Senát projednával návrh novely Zákona o pozemních komunikacích. Komora OZE návrh vítá především v případě vozů na bioCNG (biometan).
Zároveň ale upozorňuje, že provoz elektromobilů v tuzemsku příliš ekologický není – svým provozem zatím způsobují vyšší emise CO2, než auta na fosilní paliva. Elektřina, kterou se nabíjejí, totiž pochází především z uhelných elektráren.
Z opravdu čistých, obnovitelných zdrojů v Česku pochází jen necelých 14 procent elektřiny, což by se podle Ministerstva průmyslu a obchodu nemělo příliš změnit ani v příští dekádě.
Návrh novely v červenci schválila Sněmovna. Podle něj by měly být vozy na elektřinu a vodík zcela osvobozeny od poplatku za používání dálnic a vozy na zemní plyn nebo biometan platit snížený poplatek maximálně 1 000 korun za rok. [1]
Jednoduchým výpočtem zjistíme, že ujetím sta kilometrů elektromobil dobitý elektřinou ze sítě vyprodukuje zhruba 20 kilogramů emisí CO2, přičemž moderní osobní automobil s benzínovým motorem vyprodukuje jen asi 13 až 15 kilogramů. [2] Pokud by se k nabíjení elektromobilu ale použila elektřina vyrobená pouze z obnovitelných zdrojů (OZE), byly by emise CO2 nulové. [3]
Důvodem špatné emisní bilance českých elektromobilů je fakt, že zhruba polovina elektřiny se v Česku vyrábí z hnědého a černého uhlí, které je palivem s nejhoršími emisemi oxidu uhličitého. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) činila v roce 2017 jen 13,6 %, přičemž do roku 2030 by to mělo být – podle aktuálních plánů Ministerstva průmyslu a obchodu – jen 14,2 %. [4]
Nárůst o 0,6 procentního bodu během 13 let považuje Komora OZE za velmi podhodnocený a s ohledem na potenciál OZE v ČR navrhuje hodnotu nejméně dvojnásobnou (spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z OZE v roce 2030).
Aleš Kuták z Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Podporovat rozvoj elektromobility a aut na biometan nebo vodík je určitě správné. Ruku v ruce s tím by ale měl jít rozvoj výroby opravdu čisté elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby nová auta nejezdila dál především na energii z uhlí. Rychlonabíječky budou brzy běžnou součástí benzínek či obchodních center. Na jejich střechy nebo na parkoviště jde přitom velmi dobře instalovat fotovoltaické panely a doplnit je o baterie, které rychlonabíjení umožní.”
Adam Moravec ze sdružení CZ Biom řekl:
„Překotný rozvoj elektromobility bez promyšleného rozvoje infrastruktury nepřinese žádné velké ekopřínosy. Přechod na čistou mobilitu by nám výrazně usnadnil biometan. Poskytl by čas na rozvoj chytré infrastruktury pro elektroauta, která by neměla být jen a pouze spotřebičem špinavé elektřiny. Auta na bioCNG mají stejně nulové emise z provozu jako auta nabíjená elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů.“
Prameny:
[1] Senátní tisk č. 127 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
[2] Při výrobě jedné kilowatthodiny (kWh) dochází dle nastavení současného mixu paliv v ČR k vzniku přibližně jednoho kilogramu oxidu uhličitého (přesně 1,012 kg CO2 / 1 kWh). Průměrná spotřeba elektromobilu činí kolem 20 kWh elektřiny na sto kilometrů. To znamená, že elektromobil dobíjený elektřinou dostupnou v tuzemských sítích způsobí ujetím 100 km přibližně 20 kilogramů emisí CO2.
[3] Emise elektromobilu nabitého elektřinou vyrobenou čistě z obnovitelných zdrojů jsou nulové, protože výroba elektřiny ze slunce, větru nebo vody žádné emise neprodukuje. V případě výroby elektřiny spalováním bioplynu či biomasy hovoříme o tzv. emisní neutralitě - emise CO2 vypuštěné do ovzduší jsou rovny emisím, které biomasa během svého růstu spotřebovala.
[4] Rozvojem výroby energie z OZE do roku 2030 se zabývá tzv. Národní energeticko-klimatický plán. Jeho poslední verze počítá s jen velmi omezeným rozvojem čisté energie: do roku 2030 by měla spotřeba elektřiny z OZE narůst ze současných 13,6 % na 14,2 %.
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře