Hlavní zjištění analýzy Buildings Performance Institute Europe (BPIE), která hodnotí stav dekarbonizace evropských budov, jsou následující: evropské stavebnictví se výrazně odchýlilo od správného směru, což má rostoucí sociální, ekonomické a klimatické důsledky. Čtyři klíčové ukazatele jsou v rozporu s klimatickými cíli o více než 40 %.
- Emise CO₂ z využívání energie v budovách se od roku 2015 snížily pouze o 14,7 %, což je mnohem méně než požadované snížení o 27,9 % do roku 2022. Následkem je, že do atmosféry bylo vypuštěno dalších 367 milionů tun CO₂, což odpovídá téměř ročnímu objemu emisí z celého fondu budov v EU.
- Konečná spotřeba energie v budovách se snížila pouze o 2,8 %, zatímco cílem bylo snížení o 6,5 %. Ke snižování dochází ani ne polovičním tempem oproti požadovanému.
- Podíl energie z obnovitelných zdrojů v budovách se od roku 2015 zvýšil o 6,3 procentního bodu, což je výrazně méně než požadovaný nárůst o 18 procentních bodů, především kvůli pomalému zavádění systémů vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a chlazení se musí zčtyřnásobit, abychom dosáhli stanovených cílů.
- Velkou překážkou zůstávají investice do renovací budov, které v letech 2015-2022 dosáhly pouze 60,6 % požadovaného cíle. Kvůli nedostatečnému investování budou renovace v budoucnu náročnější a pravděpodobně i dražší.
Pokrok v dekarbonizaci se zastavil a rozdíl mezi realitou a stanovenými cíli pro oblast energeticky úsporných renovací budov se od roku 2016 více než zdvojnásobil. To ohrožuje nejen klimatické cíle EU do roku 2030 a 2050, ale také energetickou bezpečnost, veřejné zdraví a hospodářskou konkurenceschopnost Evropy. BPIE proto členským státům EU doporučuje urychlit zavádění opatření ze směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).
„Pomalá dekarbonizace budov není jen problémem klimatu, ale i lidí. Efektivní a zdravé budovy mají zásadní význam pro jejich ochranu před rostoucími účty za energii a zároveň pro podporu inovací ve stavebnictví,“ řekl Oliver Rapf, výkonný ředitel BPIE.
Nedostatečné tempo renovací platí bohužel i pro Česko, upozorňovala na to už zpráva BPIE z loňského roku. Abychom dokázali zajistit komfortní a energeticky úsporné bydlení pro co nejvíce obyvatel, musíme nejen aktualizovat národní strategii renovací budov, ale především si vyjasnit konkrétní akční plán, jak tyto cíle naplnit. To prozatím chybí a přístup státu tak není koncepční. Příliš se upírá ke štědré podpoře fotovoltaiky, která však sama o sobě energetickou krizi nevyřeší.
„Lidé renovují neefektivně a po částech, bez uceleného konceptu. Často neřeší podstatu problému – energeticky náročnou budovu – a upínají se k rychlým opatřením, která vídají u svých sousedů nebo slyší v reklamě. To je jako začít stavět dům od střechy. Dlouhodobě nejvýhodnější řešení s dostatečnou úsporou poskytne jen promyšlená komplexní renovace domu navržená odborníkem. Ta půjde od konceptu k detailu, od obálky až po zdroj energie. Aby byla renovace skutečně efektivní a byla dostupná pro co nejvíce lidí, musí stát podpořit bezplatné energetické poradenství a návrh úsporných opatření a současně rozšířit možnosti investiční podpory o zvýhodněné renovační úvěry, které by pomohly předfinancovat a dofinancovat dotaci z programů jako je Nová zelená úsporám. Stát by měl jít příkladem a zaměřit se na kvalitní renovace vlastních budov jako jsou úřady, nemocnice a školy," uvádí Michal Čejka, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu.
Komentáře