Obecně je možné říci, že čím více odpadů obec vytřídí, tím je na tom z ekonomického i ekologického hlediska lépe. I nakládání s bioodpady je ale potřeba promyslet, protože spolu souvisí to, jaké bioodpady třídíme, kam je vozíme a jak to vůbec celé děláme.
Ekonomika odpadového hospodářství
Odpadové hospodářství představuje stále významnější položku obecních rozpočtů. Mezi náklady na odpady patří sběr a svoz odpadu (provoz vozidel a náklady na zaměstnance), třídění využitelných složek komunálních odpadů a zpracování (náklady na provoz třídících linek a kompostáren), případně likvidace a skládkování (poplatek za uložení odpadu na skládce a poplatek za spálení odpadu).
Obecní systém odpadového hospodářství je financován především prostřednictvím poplatků za odpad, které vybírají od svých občanů (poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci nebo poplatek za obecní systém odpadového hospodářství) nebo platbami právnických osob, které jsou zapojeny do obecního systému, případně z příjmů z vytříděného odpadu (prodej tříděných materiálů, odměna od autorizované obalové společnosti EKO-KOM).
Často ovšem dochází k tomu, že municipality musí za odpady doplácet z obecních rozpočtů. Důvodem je to, že poplatek za odpad je příliš nízký, případně je v některých městech zrušen úplně, takže nekompenzuje celkové náklady. Maximální výše poplatku za komunální odpady je nastavena na 1 200 Kč za kalendářní rok, nicméně průměrně se poplatek pohybuje kolem 700 Kč. Pakliže se obec nechce vydat cestou navyšování poplatku, může snížit celkové náklady na odpady tím, že se zaměří na lepší nakládání s bioodpady.
Bioodpady je výhodnější třídit
Náklady na biologicky rozložitelné odpady podle dat EKO-KOMu v roce 2023 tvořily 8 % z celkových nákladů v odpadovém hospodářství. Jedná se tak o nezanedbatelnou část komunálních odpadů, i když v porovnání s 48 % směsných komunálních odpadů (SKO), mnohem nižší.
Náklady na SKO mohou být v obcích poměrně vysoké, přitom náklady na bioodpady, kterých může být v SKO 30 až 40 %, bývají zpravidla nižší. Právě tříděním bioodpadů dochází k poklesu množství SKO, a tím se snižuje i množství skládkovaných odpadů. V konečném důsledků to pro obce znamená nižší výdaje za skládkování a zároveň dosažení třídicích cílů, které stanovuje zákon.
Vytříděné bioodpady je možné materiálově využít, čímž odpadají náklady na jejich likvidaci. Dále se často zpracovávají jednoduššími a méně náročnými metodami, které jsou obvykle levnější. Bioodpad lze často zpracovávat přímo v místě svého vzniku, například prostřednictvím komunitních kompostáren, takže se snižují náklady na přepravu odpadu. Kompost může být použit v zemědělství nebo zahradnictví, případně prodán a stává se příjmem. Využívání bioodpadů v bioplynových stanicích, kde se z nich vyrábí elektřina nebo teplo, přispívá k energetické soběstačnosti obcí.
Objem odpadu, který musí obec odvézt a zpracovat, se snižuje i tím, že řada domácností ho sama doma kompostuje. Náklady na svoz biologicky rozložitelných odpadů paradoxně snižuje i fakt, že jsou zpravidla těžší a objemnější, než ostatní tříděné komodity, jako jsou plasty nebo sklo. Četnější sběr malého množství lehčích odpadů je nákladnější, než méně častý sběr většího množství.
Celý systém je potřeba naplánovat
Pokud chce obec efektivněji nakládat s bioodpady, musí pečlivě naplánovat jednotlivé kroky a zodpovědět si celou řadu otázek. Které bioodpady bude třídit? Jakým způsobem to udělá a bude pro ně mít v adekvátní vzdálenosti vhodné koncové zařízení?
Nakládání s bioodpady začíná během jejich sběru a třídění. Pro sběr bioodpadů je potřeba přistavit speciální kontejnery, ve kterých přirozeně cirkuluje vzduch a odpad v nádobě nezapáchá. Musíme také vědět, jestli budeme sbírat pouze bioodpady rostlinného původu nebo i kuchyňské odpady, protože pro každý druh jsou vhodnější jiné typy sběrných nádob. Společně s tím je potřeba občany informovat o třídění bioodpadu a povědomí zvýšit prostřednictvím vzdělávacích kampaní.
Jaké bioodpady budeme přesně sbírat ovlivňuje i systém svozu, který by měl být efektivní, abychom minimalizovali náklady na dopravu. Náklady na sběr a svoz bioodpadů mohou být odlišné mezi bytovými a rodinnými domy. V bytových domech se oproti rodinným domům nachází více bytů na stejné ploše, takže se generuje více odpadu a jejich svoz častější. Naopak obyvatelé rodinných domů mohou produkovat více bioodpadů ze zahrad nebo kvůli chovu domácích zvířat. Na druhou stranu mají více prostoru pro předcházení vzniku bioodpadů prostřednictvím kompostování.
Bytové domy pro sběr odpadů používají především společné kontejnery, zatímco rodinné domy mohou disponovat individuálními kontejnery. Obecně lze říci, že náklady na sběr a svoz bioodpadů u rodinných domů mohou být vyšší kvůli většímu množství a různorodějším typům odpadů. Nelze to ale takto říci paušálně. Velmi záleží na konkrétní lokalitě apodmínkách jednotlivých obcích.
V neposlední řadě je potřeba se zamyslet nad tím, jaká koncová zařízení jsou dostupná v dojezdové vzdálenosti. Nemá smysl zavádět například třídění kuchyňských odpadů, pokud není dostupné zařízení, které by je zpracovalo nebo je příliš daleko.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře