Od května, kdy ministr Hladík představil první teze k povinnému zálohovému systému na plastové lahve a plechovky, debata o nutnosti zavedení systému neustala. Jelikož zástupci obcí měli dojem, že zatím neměli možnost vyjádřit se k nové legislativě, uskutečnila se v Poslanecké sněmovně na toto téma diskuse.
Princip smyčky
Přítomni nebyli jen zástupci obcí a měst, ale také ministerstva, odpadových společností nebo maloobchodu. V úvodu promluvil ministr životního prostředí, Petr Hladík, který připomněl, že téma zálohování provází celá řada různých postojů a emocí, kterými jsme zmítáni, takže bude jen dobře, když se debata posune na pragmatickou úroveň. „Ministerstvo životního prostředí se nezabývá odpadovým hospodářstvím, ale chceme se zabývat oběhovým hospodářstvím, cirkularitou,“ říká Hladík.
Ministerstvo proto připravilo tři dokumenty, kterými se má budoucí oblast odpadového hospodářství řídit. Právě z nich vyplývá, že se bude zabývat smyčkami materiálů v celé řadě oblastí. „Nekončí to PETem a plechem, spíše to tím začíná,“ uvádí Petr Hladík. „Proto chci uvést, že to, co děláme, není vytažené mimo nějaký rámec nebo koncepci,“ zdůrazňuje ministr.
V návrhu o povinném zálohování je podle ministra zásadní shodnout se na cíli. Mezi důvody, proč ministerstvo k nové legislativě přistoupilo, patří littering, splnění cílů, které nastavuje Evropská unie a dokázat uzavřít materiálové toky. „Připadá nám správně, aby u nápojových obalů, tak jako u jiných materiálů, fungoval princip smyčky a v rámci materiálového toku zůstaly v daném segmentu,“ vysvětluje Hladík.
Podle ministra byl systém nastaven tak, aby byl vyvážený pro všechny dotčené segmenty. Proto je do návrhu zákona zakomponováno, že 15 % z nevybraných záloh bude příjmem obce, jelikož budou postihnuty výpadkem materiálu, a zpoplatnění reklamních letáků. „Propočítali jsme dopady na jednotlivé obce, které do svého rozpočtu získají průměrně 39 Kč, z čehož letáky tvoří 20 Kč,“ říká ministr a dodává: „Tvrdím, a máme to validováno, že rozpočty obcí budou navýšeny. Odpadovému segmentu nechceme zrušit to, co funguje, proto návrh neumožňuje dotřiďovat barevnost, ale spíše podporuje zachování stávajícího systému.“
Jan Maršák, vedoucí oddělení recyklace a strategie přechodu k cirkulárnímu hospodářství na MŽP, uvedl, že návrh zákona je připraven a dochází k jeho finalizaci, aby mohl být v nejbližší době rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. „Dlouho se prodiskutovával s řadou subjektů, kterých se zálohování může dotknout,“ připomněl Maršák. Ministerstvo dle jeho slov nechce narušit stávající systém, protože ho považuje za funkční, ale je zapotřebí vnímat i dynamiku evropské legislativy.
„Poctivě jsme se snažili do návrhu zakomponovat požadavky obcí,“ říká vedoucí recyklace. Proto ministerstvo do návrhu zahrnulo povinnost transferu nevyplacených záloh k obcím, zpoplatnění svozu reklamních letáků nebo povinnost operátora zřídit sběrné místo v obci nad 300 obyvatel. Dále také, pokud se určitá část odpadů z obecních systémů přesune do jiného systému, je podle Maršáka prostor pro optimalizaci svozu plastů a kovů.
„Do novely budou přidány další komodity, které bychom rádi zahrnuli do rozšířené odpovědnosti výrobců,“ doplňuje Maršák. Debata nekončí zálohami nebo letáky, bude pokračovat nad dalšími odpady, které končí v komunálním odpadu a jsou v obecním systému. „Strategie zahrnování další výrobců pod rozšířenou odpovědnost je cestou, kterou vidíme jako důležitou, protože je to možnost, jak zapojit další prostředky do nakládání s výrobky s ukončenou životností,“ dodává Jan Maršák.
