve městě co nejdéle stávající vzrostlé dřeviny. Pěstovaní mladých stromů je totiž zdlouhavé a nemusí přinést žádaný výsledek. Vzrostlé a zdravé dřeviny se podílejí na ochlazování města, čistí vzduch, hostí množství dalších organismů, mají zdravotní, estetický, sociální i kulturní význam. Celkově přinášejí obrovská pozitiva pro životní prostředí a člověka.
Většina nejvyšších stromů v areálu botanické zahrady byla vysazena už po 2. světové válce. K zásadní obnově stromového patra pak došlo po velké rekonstrukci budov ukončené v roce 2008, takže polovysoké stromy jsou dnes pouze 15 let staré. Díky intenzivní péči zahradníků jsou ve výborném stavu a na poměry centra města skvěle rostou.
„V tuto chvíli tedy péči potřebují hlavně ty nejstarší stromy. Vysoké teploty a žár slunce v letních měsících ničí vrcholové partie stromů a ty zasychají. Usychání větví potom postupuje směrem do koruny, která řídne, přidávají se dřevokazné houby a hmyz. A za poryvů větru a při těžkém sněhu mohou nemocné větve praskat,“ vysvětluje stav vedoucí botanické zahrady Magdalena Chytrá.
Vzhledem k zabydlenosti areálu a okolních ulic, kde jsou ze všech stran intenzivně využívané chodníky a veřejná doprava s trolejemi, je nutné maximálně zabránit pádu větví. Proto lze při pohledu do korun stromů vidět nějaký typ vazby za pomoci speciálních lan. Tato lana nemají k sobě větve přitahovat, ale v případě ulomení větve zabránit pádu větve na zem.
Součástí péče o stromy jsou také jejich časté prohlídky a následné zdravotní a bezpečnostní řezy. Tyto aktivity zajišťuje pro botanickou zahradu specializovaná certifikovaná arboristická firma, se kterou má zahrada smlouvu na pět let. „Kontinuita a stabilní péče vedená jedním stylem práce je pro dřeviny velice důležitá. Pokud se to nedělá odborně nebo to řeší pokaždé někdo jiný, může to dřevinám nevratně ublížit,“ zdůvodňuje vedoucí výběr arboristické firmy pro delší časové období.
Botanické zahradě se také daří péče o kořeny stromů. Pokud je to možné, mění pod stromy zpevněný povrch – asfalt nebo beton – za dlažbu na štěrku, je to velice dobré pro zasakování vody a přístupu vzduchu ke kořenům. „Podařilo se nám přesvědčit majitele chodníku, aby to u jednoho našeho stromu, který přesahuje do ulice, udělal. V kořenovém prostoru stromu směrem do ulice město chodník vydláždilo a v rámci toho byla vytvořena i štěrková závlahová mísa s obrubníkem pro bezpečnou chůzi nevidomých,“ popisuje Magdalena Chytrá.
Velice ekologicky důležité, ale i krásné, jsou keřové porosty. Ve veřejném prostoru se od vysazování keřů odstupuje, drží se v nich nepořádek, jsou nepřehledné a mohou působit nebezpečně. Jinak je tomu ale v botanické zahradě. Keře vysazované v pásech podél ulic jsou její velkou devizou. Pás vysokých keřů udělá stejnou ekologickou službu jako velká koruna stromu, a navíc je úkrytem dalších druhů živočichů.
S péčí o živočichy v dřevinách souvisí i další péče. Je to jednak instalace hnízdních budek a krmítek a dále ponechávání kmenů, pařezů a větví v porostu, pokud to zásadně nebrání dalším výsadbám nebo provozu. „Na kmeni dubu máme budku pro netopýry, na dalších stromech v jedné z ptačích budek máme i kameru a zprostředkováváme zájemcům on-line přenos z hnízdění,“ upozorňuje vedoucí zahrady.
Péče o dřeviny ale není jen péčí o živé stromy a keře. Jako dekorativní a zároveň funkční prvky pro různé živočichy a houby využívají zahradníci například bezpečně ořezané odumřelé kmeny, které tvoří okraje záhonů a cest, rozřezané kmeny využívají jako mobiliář do zahrady.
Listí ze stromů pečlivě kompostují na zvláštní hromadě, kde vzniká odlehčený kyselý substrát – listovka. Ten se může zase vracet zpět na záhony nebo pod keře. Nejsou v něm semena plevelů ani zbytky kořenů a může nahradit vzácnou rašelinu. Pro likvidaci přebytečných větví, která se v minulosti řešila pálením, dnes využívají odvoz k ekologické likvidaci v rámci komplexně řešeného systému nakládání s odpady na MUNI.
V letošním roce byly všechny dřeviny v areálu zaneseny do digitalizované mapy. Mapa bude po drobných úpravách a finálním dokončení ze strany IT k dispozici veřejnosti na geoportal.muni.cz v sekci Provozní mapové aplikace. K dispozici bude nejen vyhledávač jednotlivých dřevin, ale i jejich popis, fotografie a další informace.
Komentáře