„Sběrné dvory neberou elektro značky Samsung“. Tato informace proletěla českou mediální krajinou na konci července 2020 jako vítr. O tom, jaká se situace vyvinula, jaký je provoz na telefonní lince Chytrá recyklace a na co se volající ptají, se dozvíte z rozhovoru s Davidem Vandrovcem, generálním ředitelem společností REMA.
Obecní sběrné systémy, resp. obce a sběrné dvory byly postaveny před hotovou věc, samotní občané byli zmatení. Zasáhnout muselo i Ministerstvo životního prostředí ČR, situace se pak po jednání všech zúčastněných stran na začátku srpna 2020 uklidnila a občan mohl opět znovu nosit vysloužilé elektro všech značek do sběrných dvorů dle zaběhlých zvyklostí a bez nutnosti třídit dle výrobců. Jak to vypadá po zhruba dvou měsících od doby, kdy kolektivní systém Asekol oznámil, že přestává ze sběrných dvorů odebírat a svážet elektro značky Samsung?
REMA dostála všem svým dřívějším prohlášením. S obcemi, které projevily zájem s námi spolupracovat, jsme vstoupili do jednání, uzavíráme smlouvy a svážíme z jejich sběrných dvorů to, co jiné kolektivní systémy odmítají. V rámci našeho etického přístupu, kdy dlouhodobě předřazujeme ekologické zájmy nad ekonomickými, jsme navíc od 1. října navýšili příspěvky na provoz sběrného místa v rámci celé sběrné sítě a vycházíme více vstříc zákazníkům i úpravou pravidel svozů. Směrem k samosprávám komunikujeme stále stejnou informaci: REMA nemusí být v obcích nutně číslem jedna, ale rozhodně může být tou krizovou variantou, pojistkou, když vzniknou problémy se subjekty, se kterými obce dlouhodobě spolupracují.
Na konci července jste spustili bezplatnou telefonní linku Chytrá recyklace. A to těsně před tím, než došlo ke „stopce“ značky Samsung na obecních sběrných dvorech. Využívaly obce služeb linky i v této záležitosti?
Dotazy v souvislosti se značkou Samsung zpočátku zaznívaly téměř výhradně. Zprvu volali zástupci měst a obcí, resp. sběrných dvorů, aby se informovali o možnostech spolupráce s REMA. Dále to byli sami občané, protože si nevěděli rady, když byli k jejich překvapení některým ze sběrných dvorů odmítnuti. Aktuálně je situace s dotazy na lince stabilní, častější jsou teď žádosti o doporučení a informace spojené se zpětným odběrem elektrozařízení ještě před samotným nákupem nového spotřebiče. Na linku volají i firmy se žádostmi o svoz a nastavení dlouhodobější spolupráce. Na druhou stranu se poslední dobou právě v souvislosti se značkou Samsung objevují i opakované případy fiktivních volání. Volající zmiňuje potíže s odevzdáním spotřebičů této značky na konkrétních sběrných dvorech nebo potíže s výměnou tzv. kus za kus v rámci nákupu prostřednictvím e-shopů. Po následném prověření konkrétního případu se však ukazuje opak nebo se dokonce stane, že uvedený volající ani žádné vysloužilé elektrozařízení k dispozici nemá. Navíc se nám většinou nedaří se s těmito volajícími dále spojit, odmlčí se, dokonce i přes to, že jim nabídneme individuální svoz.
Čím si to vysvětlujete?
Aktuálně k nám z trhu pronikají informace o připravované kampani zaměřené proti lince Chytrá recyklace, jejíž konstrukcí mají být další fiktivní či účelová volání s požadavky na recyklaci značky Samsung s cílem zdiskreditovat sběrnou síť REMA. Nevylučujeme, že se jedná o pokračování konkurenčního boje, který začal již počátkem tohoto roku po přechodu významného výrobce elektroniky Samsung do kolektivního systému REMA.
Proč si to myslíte?
