Vítěz kategorie Náš domov 2019
Rodinný dům by ve vnitrobloku v centru Prahy čekal málokdo. Přesto na Letné jeden takový stojí. Navíc se jedná o pasivní budovu, jejíž střechu pokrývá bujná vegetace, která slouží jako mokřadní čistírna odpadní vody. Zeleň obklopuje i okolí domu. Záhony se zeleninou a ovocné stromky navozují pocit, že snad ani nejste v centru velkoměsta. Vysoké domy chrání vnitroblok před hlukem, zelená oáza zase svým výparem snižuje teplotu v horkých dnech a zvlhčuje vzduch v okolí.
Co opatření řeší
Oproti okolním střechám, které se v létě rozpalují až na 80 °C, si mokřadní rostliny na zelené střeše udržují teplotu kolem 24 °C. Spolu s okolní zelení ve vnitrobloku pomáhá snižovat teplotu vzduchu a bojuje tak s efektem tepelného ostrova velkoměsta. Zároveň zabraňuje rychlému odtoku dešťové vody a poskytuje prostor pro život motýlům, včelám a dalšímu hmyzu.
Pročištění a opětovné využití odpadní vody šetří více než 40 % spotřeby pitné vody. Kombinace zemního výměníku pro vytápění a fotovoltaiky na střeše navíc šetří spotřebu elektrické energie.
Jak to funguje
Pasivní dům s mokřadní střechou stojí na Letné na pozemku o velikosti 470 čtverečních metrů od roku 2016. Vize majitelů byla vybudovat dům, který bude ohleduplný k životnímu prostředí. Proto se rozhodli postavit dům v pasivním standardu.
V zemním výměníku dlouhém 40 metrů se vzduch v létě chladí nebo v zimě předehřívá. Vzduch přiváděný do domu pomáhá zvlhčovat mikroklima uvnitř. Odváděný ohřátý vzduch pak pomáhá sušit třeba oblečení použité na sport. Fotovoltaické panely umístěné na střeše ohřívají vodu pro domácnost. Pro splachování, ale i pro zalévání, je používána pouze recyklovaná voda.
Mokřadní kořenová čistírna odpadních vod umístěná na střeše hned vedle fotovoltaiky ušetří více než dvě pětiny spotřeby pitné vody. Mokřad o velikosti 80 čtverečních metrů zároveň vylepšuje mikroklima okolí. Při 30 °C se ze střechy vypaří až 300 litrů vody denně.
Původní stav
Do roku 2016 byl pozemek ve vnitrobloku nevyužívaný a zarostlý.
Údržba
Náklady na provoz se skládají z běžné údržby technologií, pravidelného sekání zelené střechy a čištění separačních nádob kořenové čistírny. Pohybují se okolo 1000 korun za rok.
Největší výzvy a překážky
Jednou z výzev bylo dopravit do vnitrobloku techniku potřebnou k výstavbě. Naštěstí bylo možné vjet dovnitř druhou částí vnitrobloku. Tím se dopravila menší technika, která se následně jeřábem přenesla přes zeď rozdělující vnitroblok na poloviny.
Zkušenosti z provozu
Dům je díky systému hospodaření se vzduchem, energiemi a vodou příkladem pro ostatní. Největším přínosem je možnost využívat odpadní vodu pro zavlažování střech, fasád a mokřadní květinových záhonů ve městech. Velmi milým překvapením je pak množství včel, čmeláků a motýlů, které v centru města na střechu přilétá.
Kolik to stálo
Pro vybudování domu majitelé využili vlastní finance a dotace z programu Zelená úsporám. Celkové náklady dosáhly okolo 10 milionů korun, náklady spojené se systémem hospodaření s vodou, vzduchem a energiemi se pohybovaly okolo 600 tisíc korun. Předpokládaná návratnost investice je zhruba 20 let, životnost investice je dvakrát taková. Úspora dosahuje 15 tisíc korun za rok.
Foto: zdroj Adapterra Awards
Komentáře