Úroveň kompostování v České republice

Kompostování vrací do půdy živiny, řeší otázku, kam s bioodpadem, navíc přispívá proti erozi půdy a zlepšuje její schopnost zadržet vodu.

Ke zvýšení povědomí o prospěšnosti kompostování přispívá každý rok Mezinárodní týden propagace kompostu. Tento nápad vznikl v USA a probíhá vždy první týden v květnu. Jedná se o nejvýznamnější edukační iniciativu, která má za cíl informovat veřejnost o možnostech využití kompostu a o výhodách kompostování.

Co je kompostování

Kompostování je biologická metoda využívání biologicky rozložitelného odpadu (BRO), kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (tj. za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje bioodpad na kompost.

Proč kompostovat

• Kompost zvyšuje schopnost půdy absorbovat vodu a udržet ji i v suchém období déle než u půdy, kde kompost aplikován nebyl. Toto je významné zejména ve vztahu k vývoji počasí, kdy sucho ovlivňuje pěstování a produkci polních plodin. Aplikací kompostu tak uspoříme vodu, která je potřeba k provedení zálivky.
• Kompostem jsou doplňovány živiny pro výživu rostlin, organická hmota způsobuje lepší využití živin, které byly dodány minerálními hnojivy, a jejich absorpci v půdním komplexu.
• Kompost navrací organickou hmotu do půdy a podporuje rozvoj půdní mikroflóry a drobných živočichů.
• Zvýšením podílu organické hmoty v půdě dochází ke snížení negativních jevů jako je eroze a utužení půd.
• Při aplikaci kompostu je ukládán uhlík do půdy, která pak plní funkci „uhlíkové banky“. Uhlík tak není uvolňován do atmosféry v podobě CO2.

Současná kapacita pro výrobu kompostu v České republice

Kapacita pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů je v České republice dostatečná a počítá s nárůstem množství tohoto odpadu. Pro přípravu hodnotného kompostu je k dispozici zhruba 500 větších kompostáren s celkovou kapacitou přes 2 miliony tun ročně. Biologicky rozložitelné odpady se dají zpracovávat rovněž v bioplynových stanicích, jejichž počet je přibližně 30.
MŽP významně dotačně mimo jiné podporuje i rozšiřování domácího kompostování prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).
Úroveň kompostování v České republice v porovnání se zahraničím

Pokud se týká využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů z obcí, tak je v České republice zpracováno kompostováním cca. 700 tisíc tun.

Česká republika zavedla povinnost odděleného třídění biologicky rozložitelných komunálních odpadů zákonem o odpadech již od roku 2015, od roku 2019 obce zajišťují místa pro oddělený sběr biologického odpadu celoročně. Již od 1. ledna 2020 mají obce povinnost zajistit místa pro oddělený sběr tuků a olejů.
Vybudování a vybavení kompostáren bylo v období 2014 - 2020 podporováno z OPŽP. Množství zpracovávaných bioodpadů stoupá, a to zejména díky stále se zvyšující úrovně třídění bioodpadů v obcích. Vyráběný kompost má dobrou kvalitu a může být aplikován na zemědělskou půdu pro zvýšení obsahu organické hmoty, která zvyšuje ochranu půdy proti erozi a zadržuje vodu. V ČR potřebujeme docílit podstatně vyšší míry aplikace kvalitních kompostů na půdu.
Úroveň kompostování je srovnatelná se zahraničím. Dle studie Evropské agentury pro životní prostředí dosahuje ČR dobré úrovně kompostování, mírně nad průměrem EU. Tu je ovšem nutné zásadně zvyšovat, aby mohlo být dosaženo cílů 65% recyklace v roce 2035.
Prostřednictvím Národního plánu obnovy se chce MŽP zaměřit na uzavření kruhu nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady, a to tím, že se budou realizovat projekty zajišťující zapracovávání kompostu do zemědělské půdy. Díky tomu by mělo dojít ke zvyšování poptávky po kompostu, a tím i k vyššímu využívání existujících kompostáren, příp. bioplynových stanic. Kompost se může vracet do půdy a dodávat potřebnou organickou hmotu, zlepšovat kvalitu půdy a její schopnost zadržovat vodu.

Domácí kompostování

Podpořit kompostování může každý, kdo správně třídí bioodpad. Je důležité, aby se v domácnosti třídily všechny biologicky rozložitelné odpady, které zde vznikají. To znamená jak odpady ze zahrad, tak odpady ze zpracování ovoce a zeleniny.

Jak založit kompost

Důležitou roli při kompostování hraje surovinová skladba, především poměr uhlíku a dusíku v kompostovaném bioodpadu. Zatímco měkký a vlhký zelený odpad (například tráva, zbytky ovoce a zeleniny) je bohatý na dusík, suchý hnědý odpad (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod.) obsahuje hodně uhlíku.

Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pak se přidává vlhký zelený odpad a vrstvy se dále střídají.

Nejvhodnější je použít co nejpestřejší složení kompostovaného materiálu a materiály navzájem promíchat. Vlhký zelený se suchým, porézní s méně propustným, starší hnědý dřevnatý materiál s čerstvým zeleným.

Nelze kompostovat pouze jednu složku materiálu – např. jen větve nebo jen samotnou trávu.

Doporučujeme:

Co patří na kompost a jak ho správně založit?

Kompostovat můžete i v bytě, zkuste vermikompostování

Nemáte místo pro kompost a v bytě vám žížaly vadí? Zkuste kompostování s pomocí Bokashi bakterií!

Komunitní kompostování je možnost, jak významně snížit objem směsného komunálního odpadu

Komunitní kompostování

Komunitní kompostéry jsou vyrobeny z recyklovaného plastu a jsou určeny pro venkovní použití. Před usazením kompostéru se provede výkop a vyplnění podkladu štěrkem.

Kompostéry jsou izolovány, aby v zimních měsících nezamrzly. U dna kompostéru je rošt, který odvádí přebytečnou vodu, a zamezuje tak hnilobě odpadu a vzniku zápachu. Rošt rovněž napomáhá provzdušnění kompostu a zároveň zabraňuje vniknutí drobných hlodavců do kompostéru.

Zpravidla má kompostér dvě až tři uzamykatelné komory s víkem, které chrání kompost před deštěm a brání kontaminaci kompostu nežádoucími příměsemi.

Komunitní kompostování slouží pro oddělený sběr bioodpadů z domácností, jeho kompostování a využití v místě vzniku. Odpadá tak svoz a manipulace s odpadem. Šetří se pohonné hmoty, čistota ovzduší a výsledný kompost se použije v oblasti svého původu.

Biologicky rozložitelný odpad nesmí končit na skládkách

Je třeba si uvědomit, že biologicky rozložitelný odpad lze dále využít a mít z něj prospěch. Jeho skládkování znamená ztrátu cenných surovin, zbytečné náklady a nežádoucí zatížení životního prostředí.

Na skládce bioodpad bez přístupu vzduchu zahnívá, dochází tak k tvorbě nepříjemného zápachu, k emisím skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu, a nebezpečí toxických výluhů.

Vytříděním biologicky rozložitelných složek je možné snížit množství směsného komunálního odpadu až o 40 %.

Článek vznikl za podpory klastru Wasten

Klastr WASTen byl založen dne 23. 12. 2015 jako zapsaný spolek. Členy sdružení jsou inovativní české podniky, dodavatelé špičkových technologií na zpracování komunálního a průmyslového odpadu, a přední vědeckovýzkumná pracoviště.