Stávající systém je funkční
Ačkoliv se několik diskusí k tématu zálohování uskutečnilo, podle Jany Krutáková, předsedkyně Výboru pro životní prostředí, nebylo mnoho příležitostí, kdy by se ke slovu dostali zástupci obcí a vyjádřili svůj názor. Proto se odborná debata uskutečnila. „Máme na čem stavět, jelikož je zde zavedený systém, který funguje víc než dvacet let. Obce jsou vybavené a jejich infrastruktura v odpadovém hospodářství je na velmi vysoké úrovni,“ uvádí předsedkyně.
Připomněla, že naše republika patří mezi 14 států, kde není zálohování zavedeno. Francie nedávno také diskutovala o zavedení zálohování, ale po diskusi s obcemi se od záměru upustila. V Belgii projednávají podobný systém, který má být ale založený na QR kódech. „Obce po ministerstvu požadují to, aby diskuse byla pojata komplexně a z odpadového koše se nevytahovala jedna komodita. Měl by se komplexně řešit celý systém,“ vysvětluje Krutáková a doplňuje: „Potřebují stabilní systém a musí vědět, na co se v nějakém časovém horizontu mají zaměřit.“
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, vysvětlil, proč se maloobchod vůbec diskuse o zálohování tolik zajímá.. „Do té doby nikoho nic takového nezajímalo, jelikož u nás máme funkční systém.“ Podivila se také nad tím, proč určitá část nápojářských firem potřebuje disponovat veškerým rPETem, když do výroby budou muset přidávat jen 25 %. Se zbytkem by mohly disponovat obce a tržně jej prodat.
Bez maloobchodu to nepůjde
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, vysvětlil, proč se maloobchod o diskusi zálohování vůbec tolik zajímá. „Zálohování bude mít zásadní vliv na zákazníky a všichni dobře rozumíme rovnici – zákazník rovná se volič,“ vysvětluje Prouza.
Podle prezidenta zasahuje maloobchod zhruba do poloviny fungování celého zálohového systému – od vztahu s dodavateli přes komunikaci se zákazníky až po návrat vybraných obalů. „Ve všech zemích, kde zálohový systém alespoň trochu fungoval, platilo, že maloobchod byl od začátku základní součástí celého systému a hrál klíčovou roli v tom, jak se systém nastavoval. Naopak systémy, které dopadly špatně, byly stavěny bez účasti obchodu,“ říká Tomáš Prouza.
Pro to, aby byl systém úspěšný a nevyvolával negativní emoce, musí podle něj dojít k intenzivní komunikaci se zákazníky. „Třicet let učíme lidi, aby odpad vyhazovali do popelnice, teď je budeme učit, aby jej odnesli do obchodu. Mentální změna bude obrovská,“ uvádí Prouza. Zavedení takového systému znamená velký tlak zejména na maloobchod, který je v kontaktu se zákazníky. Navíc výrobci, obce nebo regulátor nebudou těmi, kdo na začátku ponese většinu investičních nákladů. Ačkoliv se tvrdí, že systém zaplatí nápojářské firmy, Prouza na příkladu Německa ukázal, že většinu nákladů nese maloobchod.
Riziko vidí v tom, jak vysvětlit občanům zvýšení nákladů na odpadové hospodářství. „Zálohování má silnou podporu ministra i veřejnosti, která má omezenou znalost o celém systému, co ale skutečně podporuje? Čistou krajinu nebo systém, který výrazně zdraží fungování?“ ptá se Prouza a dodává, že bychom se neměli vydávat slovenskou cestou, kde jsou ve vysoké ztrátě, protože byl systém špatně vypočítán. Slovenský systém je sice efektivní ve sběru, ale pokud mají obce slíbeno, že získají peníze z nevybraných záloh, ukazuje se, že s tím není možné podle plánu počítat.
Příště zveřejníme druhou část debaty, ve které zazněly příspěvky zástupců obcí a obecních svazků.
Komentáře