Zcela zásadním podle nás může být to, že některé kolektivní systémy stále považují sběrné dvory „za své“. Obecní systém ale přece nepatří žádnému kolektivnímu systému, to je systém obce. Žádný z kolektivních systémů nemůže obce ke spolupráci nutit, nebo jim například přikazovat, co mohou a co nemohou sbírat. Může jim pouze nabízet spolupráci. REMA stávající status quo obcí akceptuje, k ničemu je nenutí, odpadové systémy obcí jsou pro nás svaté. Za nás konkurenční prostředí končí u hranice obce, a obec a její sběrný dvůr je už mimo tuto soutěž. Patří obcím a slouží občanům. Proto nám přijde skutečně až absurdní, že by měla být linka Chytré recyklace, potažmo REMA peskována za to, že posílá občany odevzdávat vysloužilé elektro i do sběrných dvorů, se kterými nemá uzavřenou smlouvu.
Přitom letní dohoda na Ministerstvu životního prostředí přece zněla jasně: pro občana se nic nemění, elektro může odevzdávat tam, kam byl dosud zvyklý a bez ohledu na značku.
Ta dohoda byla a je jasná. Nejsme to my, kdo se ji snaží vykládat jinak. REMA na tom samém jednání obcím přislíbila, že ze všech obecních sběrných dvorů značku Samsung bude bez problémů odvážet, a to i bez podepsané smlouvy, nicméně na základě objednávky obce. Pokud tedy některý z kolektivních systémů značku Samsung svézt odmítne, REMA svoz zajistí. Proto ať už se o znevěrohodnění sběrné sítě a služeb REMA snaží kdokoliv, evidentně mu nejde ani o životní prostředí, ani o obce, a už vůbec ne o občana.
Asekol, Elektrowin a REMA jsou tři největší kolektivní systémy v ČR. Proč REMA nezačala se sběrnými dvory intenzivně spolupracovat již dříve, stejně jako ostatní kolektivní systémy?
Asekol s Elektrowinem dostaly před 15 lety možnost zasmluvnit sběrné dvory ve všech obcích a městech, protože byly ministerstvem životního prostředí určeny jako výhradní správci tzv. historického elektrozařízení. Díky tomuto monopolnímu postavení se tak snadno a úplně jednoduše v roce 2005 napojily na sběrné systémy obcí. REMA tuto možnost od MŽP nedostala, proto pak byla mnohými obcemi v průběhu let opakovaně odmítána s tím, že mají svůj obecní systém vyřešen se zbývajícími dvěma kolektivními systémy. A právě z tohoto důvodu byla REMA nucena jít svojí vlastní cestou, mimo již „obsazené“ stávající obecní systémy. Jednoduše pokryla zbytek trhu. Za 15 let fungování aktuálně čítá její unikátní sběrná síť v rámci obcí, škol, firem a dalších subjektů více než 20 tisíc sběrných míst, díky kterým plní své legislativní povinnosti, resp. míru zpětného odběru nejlépe ze všech kolektivních systémů v České republice. I díky tomu dokáže obcím a sběrným dvorům, které se ocitly v nesnázích, pomoci a zajistit vše potřebné.
Jaký odhadujete budoucí vývoj?
V celé záležitosti zůstává mnoho nevyřčeného. Asekol v létě prohlásil, že nakládání s televizemi a monitory značky Samsung financuje „ze svého“. Znamená to tedy, že recyklační poplatky, které od roku 2005 až do konce roku 2019 inkasoval od společnosti Samsung na budoucí recyklaci elektra této značky, „zmizely“ za jediné pololetí? Všichni tak nějak logicky předpokládáme, že určitě ne. Sice by se dalo rozumět tomu, že se poměry na trhu přestupem společnosti Samsung k jinému kolektivnímu systému s účinností od 1. 1. 2020 změnily a že tímto přechodem přišel o významného obchodního partnera. Nelze však akceptovat, aby v návaznosti na to přestal ze sběrných dvorů po půlroce od ukončení spolupráce elektro odebírat. Podle všeho to vypadá, že peníze zaplacené od spotřebitelů a určené na budoucí recyklaci již pravděpodobně nemá. Situace by měla být urychleně ověřena a vysvětlena, abychom zabránili ztrátě důvěry spotřebitelů ve smysluplnost úhrady recyklačních poplatků při koupi nových elektrozařízení a stejně tak ztrátě důvěry občanů, že jsme schopni se ekologicky postarat o jejich vysloužilé elektro.
Komentáře