Česko-norská konference s názvem Smart Cities – CONNECT České Budějovice – Larvik proběhla za účasti primátora statutárního města České Budějovice Ing. Jiřího Svobody a norského velvyslance v České republice H.E. Roberta Kvile.
V úvodním bloku se obě města představila a hovořilo se o strategii a vizích Smart City a o zvyšující se hodnotě klimatických dat.
„Já jsem příznivcem komplexních řešení a řešení, která jsou osvědčená,“ říká v úvodu Jiří Svoboda. V souvislosti s elektromobilitou zmiňuje, že Norsko je elektromobilní velmocí. „Jsou na cestě daleko před námi. V elektromobilech je asi nikdy nedojedeme, nicméně rádi se poučíme,“ poznamenává Svoboda.
„Věřím tomu, ze náš dnešní brainstorming bude začátkem další spolupráce mezi našimi dvěma zeměmi,“ uvádí Robert Kvile.
O prvních krocích Českých Budějovic ke Smart City informuje Petr Holický, náměstek primátora statutárního města České Budějovice. První zmínka o Smart City pochází ze strategického plánu města České Budějovice. Finální verze dokumentu byla schválena 18.6.2017
Analýzu potenciálu Smart Cities města České Budějovice prováděl Kamil Papež. „Vycházeli jsme se strategického plánu, nicméně plán Smart City je něco jiného,“ sděluje Kamil Papež, „Během dvou až tří měsíců jsme zvládli zpracovat obsáhlou analýzu.“ Analyzovaly se silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby, soulad se SPRM a ostatní plány města.
Kamil Papež oceňuje spolupráci s norským městem Larvik. Je dobře, že město České Budějovice chce sbírat principy dobré praxe. Filosofie nastavení Smart City České Budějovice zahrnuje infrastrukturu, mobilitu, energetiku, životní prostředí plus odpady, majetek a konektivitu. „Tyto oblasti jsou lépe uchopitelné,“ upozorňuje Kamil Papež.
Komplikovanější jsou oblasti týkající se vzdělanosti, volného času a života ve městě, zahrnujícího například bydlení, zdravotnictví, bezpečnost nebo sociální služby. „Musíte s lidmi pracovat, je to o systémovém přístupu,“ připomíná Kamil Papež. Je to problematika dlouhodobějšího charakteru.
„Každé řešení nemusí být nutně Smart,“ zdůrazňuje Papež, „chytré krabičky nejsou cílem, jsou jen cestou. Data jsou opravdu důležitá, jsou klíčovým nástrojem, ale nesmí se stát cílem.“
Mezi čtyři strategické oblasti, které byly v Českých Budějovicích vytipovány pro Smart City, patří správa města a řízení úřadu, strategická infrastruktura, strategické služby a ICT. „Smart City není o technologiích, ale o lidech,“ říká Kamil Papež, „To, kam bude Smart City směřovat, za tím je vždy člověk. Lidé se získanými daty pracují a na jejich základě se rozhodují. Smart City je o strategické prozíravosti a rozhodování.“
Ingvild Aartun, zástupkyně primátora, město Larvik, představuje Larvik a vyzdvihuje význam spolupráce municipalit a veřejnosti.
Luboš Průcha, vedoucí odboru Regionálního rozvoje, Jihočeský kraj sděluje, že kraj má zpracovanou studii na elektromobilitu, podle které se bude dále rozvíjet struktura nabíjecích stanic. Rozvoj je možný také díky prostředkům, které Jihočeský kraj poskytuje. „Snažíme se našim městům a obcím pomáhat v zavádění smart řešení,“ připomíná Luboš Průcha.
„Jihočeský kraj bude aktivní v podpoře digitalizace, technologického rozvoje a inovací, bude dosahovat zlepšení technologické připravenosti regionu,“ informuje Ondřej Rybka ze společnosti PWC, „Určitě je velmi důležitá konkurenceschopnost a ekonomický růst podniků v kraji. Důležitá je také digitální ekonomika a udržitelný rozvoj.“ Ondřej Rybka také uvádí, že norská vláda se této oblasti věnuje mnohem více než česká vláda. Ale určitě se i u nás situace změní. Rybka dále zmiňuje, že Jihočeský kraj je nejčistším krajem u nás, důležitý je aspekt ochrany životního prostředí.
Ingerid Heggelund, vedoucí územního rozvoje, město Larvik, upozorňuje na problémy města s vodou: „Voda byla důvodem, proč bylo město postaveno, ale stala se také problémem. Také v souvislosti s klimatickými změnami. Voda nám způsobuje mnoho škod.“ Jak efektivně s vodou pracovat? „Je těžké pochopit, jak využívat data při plánovaní. Jak říci politikům, vlastníkům půdy a veřejnosti o jejich významu,“ uvádí Ingerid Heggelund.
„My máme nejen problémy s vodou, ale také s půdou,“ konstatuje Heggelund, „Larvik je nejvíce ohrožen jílem a sesuvy. Máme 1,8 km oblast, kde je spousta budov – sklady, nákupní střediska a podobně.“ Larvik se podílel na projektu, který vizualizoval klimatickou změnu na mapách. Záplavové mapy ukazují, jaké oblasti jsou ohroženy vodou. Ukazují, kde se voda bude ukládat a kde najde cestu, když dojde k velkému dešti.
V dalších blocích bude česko-norská konference pokračovat s tématy doprava zahrnujícím dopravní systémy i elektromobilitu, odpadové hospodářství, hospodaření s vodou a recyklace.
Foto: Karolina Voljanská
Komentáře