Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Ptáme se vodárenských společností II: Co mají dotčené obce dělat při nedostatku vody?

| autor: Hana Tomášková0

Ptáme se vodárenských společností II: Co mají dotčené obce dělat při nedostatku vody?

V minulém článku jsme řešili otázky lokálního sucha na Olomoucku, Prostějovsku, Zlínsku i v oblastech Příbrami, Sedlčan, Mníšku pod Brdy, Praze západ a Praze východ. Dnes se zaměříme na severní Čechy a Ostravsko.

Kolik území, které obsluhujete, bývá postiženo nedostatkem pitné vody?

Iveta Kardianová, ředitelka komunikace a marketingu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.:

Územně se toto obtížně vyjadřuje. Nejde o celek, ale o lokální problémy vyskytující se v malých lokalitách s podpovrchovými zdroji. Nedostatek vody v některých našich zdrojích potenciálně ohrožuje necelé 0,5 % námi zásobovaných obyvatel.

Marek Síbrt, mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.:

V současnosti nemáme po deštivě vydatném období v květnu i červnu v regionu problém týkající se zdrojů pro výrobu pitné vody a jejich vydatnosti – platí to pro centrální (údolní nádrže v Beskydech a Jeseníkách) i lokální zdroje (těch provozujeme zhruba 40, jedná se o zdroje podzemní i povrchové vody). Zásobní prostory všech údolních nádrží v regionu, které jsou využívány pro vodárenské účely, jsou zcela naplněny. Čistě matematicky je v nich dostatek surové vody pro několik let naší výroby.

Vydatné deště nám způsobily spíše problémy u některých lokálních zdrojů povrchové vody především v Beskydech a Oderských vrších. Kvůli těžbě dřeva související s kůrovcovou kalamitou v moravskoslezském regionu byly odlesněny rozsáhlé plochy. Dřívější les dokázal na rozdíl od současných holin v případě prudkých dešťů část vody absorbovat a delší dobu zadržet, což v současnosti neplatí. Voda odtéká velmi rychle a s velmi vysokým zákalem z hor do údolí. To musíme operativně řešit v našich menších úpravárenských provozech, kterým to působí komplikace.

Opatření a manipulace
V souvislosti se suchem v roce 2015 a na začátku roku 2016 jsme připravili interní materiál – Plán manipulací pro zajištění dodávky pitné vody pro období sucha. Ten reflektuje, jakým způsobem využívat jednotlivé vodní zdroje, úpravny, akumulace a systém přivaděčů v případě problému v některé lokalitě v regionu, který zásobujeme. Vše samozřejmě s vědomím, že v západní části regionu je díky velikosti kaskády Slezská Harta a Kružberk v zásobách vždy několikanásobně více surové vody než v beskydských nádržích. Díky unikátnímu výrobnímu a distribučnímu systému Ostravského oblastního vodovodu je možné v případě potřeby do značné míry kompenzovat problémy s vydatností vodních zdrojů v jednotlivých částech regionu, které jsou na centrální systém napojeny. Jsme například schopni zásobovat východní část kraje pitnou vodou z jeho západní části, a naopak. To jsme si ověřili v druhé polovině roku 2015 a na začátku roku 2016.

Detailně sledujeme predikce na další období z hlediska srážek a je zřejmé, že na rozdíl od centrálních zdrojů v podobě nádrží, mohou při déle trvajícím suchu nastat problémy u citlivějších lokálních zdrojů.

V důsledku suchého období 2015/2016 a problémy s dostatečnou vydatností některých místních zdrojů jsme provedli detailní analýzu a identifikaci, které z lokálních zdrojů by mohly v budoucnu vykazovat problémy s vydatností. V návaznosti na to jsme začali řešit, zda by bylo technicky a ekonomicky možné a vhodné dané lokality napojit na centrální systém Ostravského oblastního vodovodu. V případě některých lokalit jsme začali pracovat na projekční části, z jakých podmínek by bylo možné daná místa na centrální systém připojit, v některých případech k tomu již došlo. Jedná se například o malé lokality v Podbeskydí nebo na Opavsku.

V jiných případech jsme se rozhodli z technických a ekonomických důvodů řešit situaci jinak (například posílením místních zdrojů a dalšími technickými opatřeními). Jedná se například o lokality v Podbeskydí nebo na Opavsku.



Co mají dotčené obce dělat při nedostatku vody?

Iveta Kardianová, ředitelka komunikace a marketingu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.:

Zatím obce v naší působnosti nemusí činit žádná opatření, protože se nám daří v ohrožených lokalitách udržet kontinuální dodávku vody zavážením vodojemů cisternami. V případě, že je v některé lokalitě pro nás již technicky a kapacitně obtížné zajistit potřebné množství vody ve vodojemech, žádáme obce o vyhlášení restriktivních opatření ve spotřebě vody (zákaz napouštění bazénů, zalévání zahrádek apod.)

Marek Síbrt, mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.:

V námi zásobovaných oblastech máme plnou odpovědnost za zajištění dodávek kvalitní pitné vody v požadovaném množství všem odběratelům. Proto musíme v případě mimořádných událostí (ať již jde o sucho, nebo naopak povodňové stavy) manipulacemi na síti a přijetím dalších potřebných opatření zajistit, aby naši zákazníci nijak negativně situaci nepocítili.

Existují preventivní opatření, která by měla dodržovat ohrožená území?

Iveta Kardianová, ředitelka komunikace a marketingu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.:

Racionální uvažování lidí při spotřebě vody, případně zavedení restrikcí uvedených v předchozí otázce.

Marek Síbrt, mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.:

Jednoznačně nejlepším řešením v moravskoslezském regionu je připojit co nejvíce lokalit na páteřní výrobní a distribuční systém Ostravského oblastního vodovodu tam, kde je to technicky možné a dává to ekonomický smysl. V případě, že se jedná o lokality, které nezásobuje v současnosti společnost SmVaK Ostrava, jde samozřejmě o svobodné rozhodnutí daných municipalit.

Foto: ilustrační/ redakce archiv

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj