Krajský radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Hájek seznámil Radu Kraje Vysočina s úspěšnými výsledky projektů na obnovu krátkostébelných trávníků v přírodní památce (PP) Na skaličce, PP Pahorek u Vržanova a PP Prosenka.
„Na všechny tři projekty byla podaná žádost do výzvy číslo 130 Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 a získali jsme dotaci v celkové výši 2 193 016,43 Kč, což je 85 % uznatelných nákladů. Hlavním předmětem byla obnova bývalých pastvin – krátkostébelných suchomilných trávníků a projekty se realizovaly od roku 2020 do roku 2022. V letošním roce už vidíme první pozitivní výsledky po odstranění náletových dřevin, sečení, vláčení a pastvě ovcí,“ říká radní Pavel Hájek.
Přírodní památka Na skaličce představuje typickou ukázku suchomilných biotopů v různé fázi sukcese vázaných na příkré údolní svahy se zastoupením bázemi bohatých hornin v severozápadní části Třebíčska. Původně se jednalo o suché pastviny na okraji obce Číchov přímo navazující na zástavbu v obci. Bohužel po ústupu tradičního pastevního využití lokalita začala rychle zarůstat nálety dřevin, šířila se třtina křovištní, staré lomové jámy byly využívány k živelnému ukládání komunálnímu odpadu, část původní plochy pastvin byla zalesněna smrkem a borovicí. Populace původně nejvýznamnějšího předmětu ochrany přírodní památky – hořečku nahořklého (Gentianella amarella) zanikla.
Cílem projektu byla obnova bezlesí a světlých rozvolněných porostů světlomilných dřevin (zejm. borovice) na plochách zarostlých zapojeným lesem a hustými porosty mezofilních křovin. Dále obnova péče o zbytky suchomilné travní vegetace. Zásah velmi dobře přežila regionálně významná populace bramboříku nachového (Cyclamen purpurascens), lokalita v Číchově patří k hraničním výspám celkového areálu druhu v ČR. Cílová travinobylinná vegetace regenerovala na obnovu oslunění téměř okamžitě a ihned v první sezóně po zásahu se na odlesněných plochách objevila pestrá škála druhů původních trávníků a lemů. Obnovu pastevního porostu ve vybrané části PP Na skaličce lze jednoznačně hodnotit jako velmi úspěšnou. Došlo zde v průběhu dvou let k obnově květnatých druhově pestrých travinobylinných společenstev s již formovanou mikrostanovištní strukturou ploch s rozvolněným drnem, volnou plochou půdy a kvetoucích ostrůvků s výskytem pastevně specifických druhů. Zároveň se podařilo pastvu nastavit tak, aby nedošlo k významnému omezení a ústupu pastevně citlivých druhů, zejména bobovitých a k maximální podpoře kvetení a rozšíření chrp (Centaurea scabiosa, C. stoebe) jako živných rostlin zásadního předmětu ochrany PP – zárazy zardělé (Orobanche kochii).
Přírodní památka Prosenka se nachází v okrese Jihlava, nedaleko obce Vržanov na kamenitém a travnatém svahu s jižní až jihozápadní orientací nad údolím řeky Jihlavy a představuje typickou ukázku suchých až mezofilních trávníků vázaných na suché stráně a kamenité pastviny na podloží tvrdých kyselých hornin ve středních polohách Českomoravské vrchoviny. Po ukončení tradičního využívání (pastva, seč) nastoupila na ploše sukcese dřevin a většina plochy původního bezlesí s jednotlivými solitérami dřevin se změnila v zapojené porosty mezofilních křovin (líska, hloh, trnka) a náletových dřevin. Z floristického hlediska byla lokalita velmi významná výskytem početné populace kriticky ohroženého vstavače kukačky (Orchis morio), ale početnost druhu velmi rychle poklesla a již na přelomu tisíciletí byly na lokalitě pouze jednotlivé kusy až populace zanikla. Stále se však jednalo o regionálně významnou lokalitu, zejména z entomologického hlediska a z botanického pohledu je PP Prosenka cennou ukázkou květnatých pastvin se společenstvy na pomezí suchých mezofilních luk a krátkostébelných podhorských trávníků s jalovcem obecným (Juniperus communis). Realizaci projektu lze hodnotit jako celek jednoznačně pozitivně, protože po odstranění náletových dřevin, které měly na minimálně třetině zasahované plochy již charakter lesního porostu, byla znovu obnovena otevřená a osluněná pastvina s difuzní strukturou solitérních dřevin a křovin a jednotlivými polykormony jalovce obecného. Vláčením travních porostů došlo k provzdušnění drnů a toto opatření předčilo očekávání v efektu tohoto zásahu. Tento projekt se podařil z krajinářského i přírodovědeckého hlediska.
Přírodní památka Pahorek u Vržanova představuje typickou ukázku mezofilních až suchých trávníků vázaných na kamenité pastviny na podloží tvrdých kyselých hornin ve středních polohách Českomoravské vrchoviny, v okrese Jihlava u obec Vržanov, na kamenitém svahu. Jedná se o bývalou ovčí pastvinu, která byla využívána až do osmdesátých let 20. století. Po ukončení pastvy nastoupil okamžitě rychlý degradační proces. Kritická situace byla v případě jihovýchodní části území, kam se pravidelně při výraznějších srážkách splavovala zemina. V roce 2020 byl splach v jarním období tak masivní, že na ploše PP „vyrostlo“ kukuřičné pole. Z původních druhově pestrých a krátkostébelných společenstev zůstalo jen nepatrné torzo. Stále se však zejména z entomologického pohledu jednalo o regionálně významnou lokalitu a z botanického pohledu je PP Pahorek u Vržanova stále cennou ukázkou kamenitých pastvin s jalovcem obecným (Juniperus communis). Obnova byla zaměřena na odstranění odumřelého smrkového porostu, který zabíral podstatnou část území původní pastviny s jalovci. Cílem zásahu byla obnova nelesního charakteru původních pastvin a podpora mozaiky významných společenstev krátkostébelných trávníků na gradientu různé hloubky půdního profilu. Realizace pastvy a její fázování bylo provedeno naprosto perfektně a vysoce převyšovalo obvyklé standarty pastvy ve zvláště chráněných území. Vzácně se po odstranění dřevin a obnově pastvy objevily druhy původních oligotrofních podhorských trávníků, např.výskyt smilky tuhé (Nardus stricta) a ostřice prosové (Carex panicea) Zejména z pohledu zásahu do náletových dřevin, které „pohltily“ více jak polovinu zájmového území bylo cílem vytvořit „parkový charakter“ plochy s trávníky a prosvětlenými skupinami a solitérami dřevin, zacílené na podporu populace jalovce obecného. „Všechny tři projekty splnily z krajinářského i přírodovědeckého hlediska svůj účel a dle vyjádření odborníků i při prohlídce na místě je jasně vidět význam podobných projektů, zásahů a cílené údržby pro obnovu a zajištění druhové pestrosti na Vysočině,“ dodává radní Pavel Hájek.
Komentáře