Plechovky a kovové obaly z celého hlavního města končí ve Vysočanech. Pražské služby zde provozují poloautomatickou linku schopnou roztřídit železné a neželezné kovy. Díky tomu lze bezmála sto procent odevzdaných plechovek vrátit do oběhu.
Zatímco dříve se kontejnery nejvíce plnily během letních měsíců, poslední dva roky zažívají největší nápor v závěru roku. „V listopadu jsme na třídicí lince zpracovali 42, 5 tuny kovových obalů. V prosinci to bylo ještě o dvě stě kilogramů více,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Ve stejném období roku 2018 se pracovníci společnosti potýkali se zhruba polovičním objemem.
Prognózy největší metropolitní svozové společnosti počítají s tím, že čísla porostou i v dalších letech. Podle Many za tím stojí popularita tohoto typu obalu mezi výrobci nápojů a rostoucí počet šedých nádob rozmístěných po městě. Aktuálně se jich v ulicích nachází 1252. Naprostou většinu tvoří kontejnery o kapacitě 1100 litrů.
Malé 240litrové nádoby, stejně jako kontejnery o kapacitě 3000 nebo 2150 litrů, jsou zastoupeny desítkami kusů. „Hlavní město bude ve spolupráci se svozovými společnostmi dále navyšovat počet stání vybavených šedým kontejnerem,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček a dodává: „naším cílem je do roku 2025 recyklovat více než polovinu hliníku, který se na území hlavního města vyhodí. To je ostatně plán členských zemí EU. Jedině tak zabráníme tomu, aby se z kovových obalů nestalo dvojče plastu.“
Tlakové obaly do kontejneru nepatří
Druhý život kovových obalů začíná ve Vysočanech na automatické třídicí lince. Pracovníci linky z pásu nejprve odstraní obaly, které zde nemají, co dělat. „Nejčastěji se jedná o tlakové nádoby od sprejů, tlakové nádobky od kosmetiky, obaly od motorových olejů a dalších nebezpečných či chemických látek. Nepatří sem ani prázdné plynové kartuše od turistických vařičů a v žádném případě zde nesmí končit hasicí přístroje. Tyto produkty patří na sběrné dvory,“ varuje Mana.
Není plechovka jako plechovka
Následně kovové obaly putují do linky vybavené dvěma magnetickými separátory. Ty se starají o oddělení železných a neželezných obalů. Mezi ty například patří hliník, měď nebo zinek. První separátor je permanentní magnet umístěný nad dopravníkem, který sbírá magnetické obaly a prostřednictvím pryžových unášečů je odhazuje do připravené nádoby.
Neželezný odpad putuje dále po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru pracujícího na bázi vířivých proudů oddělen hliníkový odpad, který směřuje do násypky lisu navazujícího na linku. Zbytkové nečistoty automaticky padají do nádoby, která je umístěna pod separátorem.
Do komplexního systému třídění komunálního odpadu byl sběr kovových obalů zařazen přesně před třemi lety. Třídění této komodity doplnilo dlouhodobě zavedený sběr papíru, skla, plastu, nápojových kartonů a bioodpadu. Aktuálně Pražské služby ve spolupráci s pražským magistrátem testují pilotní svoz gastroodpadu.
Množství vytříděných kovových obalů:
2016: 21 tun (od srpna 2016)
2017: 143,56 tun
2018: 261,81 tun
2019: 421,02 tun
Foto: ilustrační/ redakce archiv
Komentáře