Rakouská metropole v rámci plánu „Raus aus dem Gas“ chce do roku 2040 ukončit využívání zemního plynu k výrobě energií. Fosilní zdroje budou nahrazeny zdroji obnovitelnými.
Hlavním cílem tohoto plánu je snaha o naplňování koncepcí v oblasti ochrany světového klimatu. Zemní plyn obsahuje metan, jehož skleníkový efekt je 20 až 28krát horší než v případě oxidu uhličitého. Dalším a také velmi důležitým faktorem je nezávislost na dodávkách paliva ze zahraničí.
Vídeň se přihlásila k závazku být klimaticky neutrální do roku 2040. Vytápět, chladit či svítit by se mělo ze 100 % prostřednictvím obnovitelných zdrojů. Na tiskové konferenci městských radních představil starosta Vídně, Michael Ludwig, soubor opatření, které je nutné přijmout, aby byl cíl klimatické neutrality splněn v termínu.
„Je třeba najít řešení pro 600 tisíc plynových spotřebičů, z toho asi 475 tisíc je decentralizovaných a 460 tisíc je plynových spotřebičů užívaných k vaření,“ řekl starosta Ludwig.
Hustě obydlené oblasti chce Vídeň řešit pomocí dálkového vytápění, které již dnes zajišťuje teplo pro 40 % obyvatel metropole. I v řídce zastavěných oblastech se má uplatnit nízkoteplotní síť vytápění a řešení při využití obnovitelných zdrojů energie pro jednotlivé budovy. Zásobování nových budov teplem by se tedy mělo uskutečňovat místně dostupnou obnovitelnou energií. Město nevylučuje ani energetická řešení napříč budovami s nízkoteplotními lokálními topnými sítěmi. U novostaveb je situace relativně jednodušší, protože u nich již zákaz využívání plynu platí.
Klíčovou roli v celé dekarbonizační strategii aglomerace hraje sdílení energetické infrastruktury a snaha o zahuštění odběrů tepla či chladu v rámci stávající soustavy zásobování tepelnou energií. Stabilní výrobu energií bez ohledu na počasí budou zajišťovat zařízení na energetické využívání odpadů vhodně doplněné např. geotermálními zdroji.
„Vídeň nám již léta ukazuje, jak má fungovat moderní komunitní energetika v praxi. Jsem rád, že ve městě s ambicí nejčistšího města světa si uvědomují zatím nenahraditelný potenciál dálkového vytápění. Je to příležitost pro budoucnost bez fosilních paliv a rozvoj této sdílené distribuční soustavy je logickým řešením,“ říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.
„Vídeňské odpady jsou převážně ve formě směsného komunálního odpadu využívány pro čistou výrobu energií v lokalitě Spittelau, kde je roční kapacita 250 000 tun odpadu, Pfaffenau s 250 000 tun odpadu, Flötzersteig s 200 000 tun odpadu, Simmeringer Haide se 100 000 tun odpadu a částečně i v nedalekých lokalitách Zwentendorf, kde je kapacita 500 000 tun a Zistersdorf, kde se využívá ročně 162 000 tun odpadů,“ uzavírá Václav Král.
Také rozvinutý systém odpadového hospodářství v Rakousku tedy stojí na zařízeních pro energetické využívání odpadů, které zde budou mít zajištěno své neotřesitelné místo i v cirkulární budoucnosti.
Komentáře