Materiál je zpracován mimo Plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2019. Návrh nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovaná právní úprava vychází z § 46 odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lázeňský zákon“). Lázeňský zákon ustanovuje, že vláda stanoví nařízením výši poplatku za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody.
Výše poplatku je stanovena nařízením vlády č. 150/2015 Sb., o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody, a činí 6,- Kč/m3. Záměrem Ministerstva zdravotnictví je navýšit jednotkovou cenu na 9 Kč/m3.
Poplatek je historicky koncipován odlišně od ostatních poplatků za odběr vody, tedy nikoliv jako platba za skutečně odebrané množství (jako v případě prostých podzemních vod), ale je koncipován jako platba za maximální povolené množství přírodní minerální vody, které by mohl ve zcela krajním případě uživatel zdroje přírodních minerálních vod, kterému bylo vydáno povolení podle lázeňského zákona (výrobce balených minerálních vod) ze svěřených zdrojů odčerpat.
Skutečně odebrané množství se od maximálně povoleného zásadně liší (podle jednotlivých uživatelů se pohybuje na úrovni 30 – 50 % maximálně povoleného množství). Pro představu lze uvést, že v roce 2018 bylo státu uhrazeno cca 18 mil. Kč, tedy částka odpovídající maximálnímu povolenému množství všech výrobců balených přírodních minerálních vod. Tato částka odpovídá maximálnímu povolenému množství 3 mil. m3 přírodních minerálních vod, ovšem skutečné vyčerpané množství bylo méně než poloviční (1,34 mil m3).
Celková produkce balených přírodních minerálních vod dosáhla v roce 2018 objemu 0,8 mil. m3 (méně než třetina). Po zohlednění poměru m3 zaplacených a využitých ke stáčírenské výrobě znamená současný stav průměrnou cenu na úrovni 22,5 Kč/m3 vyrobené potraviny (3,75 hal. na 1,5 l lahev).
Pro srovnání uvádíme, že výše shodného poplatku na Slovensku představuje 0,66 EUR (cca 17 Kč), v Německu 0,31 EUR (cca 8,40 Kč), v Maďarsku 0,06 – 0,15 EUR (cca 1,62 – 4,05 Kč), v Polsku 0,28 EUR (cca 7,60 Kč) a v Itálii 1 – 3 EUR (cca 27 – 81 Kč). V Itálii je poplatek na rozdíl od ostatních uvedených zemí vypočítáván ze skutečně odebraného množství.
Toto nastavení systému platby v ČR vyplývá z principu předběžné opatrnosti při správě zdrojů a zajišťuje jejich dlouhodobou stabilitu, jeho cílem je minimalizace kolísání hladiny ve vrtech a s tím související rizika. Proplyněné minerální vody je zpravidla nutné čerpat kontinuálně (není vhodné „zavřít nebo otevřít kohoutek“ jako u zdrojů prostých vod).
V rámci hospodářské soutěže je trh balených vod z podzemních zdrojů hodnocen jako jeden ekonomický trh označovaný jako balené přírodní vody. Jedná se tedy o trh, na němž se uplatní jak minerální vody, tak ale i vody pramenité, kojenecké a vody pitné. Pro něj jsou však legislativně stanoveny rozdílné podmínky, a to právě při stanovení poplatku z jiného výpočtového základu.
Výše poplatku byla poprvé stanovena v roce 2001 nařízením vlády č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody a činila 3,- Kč/m3. Jeho výše byla stanovena na základě tehdy připravovaného návrhu zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“).
Vodní zákon stanovuje poplatek za odběr podzemní vody pro zásobování pitnou vodou ve výši 2 Kč/m3 a za odběr pro ostatní užití ve výši 3 Kč/m3. S ohledem na zvláštní charakter přírodních minerálních vod byla původně navržená hodnota poplatku 5 Kč/m3. Další provazba s vodním zákonem při stanovení výše poplatku se jevila jako neúčinná, protože od roku 2001 při novelizacích vodního zákona nedošlo do dnešního dne ke změně výše poplatku za odběr podzemních vod.
Na základě podnětu Ministerstva financí byl v roce 2014 předložen záměr na zvýšení poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody. V tomto podnětu bylo mimo jiné uvedeno, že ceny, za které je umožněno podnikatelským subjektům povoleno využívat přírodního bohatství v České republice, neodpovídají jeho skutečnému významu a hodnotě a situaci je třeba řešit formou iniciativního materiálu pro vládu ČR.
Podnět Ministerstva financí se netýkal jen odběru přírodních minerálních vod, ale i vod pramenitých a prostých podzemních vod, jejichž problematiku řeší jiné rezorty. Mezi hlavní argumenty k navýšení poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody patřila skutečnost, že jeho výše nebyla od jeho zavedení v roce 2001 novelizována.
