Éterem létají argumenty z jedné strany na druhou a je zábavné sledovat, jak jsou některé trochu dětinské až naivní. MŽP chce zálohovat, města a obce zabořily paty do země a brzdí a brzdí, co jim síly stačí. A z jejich pohledu se není čemu divit.
Diskuze o zálohování je ve své podstatě potvrzením toho, že se snižováním plastových obalů, byť jsou cíle ambiciozní, to nebude tak horké. Obaly, konkrétně PET, jsou zrovna oblast, kterou považuji v možnostech snižování množství plastových obalů za nejpříhodnější. Kdybychom zítra přišli do svých oblíbených obchodů a nebyla tam ani jedna PETka, vůbec nic by se nestalo.
To je ale nemyslitelné. Poptávka po balených nápojích je stále obrovská, jak uvádí nápojáři a obaláři a jak se říká, náš zákazník, náš pán. Snaha odnaučit své zákazníky kupovat výrobky v PETu není valná, spíše nulová, byť by to pro naše životní prostředí, kterého má každý plná ústa, bylo nejlepším řešením. Důvody jsou jasné, PET je výborný obal a je to komodita, která se jako jedna z mála odpadů dá nějakým způsobem zpeněžit a je po ní poptávka.
Výsledkem kladné ekonomické hodnoty tohoto odpadu je fakt, že spíše než o snižování jeho množství se bude společnost bavit o tom, zda jej zálohovat či ne, kolik procent půjde do rPETu, nebo kolik ho materiálově využijeme. Budeme slýchat argumenty o tom, že environmentální náklady na výrobu jedné PET jsou vlastně velmi příznivé a uhlíková stopa se oseká tak, že při prezentaci budeme všichni valit bulvy.
Nad jedním novým argumentem jsem se musel pozastavit. V českých obcích se nám rozmáhá nešvar. Jde o „popelnicový smog“. A jak víme, každý smog je škodlivý, tak i ten popelnicový nebude nic hezkého. V tomto případě není tolik škodlivý zdraví, ale estetickému cítění. Je to zřejmě argument zastávající pozici zálohování a existence pouhých dvou popelnic – jedné na tříděný a druhé na směsný odpad. Dosavadní snahy obcí a měst o zvyšování kvality primárního třídění, které nám tak jde, tedy posílá kdosi k šípku.
Škoda, že peníze stále hýbou světem. V době, kdy výroba plastu (v četně energeticky a environmentálně náročné recyklace) celkem slušně navyšuje celosvětovou produkci CO2, počasí trhá teplotní rekordy a povodeň střídá sucho a druhou povodeň, bych čekal, že výrobci nápojů to vezmou vážně a začnou opravdu hledat cesty, jak opustit plastové obaly a vyměnit je za něco přírodě bližšího. Třeba se vrátit zpět o 30 let.
To se ale nestane. PET je totiž bezesporu výborný obal, navíc je to lukrativní komodita a dobrý odpad. Musíme odpad tvořit, abychom měli co prodávat a recyklovat a tedy to kýžené oběhové hospodářství. Ale jak kdosi kdysi řekl, kolo cirkulární ekonomiky se musí točit pomalu a stále, protože rychlost v oběhu "papá" hodně zdrojů a energií, a to nechceme.
Komentáře