Při nakládání s odpadem v České republice stále vítězí skládkování. Mnohaletý boj za to, aby to tak nebylo, je stále marný. Přitom většina složek odpadu má svou hodnotu při jeho využívání.
Velký potenciál pro energetické využití mimo jiné i biologická složka odpadu. Toho se ročně u nás vyprodukuje téměř dva miliony tun.
Podle Eurostatu jsme země s největším počtem skládek v Evropě, na kterých končí téměř polovina roční produkce komunálního odpadu (45 %) bez jakéhokoli dalšího využití. Biologicky rozložitelný odpad představuje až třetinu směsného komunálního odpadu (SKO). Jeho poctivým vytříděním bychom mohli docílit zásadního snížení produkce SKO.
Obecně hierarchie nakládání s odpady je stanovena jasně, nejprve se má předcházet vzniku odpadů, tento tlak na producenty výrobků je na evropské úrovni znatelný a prokazatelný vznikem mnoha nových evropských směrnic v tomto smyslu.
Když už tedy vznikne odpad mají se nejprve hledat cesty k jeho využití a recyklaci. Zbývající nevyužitelné složky odpadů se pak mají energeticky využít. Odstraňování odpadů na skládkách by mělo dle platné legislativy skončit v roce 2030.
Zákonné normy České republiky jsou pak již z velké části nastaveny či se průběžně doplňují o další podmínky, jak odpad využít podle nejnovějších trendů, příkladně mohu uvést vyhlášku o tuhých alternativních palivech č. 169/2023 nebo připravovanou vyhlášku o tekutých a plynných palivech pro chemickou recyklaci.
Specifickou složkou SKO je určitě biologicky rozložitelný odpad, a to z vícero pohledů. „Je obecně známo, že ve sběru a využití plastů, papíru a skla je Česká republika jedním z premiantů v Evropské unii a systém využívání těchto složek komunálních odpadů je nastaven udržitelně a existují dostatečné kapacity pro jejich zpracování,“ říká Radek Lizec, jednatel společnosti COMPAG a dodává: „Stálé zdokonalování tohoto systému pak samozřejmě přináší i snižování produkce SKO.“
„Zde mám na mysli hlavně zavádění tzv. door to door systémů obcemi a městy, kdy nádoby zvláště na plast, papír a bio jsou umísťovány ke každému domu vč. rodinných. Toto je podle mého názoru správná cesta,“ upozorňuje Radek Lizec.
Aby však došlo ke splnění legislativního závazku recyklace všech komunálních odpadů min. 65 % do roku 2030, respektive 70 % do roku 2035, musí dojít opravdu k posílení sběru a využití biologické složky komunálních odpadů, která tvoří průměrně 40 % z SKO.
Obecně pozornost využití biologicky rozložitelných odpadů byla zaměřena na využití bio odpadu ze zahrad, a to buď svozem tohoto druhu bio odpadu na kompostárnu či umístěním malých kompostérů přímo v domácnostech. „Bohužel hlavní podíl v SKO ale tvoří zbytky jídla, prošlé potraviny a podobně. Aby bylo třídění celého spektra bio odpadů úspěšné, měla by se zavést právě i povinnost zavádění odděleného sběru gastro odpadů z domácností. Nejen my, jako společnost COMPAG ve Statutárním městě Mladá Boleslav, ale mohu jmenovat i další subjekty jako Hl. město Praha, Město Šumperk, Opava, Nový Jičín, Hradec Králové atd., kde jsme zahájili třídění gastro odpadů z domácností,“ ozřejmuje Radek Lizec.
Aby mohlo dojít k plošnému zavedení svozu gastro odpadů je nezbytně nutná osvěta. Lidé musí vědět důvody proč, jak a nač gastro odpad sbírat a svážet. Co do nádob opravdu patří a co rozhodně ne. Nutné je řešit čistotu nádob z pohledu hygienických podmínek a zajistit využití tohoto druhu bio odpadu v zařízení, které tento bioodpad nejlépe využije.
Nejlepším využitím gastro a kuchyňského odpadu je bioplynová stanice, která vyrábí bioplyn, respektive biometan v kvalitě zemního plynu. Prozatímní zkušenost z pilotních projektů ukazuje, že takto se dá vytřídit min. 50 % všech bio odpadů původně obsažených v SKO. Tedy po zavedení systému separovaného sběru gastro odpadu klesne množství SKO o 20 %.
V rámci České republiky je zatím kapacita bioplynových stanic nedostatečná. „Nárůst kapacity je nutný uvažovat, ale tak nějak kontrolovaně. Jednou z největších výzev je totiž následné naplnění kapacity takovéhoto zařízení bioplynové stanice, která potřebuje zajištění kontinuálních dodávek bio odpadu, aby fermentační proces nebyl zastaven,“ upozorňuje Radek Lizec.
Je třeba říci, že oproti zemědělským bioplynovým stanicím musí být technologie zpracování gastro odpadu daleko sofistikovanější a musí též obsahovat linku předúpravy odpadů na separaci všech nevhodných složek, jako jsou interní materiály, plasty, sklo, kovy apod.
Zbytky z kuchyní v domácnostech, škol nebo restaurací se mohou stát obnovitelným zdrojem. Pokud je budeme poctivě třídit a využívat. Tento zdroj pak může být přeměněn na zelenou energii, tedy elektřinu nebo teplo a nebo také biometan – BioCNG.
„Skupina společností COMPAG brantner green solutions na českém trhu jde proaktivně směrem nejen zavádění door to door systémů pro naše zákazníky, ale právě se snaží implementovat již od počátku i svoz gastro odpadů do tohoto systému. Naší velkou výhodou je samozřejmě uvedení do provozu odpadářské bioplynové stanice v Mladé Boleslavi s cílem zpracovat min. 25.000 t. bio odpadů ročně a výrobou až 3.500.000 m3 biometanu. Vyrobený zelený biometan pak vtláčíme do sítě zemního plynu a zároveň jej skrze vlastní plnící stanici tankujeme do městských autobusů na CNG v majetku Statutárního města Mladá Boleslav. Naším cílem je pak hledání dalších partnerů z komunální sféry, tedy měst, kteří by jako PPP model chtěli podobný projekt v České republice také realizovat,“ uzavírá Radek Lizec.
Komentáře