Cílem navýšení pak nemělo být zajištění významnějšího příjmu státního rozpočtu, ale snaha „adekvátně promítnout skutečný význam a hodnotu přírodního bohatství státu do „cen“, za které je toto bohatství dovoleno využívat nestátními, zejména podnikatelskými subjekty k dosahování jejich zisku.“ Toto bylo zohledněno v nařízení vlády č.150/2015 Sb.
Navrhované navýšení je dalším krokem s cílem novelizovat poplatek tak, aby odpovídal reálné hodnotě přírodních minerálních vod. Nově navrhovaná hodnota poplatku 9 Kč/m3 je koncipována z části opět jako reakce na dorovnání inflačních dopadů, ale primárně si klade za cíl zohlednit skutečný význam a hodnotu přírodního bohatství státu. Současné hodnotě poplatku 6 Kč/m3 při připočtení míry meziroční inflace v jednotlivých letech následujících po roce 2014, až na 2,7 % v září 2019, odpovídá přesná hodnota cenové úrovni 6,51 Kč/m3 z maximálního povoleného odebratelného množství přírodních minerálních vod.
S ohledem na fakt, že hodnota nebude v následujících pěti letech pravděpodobně dále navyšována novým nařízením vlády a při předpokladu hodnoty 2,5 % meziroční inflace odpovídá tato hodnota cenové úrovni 7,37 Kč/m3 v roce 2024. Nová hodnota poplatku tak zásadním způsobem předchází prostou inflaci.
Je však třeba zohlednit druhý faktor a tím je právě jedinečnost přírodních minerálních vod, zejména jejich původní čistota a složení. Proto je nově navrhovaná hodnota poplatku vyšší než hodnota stanovená při započtení meziroční inflace.
Při srovnání s výší poplatku za odběr přírodních minerálních vod ve výše uvedených státech Evropské unie se navržená hodnota jeví jako optimální. Samotná výše pak vychází z předpokladu očekávatelného růstu nákladů, tedy od roku 2014, kdy byla výše 3 Kč/m3, novelizováno na 6 Kč/m3 a nyní na 9 Kč/m3.
Při hodnocení navrhované výše poplatku bylo uplatněno několik scénářů. Jedním z nich bylo např. prosté zohlednění inflace, která ovšem nepokrývá očekávané navýšení dostatečnou měrou, a proto byl tento pohled nahrazen lineárním zvýšením hodnoty poplatku.
Dalším uvažovaným bylo skokové navýšení, které by zásadním způsobem odlišilo přírodní minerální vody od ostatních zdrojů podzemních vod, nicméně ani tento přístup nebyl vyhodnocen jako vhodný, a to v kontextu cen za odběr minerálních vod v okolních zemích. Důvodem pro vyloučení uvedeného přístupu bylo vysoké riziko znevýhodnění přírodních minerálních vod vznikajících na území České republiky vůči baleným minerálním vodám pocházejících z okolních států Evropské unie.
Samotná výše poplatku musí respektovat nejen celospolečenský význam minerálních vod, ale zároveň nesmí svým nastavením znamenat znevýhodnění domácí produkce v rámci jednotného trhu Evropské unie.
Navyšovací krok ve výši 3 Kč/m3 je tedy shodný s prvním navyšovacím krokem a lze jej vnímat jako kontinuální pokračování v nastolené praxi Ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k unikátnosti tvorby poplatku a jeho faktické nemožnosti srovnání s jinými poplatky není možné provádět hlubší ekonomické studie porovnávající stávající stav a možné scénáře vývoje poplatku. Navrhovanou výši je tedy nutné vnímat jako jeden z možných scénářů, nicméně bez možnosti hlubší obhajoby navrhované výše.
Samotnou vhodnost nastavení prověří až samotná praxe, tedy reakce jednotlivých výrobců minerálních vod a ochota spotřebitelů dále nakupovat české minerální vody. V případě, že se nastavení ukáže jako neúčelné, např. snížením podílu českých minerálních vod ve spotřebním koši a nárůstu podílu zahraničních minerálních, pak bude Ministerstvo zdravotnictví zvažovat případné další úpravy výše poplatku. Podle informací, které máme v současné době k dispozici, se ovšem žádný podobný negativní scénář nedá očekávat, což je dobrým předpokladem pro realizaci navýšení poplatku v navrhované výši.
Legislativa v návrhovém znění na portálu o/dok
Nařízení vlády lze připomínkovat do 18.10.2019.
ilustrační foto/pixabay
Komentáře