Z hlediska hierarchie nakládání s odpady je předcházení jejich vzniku nejdůležitějším krokem a zároveň i nejlevnějším způsobem, jakým můžeme odpady řešit, protože nám odpadají náklady na jejich zpracování. Platí to i v případě biologicky rozložitelných odpadů.
Vzniku bioodpadů můžeme předcházet tím, že si v supermarketu rozmyslíme, zda koupit potravinu, která má sice výhodnou cenu, ale i blížící se datum spotřeby. Můžeme to dělat i jiným způsobem – prostřednictvím domácího kompostování nebo mulčování – protože pokud odpady využijeme, tak nám nezůstane nic, s čím bychom museli dále nakládat.
Přestat plýtvat potravinami
Plýtvání potravinami představuje jeden z největších zdrojů bioodpadu. Každý rok se v rámci EU vyhodí téměř 59 mil. tun potravin, což znamená 131 kg odpadu na osobu. Přitom je velmi snadné takovému číslu předejít. Stačí se jenom zamyslet nad tím, co kupujeme a zda to pro to budeme mít využití.
Omezit potravinové odpady tak můžeme už v obchodě, kam bychom si měli přinést nákupní seznam a nakupovat podle něj. Ideálně v menších množstvích, u kterých víme, že je skutečně potřebujeme a stihneme je spotřebovat. Zároveň bychom měli znát rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivost, které nám řeknou, jak dlouho potraviny vydrží.
Potraviny je nutné správně skladovat při náležité teplotě a ve vhodných podmínkách, abychom zbytečně nekrátili jejich trvanlivost. I tak se nám může stát, že nám doma zůstanou přebytky nebo zbytky potravin, které můžeme využít při vaření nových pokrmů. Případně je darovat potravinovým bankám, sbírkám nebo charitám.
Ačkoliv plýtvání potravinami v současné době představuje velký celosvětový problém, můžeme jako pozitivní vnímat fakt, že podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění AV ČR si tuto skutečnost většina české veřejnosti uvědomuje. Respondenti uvedli, že k plýtvání potravinami nejvíce přispívá nakupování potravin ve slevě nebo ve větším, výhodném balení a jako prevenci doporučili kontrolu obsahu lednice a spíže před nákupem a zkontrolování data minimální trvanlivosti nebo spotřeby u kupovaných potravin.
Kompostovat může každý
Dalším způsobem, jak předcházet vzniku bioodpadů, je kompostování. Díky této metodě můžeme bioodpady efektivně zpracovávat a vracet živiny zpátky do půdy prostřednictvím vyrobeného kompostu a vyhnout se chemickým hnojivům.
Kompostovat můžeme volně na zahradě nebo do speciálních nádob, případně i v bytě. V takovém případě můžeme kompostér umístit na terasu, balkón nebo do sklepa, anebo využít vermikompostéru, který nezapáchá, takže je možné ho mít přímo v bytě.
Na kompost můžeme ukládat zelené zbytky ze zahrady i kuchyňské odpady, takže zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina a filtry nebo čajové sáčky, pokud nejsou textilní, zbytky pečiva, skořápky od vajec a z ořechů, karton, znečištěný papír, papírové kapesníky, ubrousky, hnůj a kejda od býložravých zvířat, posečená tráva a spadané listí, vlasy, vousy, chlupy nebo peří atd.
Aby bylo kompostování úspěšné, je potřeba zajistit správný poměr mezi zeleným (vlhkým) a hnědým (suchým) materiálem, pravidelně kompost provzdušňovat, aby se materiál optimálně rozkládal a udržovat v kompostu vhodnou úroveň vlhkosti.
Jiné využití zelených odpadů
Pokud se zaměříme na předcházení vzniku zelených odpadů, neboli bioodpadů rostlinného původu, jako je tráva, listí nebo větve, můžeme si kromě kompostování pomoci i mulčováním. Tato technika, která pomáhá zlepšit kvalitu půdy, chrání ji před erozí, snižuje výpar vody a zabraňuje růstu plevelů, spočívá v tom, že se posečená tráva, listí nebo dřevěná štěpka ponechá na trávníku. Postupně se zde rozkládá a obohacuje půdu o organické látky. Tím, že mulčování pomáhá udržovat vlhkost v půdě, snižuje se potřeba častého zavlažování. Je potřeba si ale dát pozor na to, abychom mulč aplikovali v dostatečné vrstvě kolem rostlin tak, aby byl účinný, ale zároveň rostliny nehnily.
Zeleným odpadům je možné předcházet také rozumným sekáním trávníku, který neupravujeme na příliš krátko. Můžeme snížit četnost sečení nebo sekat trávu nepravidelně, ponechat část trávníku volně rostoucí, případně osít plochy jinými druhy bylin, než jsou běžné traviny, kterou jsou méně náročné na zálivku, a tím i na sečení.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře