Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu dává zelenou výsadbám podél cest.
Prvního července 2024 vstoupil v platnost zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který mění dosavadní právní úpravu. Ve stínu „velkých věcí“, jako je omezení výstavby hal na orné půdě, nebo stanovení pravidel pro agrovoltaiky, zůstala neprávem skryta změna zákona o pozemních komunikacích. Právě ta by mohla znamenat zásadní změnu pro snahy o obnovu „krajinné mozaiky“, tvořené především sítí cest s doprovodnou výsadbou stromů.
Najít v naší krajině místo pro liniovou výsadbu dřevin bylo v leckterých katastrech takřka nemožné. Obzvlášť na pozemku obce či kraje. K tomu, aby člověk mohl v krajině obnovit polní cestu s doprovodnou výsadbou, potřeboval doposud pozemek o minimální šířce 7-8 m.
Tři metry zabere komunikace, metr až dva je pak rozumný odstup kmene od okraje cesty či silnice. Je přitom potřeba uvažovat nejen velikost sazenice, ale i
rozměry dospělého stromu v budoucnu. Navíc je třeba zvážit, jestli se v místě bude pohybovat zemědělská technika. A ještě navíc další tři metry jako nejmenší přípustná vzdálenost od hranice sousedního pozemku! A to se stále bavíme o výsadbě jednostranné.
Pokud bychom zatoužili po výsadbě aleje oboustranné, pak se stejnou úvahou dostáváme na 11 až 13 metrů šířky. Ruku na srdce: kolik je v katastru vaší obce takto širokých cest? Jedna? Tak to máte opravdu štěstí. A předpokládám, že podél této cesty výsadba už dávno existuje.
„V rámci iniciativy Sázíme budoucnost hovoříme s realizátory a identifikujeme bariéry, které brání výsadbám. A právě třímetrová odstupová vzdálenost od sousedního pozemku byla jednou z nejčastěji zmiňovaných překážek, na kterou jsme opakovaně upozorňovali. Uvedená novela přináší zásadní změnu nejen pro drobné sázející z řad obcí a spolků, ale i pro klíčové hráče jako je Správa a údržba silnic nebo Státní pozemkový úřad," uvedla Anna Poledňáková, koordinátorka iniciativy Sázíme Budoucnost Nadace Partnerství.
Samozřejmě, řešení existovalo – se souhlasem vlastníka sousedního pozemku bylo možné vysazovat i ve vzdálenosti menší. V praxi ale tento krok znamenal oslovit pro výsadbu aleje desítky – a leckde i stovky vlastníků. Šíře sousedních pozemků může být totiž jen pár metrů a jeden pozemek nemusí mít jen jednoho či dva vlastníky.
Krajinné prvky
Uvedená novela ošetřuje i další aspekty, důležité pro zemědělce v souvislosti s dotační podporou jejich zemědělské činnosti. Krajinné prvky, kam patří i stromořadí podél cest, jsou nově evidovány jako součást půdního bloku a tudíž jsou na ně poskytovány plošné platby. To znamená, že pokud koruna stromu zasahuje nad pole, není to důvod ke krácení dotace z důvodu zmenšení plochy zemědělského pozemku, tak, jak tomu bylo doposud. Plochy, na kterých jsou stromořadí či jiné krajinné prvky zakládány, již není nutné vyjímat ze zemědělského půdního fondu. Třešničkou na dortu se stává fakt, že krajinné prvky jsou osvobozeny od daně z nemovitostí.
Ledy se hnuly
Zmenšením odstupu o 2,5 metru se otevírají nové příležitosti i tam, kde ještě před pár týdny nebyly. Jak se to povedlo?
To, že zákon o ochraně ZPF zasáhne do zákona o pozemních komunikacích, který svojí právní silou pohne s občanským zákoníkem, je cesta poněkud klikatá. Nejen očima krajináře ale právě tyto klikaté cesty bývají leckdy ještě cennější, než přímé. A ona klikatost je nezvratným důkazem toho, že na nejvyšších úrovních tří dotčených ministerstev – zemědělství, životního prostředí a dopravy – musela existovat společná vůle.
Věřím, že hledat v dnešní době to, co nás spojuje, způsoby, jak si navzájem pomoci naplňovat svoje cíle – to je právě to, co naše společnost (a příroda) potřebuje.
A teď už je to v rukou nás, krajinářů, projektantů, silničářů, starostů a zemědělců. Ten největší balvan byl odvalen a cesta je volná. Jít po ní ale nebude jednoduché. Bude potřeba hledat společnou řeč se všemi, kteří mají s krajinou co do činění, vymýšlet řešení, dohody a kompromisy. To, že se toto podařilo na úrovni nejvyšší, dává naději, že dokážeme nalézat řešení i na úrovni nejnižší. Podél cest za našimi humny.
Komentáře