Společnost IMOS group neodstranila skládky odpadů z údolí, inspektoři ČIŽP jí uložili pokutu 200 tisíc korun

Společnosti IMOS (nyní v insolvenci) bylo rozhodnutím ČIŽP z roku 2016 uloženo náhradní opatření, které spočívalo v odstranění skládek odpadů z údolní nivy vodního toku Branná a bezejmenného vodního toku v k. ú. Habartice u Jindřichova a k. ú. Pusté Žibřidovice, které jsou součástí záplavového území. „Jednalo se o 12 tisíc m³ navezeného odpadu, který pocházel z výstavby kanalizace v obci Jindřichov na Šumpersku. Společnost IMOS na uvedenou povinnost před zahájením insolvenčního řízení (v dubnu 2017) ani následně nereflektovala, uložené nápravné opatření neprovedla, a navezený odpad se tak stále nachází na místě nepovoleného uložení,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Zákon o ochraně přírody a krajiny přitom jednoznačně říká: „Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokut je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody.“

S ohledem na zavezení údolní nivy dvou vodních toků a navezení materiálu až do koryta došlo podle inspekce ke zmenšení využitelného záplavového území a poškození ekosystému údolních niv vodních toků. Hrozí také riziko destrukce navezeného materiálu v důsledku vodní eroze při zvýšených průtocích v korytě. V současné době navíc na předmětných lokalitách dochází k rozvoji ruderálních[1] druhů rostlin i k navážení dalších odpadů ze strany občanů.

Se společností IMOS bylo vedeno správní řízení, které v červnu 2016 vyústilo v uložení sankce 90 tisíc korun za škodlivý zásah do významného krajinného prvku údolní niva.

„V neprospěch obviněného je nutné zohlednit povahu jeho činnosti, a to, že jím prováděná stavební činnost je dlouhodobá činnost v nadregionální působnosti, ve které se musel mnohokrát setkat s problematikou odpadového hospodářství. Podle svých vyjádření věděl, že musí respektovat další oprávněné zájmy vlastníků pozemků, osob či orgánů státní správy. Přestože se jednalo o realizaci veřejně prospěšné stavby, byla primárně prováděna činnost obviněného za účelem výdělku nebo opatřit sobě nebo jiné osobě určitý prospěch,“ komentoval případ ředitel ČIŽP Erik Geuss.